Teror je dílem radikálních islamistů, přiznal Putin. Znovu ale ukázal na Ukrajinu
Teroristický útok u Moskvy spáchali radikální islamisté, ale chceme vědět, kdo jej zorganizoval, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin a opět naznačoval souvislost s Ukrajinou. Ta opakovaně odmítla jakýkoli podíl na pátečním útoku, ke kterému se - rovněž opakovaně - přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
Útok může být článkem v řetězu pokusů těch, kteří bojují proti Rusku už od roku 2014 rukama kyjevského režimu, řekl Putin podle agentury TASS na poradě věnované vyšetřování masakru v koncertní síni v Krasnogorsku na předměstí Moskvy. Zahynulo při něm nejméně 137 lidí a dalších více než 180 utrpělo zranění.
Po svržení proruského prezidenta v Kyjevě v únoru 2014 Rusko o měsíc později anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo separatisty, kteří na východě Ukrajiny bojovali proti prozápadní ukrajinské vládě. Na Putinův rozkaz pak v únoru 2022 vpadla ruská vojska na Ukrajinu, kde už déle než dva roky trvá válka označovaná za nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
„Během společné práce našich zvláštních služeb a orgánů na ochranu zákona musíme získat odpovědi na řadu otázek. Například, zda skutečně radikální, a dokonce teroristické islámské organizace měly zájem uštědřit údery Rusku, které se nyní zasazuje za spravedlivé řešení vyhroceného konfliktu na Blízkém východě. A jak radikální islamisté, kteří se označují za pravověrné muslimy, vyznávající takzvaný čistý islám, páchají zvěrstva a zločiny během měsíce ramadánu, který je posvátný pro všechny muslimy,“ řekl dnes Putin. „Musíme odpovědět na tyto a další, konkrétnější otázky, které jsou nezbytné pro objektivní vyšetření zločinu spáchaného v Moskvě,“ dodal.
Ruské úřady už o víkendu ohlásily zadržení 11 osob, včetně čtyř předpokládaných pachatelů útoku, které vzal soud mezitím do vazby. Podezřelí pocházejí z Tádžikistánu, kde podle médií verbuje své přívržence afghánská odnož Islámského státu.
Zejména zahraniční média připomínají, že Putin ignoroval a veřejně přirovnal k vydírání a zastrašování nedávnou americkou výstrahu, že extremisté chystají útok v Moskvě. Ozbrojenci podle očitých svědků v pátek pronikli do koncertní síně s tisíci lidmi bez jakékoliv bezpečnostní kontroly a dalších překážek, a dokonce z místa masakru dokázali uniknout. Žádná kritika na adresu hlavy státu, která si ve volbách tento měsíc zajistila dalších šest let v Kremlu, však v ruských médiích nezazněla.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
