Putinovy volby: Vyhrožování a podvody na okupované Ukrajině? Místnosti se otevřely i na Dálném východě

• Na Dálném východě začaly třídenní ruské prezidentské volby.
• Všeobecně se očekává, že Vladimiru Putinovi zajistí voliči dalších šest let v Kremlu.
• Agentura AP uvedla, že lidé v okupovaných částech Ukrajiny volí pod nátlakem a podle některých svědectví i pod hrozbou použití zbraně.
• Proti Putinovi kandiduje trojice kandidátů, ani jeden z nich však není opoziční - poslanci Vladislav Davankov (Noví lidé) a Nikolaj Charitonov (Komunistická strana Ruské federace) a předseda nacionalistické LDPR Leonid Sluckij.
• Putin před otevřením volebních místností vyzval voliče, včetně těch v okupovaných částech Ukrajiny, aby účastí na hlasování určili budoucnost své země. Účast ve volbách „je projevem vlasteneckého cítění“, míní Putin. Dobře to podle Putina chápou lidé v oblastech, které Rusko zabralo Ukrajině „a kteří v nejtěžších podmínkách hlasovali v referendech pro jednotu s Ruskem“.

O zapojení zabraných ukrajinských území do prezidentských voleb rozhodlo Rusko loni v závěru roku. Hlasování už začalo v Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, kterých se Moskva částečně zmocnila po invazi na Ukrajinu z února 2022 a poté je prohlásila za součást Ruské federace.

Kyjev i Západ označily referenda o připojení k Rusku, která anexi předcházela, za nezákonná a nadále pokládají tyto regiony za součást Ukrajiny. Moskva také v roce 2014 nelegálně anektovala ukrajinský Krymský poloostrov. Na něm se bude hlasovat od pátku.

Hlasování je důkazem „pokračujícího zjevného ignorování norem a zásad mezinárodního práva ze strany Moskvy“, uvedla ukrajinská diplomacie. „Stejně nezákonné je nutit miliony ukrajinských občanů, kteří žijí na dočasně okupovaných územích, nebo kteří byli násilně přesunuti na území Ruské federace, aby se zúčastnili takzvaných ‚voleb',“ píše se v prohlášení.

Volební podvody a vyhrožování?

Ukrajince žijící na okupovaných územích ministerstvo vyzvalo, aby se voleb neúčastnili. Média ovšem upozorňují, že v těchto oblastech lze očekávat volební podvody.

Investigativní server Važnyje istorii dříve napsal, že tamní okupační úřady k volbám oficiálně zaregistrovaly větší počet voličů, než kolik je v těchto regionech podle údajů ruského ministerstva vnitra držitelů ruského pasu.

Putin hlásí: Rusko je připravené na jadernou válku. A rozmístí vojáky u hranic s Finskem!

Obyvatele okupovaných oblastí podle AP obcházejí úředníci s urnami, i když byly zřízeny i volební místnosti. Objevují se dokonce zprávy o tom, že někteří lidé byli k hlasování nuceni pod hrozbou použití zbraně.

Ukrajinský starosta okupovaného Mariupolu Vadym Bojčenko agentuře popsal, že k bytu jeho souseda dorazila v doprovodu dvou čečenských vojáků s automatickými puškami žena s urnou a dala na srozuměnou, že není jiná možnost než hlasovat.

Dalším lidem podle AP okupační úřady vyhrožovaly, že pokud nebudou volit, tak přijdou o sociální výhody či možnost zdravotní péče. Nejméně 24 Ukrajinců, kteří hlasovat odmítli, bylo podle lidskoprávních aktivistů zatčeno.

Volí Putina...

Někteří obyvatelé Luhanské oblasti na východě Ukrajiny novinářům řekli, že budou volit současného ruského prezidenta Vladimira Putina, protože nevědí, kdo další kandiduje.

„Budu volit Putina, protože nikoho dalšího neznám,“ uvedla 30letá zdravotní sestra, jejíž jméno agentura kvůli obavám o její bezpečnost neuvedla. Jiná žena, 20letá studentka novinářům řekla, že Putinovi věří a že další kandidáti pro ni nepřicházejí v úvahu.

Očekává se, že Putin, který je u moci už 24 let, volby v Rusku s přehledem vyhraje. O prezidentské křeslo se kromě něj formálně ucházejí další tři kandidáti, jejichž funkcí je ale podle analytiků pouze vytvořit zdání konkurence.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

20:30

Dnes

Ukrajinská společnost Naftohaz v ranním prohlášení uvedla, že při dnešním útoku na její plynárenská zařízení nebyl nikdo zraněn a že útok „nebude mít vliv na poskytování služeb ukrajinským spotřebitelům ani zákazníkům skupiny“.

Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rozsáhlé škody utrpěly zejména tepelné elektrárny a přenosová soustava.

Cílem útoků byly v minulosti také podzemní zásobníky plynu, které jsou v hloubce i několika stovek metrů umístěny na západní Ukrajině. Ukrajina má větší skladovací kapacity než kterákoliv jiná země na západ od Ruska a aktivně se snaží přimět evropské obchodníky, aby tam uskladňovali své zásoby.

19:59

Dnes

Dnešní vzdušný útok ruských sil na ukrajinskou energetiku cílil na plynárenská zařízení, která jsou důležitá pro dodávky do EU, uvedl ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj.

19:20

Dnes

OBRAZEM: Odklízení škod po ruském ostřelování budovy psychiatrické léčebny v Charkově. 

Zobrazit celý online