Teror je dílem radikálních islamistů, přiznal Putin. Znovu ale ukázal na Ukrajinu
Teroristický útok u Moskvy spáchali radikální islamisté, ale chceme vědět, kdo jej zorganizoval, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin a opět naznačoval souvislost s Ukrajinou. Ta opakovaně odmítla jakýkoli podíl na pátečním útoku, ke kterému se - rovněž opakovaně - přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
Útok může být článkem v řetězu pokusů těch, kteří bojují proti Rusku už od roku 2014 rukama kyjevského režimu, řekl Putin podle agentury TASS na poradě věnované vyšetřování masakru v koncertní síni v Krasnogorsku na předměstí Moskvy. Zahynulo při něm nejméně 137 lidí a dalších více než 180 utrpělo zranění.
Po svržení proruského prezidenta v Kyjevě v únoru 2014 Rusko o měsíc později anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo separatisty, kteří na východě Ukrajiny bojovali proti prozápadní ukrajinské vládě. Na Putinův rozkaz pak v únoru 2022 vpadla ruská vojska na Ukrajinu, kde už déle než dva roky trvá válka označovaná za nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
„Během společné práce našich zvláštních služeb a orgánů na ochranu zákona musíme získat odpovědi na řadu otázek. Například, zda skutečně radikální, a dokonce teroristické islámské organizace měly zájem uštědřit údery Rusku, které se nyní zasazuje za spravedlivé řešení vyhroceného konfliktu na Blízkém východě. A jak radikální islamisté, kteří se označují za pravověrné muslimy, vyznávající takzvaný čistý islám, páchají zvěrstva a zločiny během měsíce ramadánu, který je posvátný pro všechny muslimy,“ řekl dnes Putin. „Musíme odpovědět na tyto a další, konkrétnější otázky, které jsou nezbytné pro objektivní vyšetření zločinu spáchaného v Moskvě,“ dodal.
Ruské úřady už o víkendu ohlásily zadržení 11 osob, včetně čtyř předpokládaných pachatelů útoku, které vzal soud mezitím do vazby. Podezřelí pocházejí z Tádžikistánu, kde podle médií verbuje své přívržence afghánská odnož Islámského státu.
Zejména zahraniční média připomínají, že Putin ignoroval a veřejně přirovnal k vydírání a zastrašování nedávnou americkou výstrahu, že extremisté chystají útok v Moskvě. Ozbrojenci podle očitých svědků v pátek pronikli do koncertní síně s tisíci lidmi bez jakékoliv bezpečnostní kontroly a dalších překážek, a dokonce z místa masakru dokázali uniknout. Žádná kritika na adresu hlavy státu, která si ve volbách tento měsíc zajistila dalších šest let v Kremlu, však v ruských médiích nezazněla.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
