Teror je dílem radikálních islamistů, přiznal Putin. Znovu ale ukázal na Ukrajinu
Teroristický útok u Moskvy spáchali radikální islamisté, ale chceme vědět, kdo jej zorganizoval, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin a opět naznačoval souvislost s Ukrajinou. Ta opakovaně odmítla jakýkoli podíl na pátečním útoku, ke kterému se - rovněž opakovaně - přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
Útok může být článkem v řetězu pokusů těch, kteří bojují proti Rusku už od roku 2014 rukama kyjevského režimu, řekl Putin podle agentury TASS na poradě věnované vyšetřování masakru v koncertní síni v Krasnogorsku na předměstí Moskvy. Zahynulo při něm nejméně 137 lidí a dalších více než 180 utrpělo zranění.
Po svržení proruského prezidenta v Kyjevě v únoru 2014 Rusko o měsíc později anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo separatisty, kteří na východě Ukrajiny bojovali proti prozápadní ukrajinské vládě. Na Putinův rozkaz pak v únoru 2022 vpadla ruská vojska na Ukrajinu, kde už déle než dva roky trvá válka označovaná za nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
„Během společné práce našich zvláštních služeb a orgánů na ochranu zákona musíme získat odpovědi na řadu otázek. Například, zda skutečně radikální, a dokonce teroristické islámské organizace měly zájem uštědřit údery Rusku, které se nyní zasazuje za spravedlivé řešení vyhroceného konfliktu na Blízkém východě. A jak radikální islamisté, kteří se označují za pravověrné muslimy, vyznávající takzvaný čistý islám, páchají zvěrstva a zločiny během měsíce ramadánu, který je posvátný pro všechny muslimy,“ řekl dnes Putin. „Musíme odpovědět na tyto a další, konkrétnější otázky, které jsou nezbytné pro objektivní vyšetření zločinu spáchaného v Moskvě,“ dodal.
Ruské úřady už o víkendu ohlásily zadržení 11 osob, včetně čtyř předpokládaných pachatelů útoku, které vzal soud mezitím do vazby. Podezřelí pocházejí z Tádžikistánu, kde podle médií verbuje své přívržence afghánská odnož Islámského státu.
Zejména zahraniční média připomínají, že Putin ignoroval a veřejně přirovnal k vydírání a zastrašování nedávnou americkou výstrahu, že extremisté chystají útok v Moskvě. Ozbrojenci podle očitých svědků v pátek pronikli do koncertní síně s tisíci lidmi bez jakékoliv bezpečnostní kontroly a dalších překážek, a dokonce z místa masakru dokázali uniknout. Žádná kritika na adresu hlavy státu, která si ve volbách tento měsíc zajistila dalších šest let v Kremlu, však v ruských médiích nezazněla.
Prezidenti Ukrajiny a Srbska podali zprávu o telefonickém rozhovoru, uvedl server BBC.
V komuniké na webových stránkách ukrajinského prezidenta se uvádí: „Existují oblasti, ve kterých si země mohou vzájemně pomoci. Diskutovány byly také možnosti spolupráce v oblasti bezpečnosti v regionu. Obě země mají o to stejný zájem a budou na tom pracovat.“
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve svém příspěvku na Facebooku označil rozhovor s Volodymyrem Zelenským za otevřený a smysluplný. „Shodli jsme se, že existuje prostor pro vzájemnou podporu, na které budeme společně i nadále pracovat,“ napsal Vučić.
Po ruské agresi proti Ukrajině se Srbsko k evropským sankcím nepřipojilo. Mezitím je známo, že munice vyrobená v Srbsku je na Ukrajinu dodávána prostřednictvím třetích zemí; sám Vučić to v několika rozhovorech uznal a uvedl, že kupující srbské munice s ní mohou volně nakládat, jak uznají za vhodné.
Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k tomu den předtím vyjádřil. Řekl, že „poslední věc, kterou chceme, je vidět, jak jsou zbraně a střelivo vyrobené v našem bratrském Srbsku používány proti našim vojákům“, ale dodal, že Kreml chápe, že Srbsko je „pod bezprecedentním tlakem“.
Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel otázku, zda se v blízké budoucnosti plánuje telefonický rozhovor mezi ruským a americkým prezidentem, píše ruskojazyčná služba BBC.
„Ne, zatím ne. Ale pokud to bude nutné, pokud to obě strany budou považovat za vhodné, mohlo by to být zorganizováno velmi rychle,“ cituje Peskova agentura TASS.
Ve středu na otevřeném zasedání Rady bezpečnosti, kterému předsedal Putin, vystoupilo několik vysokých představitelů a vyjádřilo své zmatení ohledně záměrů USA ohledně obnovení jaderných zkoušek, jak nedávno oznámil Donald Trump. Zdůraznili však, že se jedná o vážný problém ovlivňující bezpečnost Ruska. Putin si nařídil doplňující informace o plánech USA.
Americká herečka, modelka, filmová režisérka a velvyslankyně dobré vůle UNICEF Angelina Jolie navštívila město Cherson. O návštěvě informoval zdroj agentury Ukrinform. Bývalý člen chersonské městské rady Vitalij Bohdanov také zveřejnil fotografii s herečkou na webu Facebooku.
