10 let od okupace Krymu: Obyvatelé se brání, ale čelí mučení či „nečekaně zmizí“
Uplynulo 10 let od ruské anexe Krymu. Co se od té doby změnilo? Řada Ukrajinců se tam stále brání a stále čelí útlaku. Bývají odváděni do vězení, mučeni či „nečekaně zmizí“. Čelí domovním prohlídkám či nátlaku přijmout ruský pas, aby měli přístup ke zdravotní péči. Krymský poloostrov je navíc plný propagandy. Jeho ulice jsou zaplněny billboardy s Vladimirem Putinem, píše zpravodajství CNN.
Drobná žena klidně opouští svůj domov v doprovodu skupiny velkých mužů v zelených uniformách. Vypadají děsivě, když jim zelené kukly zakrývají větší část obličeje a skrývají jejich identitu, nicméně nášivky ruské vlajky na jejich úborech prozrazují jejich příslušnost.
Ta žena se jmenuje Lutfije Zudijevavá, je to krymská Tatarka, a sdílela video z tohoto momentu na sociálních sítích. „Přišli do mého domu, aby ho prohledali,“ řekla v rozhovoru z okupovaného ukrajinského poloostrova a vypadala stejně odhodlaně jako při zatčení. „Jsem na to nachystaná roky.“
Vyrovnanost a předvídavost získala zkušenostmi, nyní byla zatčena již potřetí od roku 2019. Tentokrát byla zadržována jednu hodinu a byla obviněna ze „zneužívání svobody masových médií“ kvůli svým příspěvkům na sociálních sítích. „Když se zabýváte politicky motivovanými kriminálními případy nebo když píšete o mučení, nejde to jinak, dostane se do hledáčku speciálních služeb nebo policie,“ vysvětlila.
Zudijevavá je lidsko-právní aktivistka a také jedna z mnoha Ukrajinců, kteří trpí pod již 10 let trvající ruskou nezákonnou nadvládou na Krymu, kde dochází k represi jakékoli opozice a porušování lidských práv, jak uvádí OSN. Oblast je také poznamenána ruskými zákony a institucemi. „Dochází k zatýkání, prohledávání, mučení a represi,“ vyjmenovala Zudijevavá. „Jakmile se pokusíte veřejně vyjádřit svůj nesouhlas… nebo se do toho nějak zamotáte, jste terč. Je to nevyhnutelné.“
„Situace se zhoršuje“
Zatýkání jednotlivců nebo i masové zatýkaní jsou v místech, kde žijí především krymští Tataři, běžné od roku 2014. Krymští Tataři jsou muslimská menšina turkického původu a jsou považováni za původní obyvatele Krymu. Byli také potlačováni v době, kdy byla Ukrajina součástí Sovětského svazu v čele s diktátorem Josifem Stalinem, který tatarské Krymy násilně deportoval v roce 1944.
Když Ukrajina získala nezávislost, bylo jim dovoleno se vrátit. Krymští Tataři byli mezi těmi, kdo byli proti ruské anexi Krymu v roce 2014, a lidsko-právní organizace potvrdily, že je ruské autority po obsazení poloostrova pronásledují.
Nicméně to se ještě zintenzivnilo po ruské invazi na Ukrajinu v únoru roku 2022. „Situace se zhoršuje,“ řekl právník zabývající se lidskými právy Emil Kurbedinov, který je sám krymský Tatar. „Případy únosů, zadržování lidí bez soudu ve vězeních se navýšily, především po roce 2022.“
Kurbedinov žije na Krymu od roku 2008 a uvedl, že také čelil obtěžování ruských autorit již od roku 2014. Byl mnohokrát zatknutý, naposledy v únoru ze stejných důvodů jako Zudijevavá, která je jeho klientka.
Právník vypověděl, že ruští úředníci tvrdí, že jednají „proti terorismu“. „Pod záštitou boje proti terorismu mohou najednou zatknout náboženské osobnosti, novináře nebo lidi, kteří diskutovali o něčem neloajálním vůči úřadům, jiné nespokojené osoby,“ popsal Kurbedinov.
Ruské konfiskace
„Již od prvních měsíců jsme čelili velkému porušování lidských práv. Byly tam stovky případů, únosy a tak dále. Uvědomili jsme si, že jsme v úplně jiné realitě,“ popsal právník začátek okupace před 10 lety.
„Zaznamenali jsme systematické úsilí v podstatě vymazat ukrajinskou identitu, vymazat a potlačit vše ukrajinské. To zahrnuje i potlačení tatarské národní identity,“ řekl Krzysztof Janowski z mise OSN monitorující dění na Ukrajině. „Víme například, že proběhlo nejméně 100 vynucených zmizení lidí, kteří byli proti novému režimu a okupaci.“
Podle OSN Moskva vyvlastnila nejméně 730 pozemků patřících ukrajinským a tatarským občanům, které pak dala ruským vojákům nebo bývalým vojákům zapojeným do takzvané „zvláštní vojenské operace“ na Ukrajině. To téměř znemožnilo život na Krymu bez ruského pasu.
„Bez ruského pasu nemáte žádný přístup ke zdravotní péči, důchodům a tak dále. Lidé tak často dostávají nabídky, které nelze odmítnout. Nemohou získat přístup, v podstatě nemohou přežít. Přijetí ruského pasu je způsob, jak přežít tuto hroznou situaci,“ vysvětlil Janowski.
Investice a propaganda
Rusko na Krymu rádo upozorňuje na veřejné investice a patriotismus. Po 10 letech od obsazení se na celém poloostrově objevily billboardy, které oslavují investice Moskvy, které „tamější život učinily lepším“. Některé z nich zobrazují Krym s ruskou vlajkou, další Vladimira Putina a nápis: „Západ nepotřebuje Rusko. My potřebujeme Rusko.“
Nejedná se o nic nového, lokální proruská média či ruská státní média často upozorňují na nové silnice a další veřejnou infrastrukturu, jako jsou například sportovní centra nebo v některých případech dokonce mešity.
Kerčský most, který spojuje Krym s Ruskem, byl postaven v roce 2018 a je hlavním zdrojem ruské pýchy a zároveň hlavní částí propagandy. Má symbolický i strategický význam a je také důvodem, proč na něj Ukrajinci mnohokrát během války útočili.
„Takhle tady žijeme,“ řekl Kurbedinov. „Dneska se projíždíš po hezkých silnicích, přijedeš domů, zítra prostě zmizíš.“
Nechtěla být aktivistkou
Zudijevavá stejně jako další nechtěla být aktivistkou za lidská práva. Chtěla pracovat ve školství, a dokonce si před obsazením Krymu otevřela dětské centrum. Pak ale přišli ruští vojáci. „Začali jsme číst zprávy o pohřešovaných lidech, začali jsme číst zprávy o tom, že někteří z nich byli mučeni,“ řekla. „Uvědomila jsem si, že se od toho nedokážu oprostit a žít svůj život nadále, jako by se nic nestalo.“
Chvíli se snažila zkombinovat práci v dětském centru s aktivismem, ale Rusové jí zaklepali na dveře. „Bylo těžké vysvětlit rodičům, kteří k nám přivedli své děti a svěřili je nám, proč je jejich učitelka obtěžována a proč je dětské centrum prohledáváno,“ popsala Zudijevavá.
Své centrum uzavřela a zaměřila se na aktivismus. V roce 2020 se stala také novinářkou. „Sním o tom, že napíšu text, který změní běh události, nebo doufám, že má práce přinese takové výsledky, které by zastavily represe na Krymu. Dělám to záměrně a myslím, že jsem v roce 2014 překonala svůj strach,“ uzavřela.
„Brutální ruský útok dronem na železniční stanici v Šostce v Sumské oblasti. Všechny záchranné služby jsou již na místě a začaly pomáhat lidem,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Informace o zraněných se teprve zjišťují. Dosud víme o nejméně 30 obětech.“ Na místě byli podle prvních zpráv jak zaměstnanci drah (Ukrzaliznycja), tak cestující.
„Rusové nemohli nevědět, že útočí na civilisty. A to je teror, který svět nesmí ignorovat. Rusko každý den bere lidem životy. A zastavit je může jen síla. Slyšeli jsme rozhodná prohlášení z Evropy a Ameriky – a je nejvyšší čas je všechny proměnit v realitu, společně se všemi, kteří odmítají přijmout vraždy a teror jako normální,“ apeluje prezident.
Německá spolková policie dnes potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu na několik hodin zastavilo provoz, který obnovilo dnes v 07:00. Letadla přistávají a vzlétají, potvrdil ráno agentuře DPA mluvčí letiště.
Na jiná letiště muselo být přesměrováno 23 přilétajících strojů a zrušeno byl 46 plánovaných odletů. Kvůli opakovanému zpozorování dronů mnichovské letiště zastavilo provoz už ve čtvrtek pozdě večer. Omezení se dotklo přibližně 6500 cestujících. „Dali jsme k dispozici polní lůžka a také deky, nápoje a občerstvení,“ uvedlo letiště. Provoz na druhém nejrušnějším letišti Německa je zrovna silnější, neboť vrcholí pivní slavnost Oktoberfest.
Zatím není jasné, kdo je za přelety dronů nad evropskými letišti zodpovědný. Některé země ale vyjádřily obavy, že to může být Rusko. Moskva odpovědnost odmítá.
