Teror je dílem radikálních islamistů, přiznal Putin. Znovu ale ukázal na Ukrajinu
Teroristický útok u Moskvy spáchali radikální islamisté, ale chceme vědět, kdo jej zorganizoval, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin a opět naznačoval souvislost s Ukrajinou. Ta opakovaně odmítla jakýkoli podíl na pátečním útoku, ke kterému se - rovněž opakovaně - přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
Útok může být článkem v řetězu pokusů těch, kteří bojují proti Rusku už od roku 2014 rukama kyjevského režimu, řekl Putin podle agentury TASS na poradě věnované vyšetřování masakru v koncertní síni v Krasnogorsku na předměstí Moskvy. Zahynulo při něm nejméně 137 lidí a dalších více než 180 utrpělo zranění.
Po svržení proruského prezidenta v Kyjevě v únoru 2014 Rusko o měsíc později anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo separatisty, kteří na východě Ukrajiny bojovali proti prozápadní ukrajinské vládě. Na Putinův rozkaz pak v únoru 2022 vpadla ruská vojska na Ukrajinu, kde už déle než dva roky trvá válka označovaná za nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
„Během společné práce našich zvláštních služeb a orgánů na ochranu zákona musíme získat odpovědi na řadu otázek. Například, zda skutečně radikální, a dokonce teroristické islámské organizace měly zájem uštědřit údery Rusku, které se nyní zasazuje za spravedlivé řešení vyhroceného konfliktu na Blízkém východě. A jak radikální islamisté, kteří se označují za pravověrné muslimy, vyznávající takzvaný čistý islám, páchají zvěrstva a zločiny během měsíce ramadánu, který je posvátný pro všechny muslimy,“ řekl dnes Putin. „Musíme odpovědět na tyto a další, konkrétnější otázky, které jsou nezbytné pro objektivní vyšetření zločinu spáchaného v Moskvě,“ dodal.
Ruské úřady už o víkendu ohlásily zadržení 11 osob, včetně čtyř předpokládaných pachatelů útoku, které vzal soud mezitím do vazby. Podezřelí pocházejí z Tádžikistánu, kde podle médií verbuje své přívržence afghánská odnož Islámského státu.
Zejména zahraniční média připomínají, že Putin ignoroval a veřejně přirovnal k vydírání a zastrašování nedávnou americkou výstrahu, že extremisté chystají útok v Moskvě. Ozbrojenci podle očitých svědků v pátek pronikli do koncertní síně s tisíci lidmi bez jakékoliv bezpečnostní kontroly a dalších překážek, a dokonce z místa masakru dokázali uniknout. Žádná kritika na adresu hlavy státu, která si ve volbách tento měsíc zajistila dalších šest let v Kremlu, však v ruských médiích nezazněla.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
Na západě Ukrajiny se koná druhý ročník festivalu České sny ve Lvově, který je věnovaný kulturní spolupráci a vystupují na něm čeští i ukrajinští umělci. Čtyřdenní kulturní přehlídka začala ve čtvrtek ve Lvovské opeře, zahájení se zúčastnil český generální konzul Jiří Borcel nebo vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, uvedla lvovská regionální rada na svém webu. Festival odstartoval slavnostním koncertem violoncellisty Václava Petra a klavíristy Davida Marečka.
„Plnohodnotná invaze Ruské federace na Ukrajinu ukázala, kdo je opravdový přítel. Český lid, úřady a diplomaté nás od roku 2022 aktivně podporují a pomáhají nám ve vojenské i humanitární oblasti. Za to vám mnohokrát děkujeme,“ uvedl předseda lvovské oblastní rady Jaroslav Hasjak.
Gubernátor Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou Vjačeslav Gladkov informoval, že při ukrajinských dronových útocích utrpěli zranění dva lidé na dvou různých místech. Jedním ze zraněných je voják.
