Teror je dílem radikálních islamistů, přiznal Putin. Znovu ale ukázal na Ukrajinu
Teroristický útok u Moskvy spáchali radikální islamisté, ale chceme vědět, kdo jej zorganizoval, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin a opět naznačoval souvislost s Ukrajinou. Ta opakovaně odmítla jakýkoli podíl na pátečním útoku, ke kterému se - rovněž opakovaně - přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
Útok může být článkem v řetězu pokusů těch, kteří bojují proti Rusku už od roku 2014 rukama kyjevského režimu, řekl Putin podle agentury TASS na poradě věnované vyšetřování masakru v koncertní síni v Krasnogorsku na předměstí Moskvy. Zahynulo při něm nejméně 137 lidí a dalších více než 180 utrpělo zranění.
Po svržení proruského prezidenta v Kyjevě v únoru 2014 Rusko o měsíc později anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo separatisty, kteří na východě Ukrajiny bojovali proti prozápadní ukrajinské vládě. Na Putinův rozkaz pak v únoru 2022 vpadla ruská vojska na Ukrajinu, kde už déle než dva roky trvá válka označovaná za nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
„Během společné práce našich zvláštních služeb a orgánů na ochranu zákona musíme získat odpovědi na řadu otázek. Například, zda skutečně radikální, a dokonce teroristické islámské organizace měly zájem uštědřit údery Rusku, které se nyní zasazuje za spravedlivé řešení vyhroceného konfliktu na Blízkém východě. A jak radikální islamisté, kteří se označují za pravověrné muslimy, vyznávající takzvaný čistý islám, páchají zvěrstva a zločiny během měsíce ramadánu, který je posvátný pro všechny muslimy,“ řekl dnes Putin. „Musíme odpovědět na tyto a další, konkrétnější otázky, které jsou nezbytné pro objektivní vyšetření zločinu spáchaného v Moskvě,“ dodal.
Ruské úřady už o víkendu ohlásily zadržení 11 osob, včetně čtyř předpokládaných pachatelů útoku, které vzal soud mezitím do vazby. Podezřelí pocházejí z Tádžikistánu, kde podle médií verbuje své přívržence afghánská odnož Islámského státu.
Zejména zahraniční média připomínají, že Putin ignoroval a veřejně přirovnal k vydírání a zastrašování nedávnou americkou výstrahu, že extremisté chystají útok v Moskvě. Ozbrojenci podle očitých svědků v pátek pronikli do koncertní síně s tisíci lidmi bez jakékoliv bezpečnostní kontroly a dalších překážek, a dokonce z místa masakru dokázali uniknout. Žádná kritika na adresu hlavy státu, která si ve volbách tento měsíc zajistila dalších šest let v Kremlu, však v ruských médiích nezazněla.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
