Pavel v Lucembursku řešil plán na munici pro Ukrajinu: Nizozemsko dá 3,8 miliardy!
Lucemburský premiér Luc Frieden poděkoval České republice za iniciativu k zajištění dodávek munice Ukrajině. Jeho země ale bude ještě o případném příspěvku jednat, řekl na tiskové konferenci po jednání s českým prezidentem Petrem Pavlem v Lucemburku. Pavel potvrdil, že se ke snaze zatím přihlásilo asi 15 zemí. Zároveň je podle něj nutné zvýšit produkci munice v zemích Evropské unie. Nizozemský premiér Mark Rutte mezitím oznámil, že Nizozemsko dá na českou iniciativu dalších 150 milionů eur (přes 3,8 miliardy Kč).
Frieden dnes také zdůraznil důležitost spolupráce a zastávání stejných hodnot v EU a Severoatlantické alianci (NATO). Ruskou agresi proti Ukrajině označil za nepřijatelnou.
Rusko je agresorem, porušilo mezinárodní právo a nesmí vyhrát válku, uvedl Frieden. Lucembursko podle něj loni 16 procent svého obranného rozpočtu věnovalo na podporu Ukrajiny. Ocenil český plán na dodávky munice, Lucembursko podle něj zase vede platformu k posílení IT infrastruktury pro ukrajinské ozbrojené síly.
Český plán na dodávky munice Pavel v polovině února představil na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Řekl, že Česko v mimounijních státech lokalizovalo 500.000 kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300.000 kusů v sovětské ráži. Pavel v Mnichově také uvedl, že pokud Praha získá u spojenců peníze na nákup těchto nábojů, dokáže je na Ukrajinu dodat v řádu týdnů.
Belgie už oznámila, že iniciativu podpoří částkou 200 milionů eur (přes pět miliard korun), Nizozemsko přislíbilo polovinu. Pavel ve čtvrtek po jednání s lucemburskými vrcholnými představiteli uvedl, že předpokládá, že i Lucembursko se zapojí. Podle Friedena o tom ještě budou jednat ministerstva obrany obou zemí.
Podle expertů je na nákup potřeba vyčlenit asi 1,5 miliardy dolarů (35 miliard Kč). Podle Pavla při hledání financí Česko spolupracuje s Dánskem, Nizozemskem a Kanadou. Německá veřejnoprávní stanice ZDF uvedla, že připojit se rozhodla i Francie, jejíž prezident Emmanuel Macron chtěl podpořit spíše vlastní zbrojní průmysl. Významnou část peněz hodlá podle ZDF poskytnout také Německo.
Pavel apeloval na urychlení podpory Ukrajině tak, aby byla více efektivní, a na doručení potřebného materiálu co nejdříve. Iniciativa se týká dodávek munice, podle české hlavy státu bude ale nutné se v budoucnu zaměřit i na další vybavení. Stejně tak je podle Pavla potřeba pracovat na omezení ruského přístupu k pokročilým technologiím, jež mohou být využity k agresi.
Frieden také oznámil, že na červencovém summitu NATO chce Lucembursko představit svůj plán na navýšení výdajů na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) v příštích deseti letech. Aktuálně země vydává 0,72 procenta HDP. Lucembursko podle něj také bude pokračovat v příspěvku do ochrany východních hranic aliance.
Finský prezident Alexander Stubb dnes prohlásil, že příměří mezi Ruskem a Ukrajinou se podle jeho názoru nepodaří dosáhnout v nejbližších měsících. Jednání jsou delší, než původně předpokládal, a Evropa se musí připravit na válku pokračující celé léto, řekl Stubb na konferenci s lídry Estonska a Lotyšska. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022 a v současnosti odmítá ukrajinské návrhy bezpodmínečného příměří, o něž usiluje i americký prezident Donald Trump.
„Nevidím možnost, že by tenhle konflikt skončil příměřím v nejbližších několika měsících. Bohužel je před námi válečné léto,“ řekl dnes Stubb během každoroční konference Kultaranta, na niž letos pozval své protějšky z Lotyšska a Estonska, Edgarse Rinkévičse a Alara Karise. Dodal, že původně optimisticky soudil, že by příměří mohlo platit třeba už od května.
Stubb, který je jako jeden z mála evropských státníků v kontaktu s Trumpem, poznamenal, že Rusko opakuje požadavek na uznání ukrajinského poloostrova Krym a části východní Ukrajiny za své území. To je pro Kyjev i všechny evropské země de iure nepřijatelné a požadavek jednání komplikuje, uvedl Stubb.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody s Ruskem, ke které Ukrajina dospěla začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo celkem 6057 těl, uvádí RBK Ukrajina.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal. Rusko na jednání v Turecku uvedlo, že je připraveno vydat Ukrajině těla více než 6000 vojáků a přijmout od Ukrajiny jakýkoli počet padlých Rusů.
Ukrajina předala Rusku těla 78 jeho vojáků, řekl šéf ruských vyjednavačů Vladimir Medinskij. Rusko podle něj vrátilo na Ukrajinu 6060 těl.
