Pavel v Lucembursku řešil plán na munici pro Ukrajinu: Nizozemsko dá 3,8 miliardy!
Lucemburský premiér Luc Frieden poděkoval České republice za iniciativu k zajištění dodávek munice Ukrajině. Jeho země ale bude ještě o případném příspěvku jednat, řekl na tiskové konferenci po jednání s českým prezidentem Petrem Pavlem v Lucemburku. Pavel potvrdil, že se ke snaze zatím přihlásilo asi 15 zemí. Zároveň je podle něj nutné zvýšit produkci munice v zemích Evropské unie. Nizozemský premiér Mark Rutte mezitím oznámil, že Nizozemsko dá na českou iniciativu dalších 150 milionů eur (přes 3,8 miliardy Kč).
Frieden dnes také zdůraznil důležitost spolupráce a zastávání stejných hodnot v EU a Severoatlantické alianci (NATO). Ruskou agresi proti Ukrajině označil za nepřijatelnou.
Rusko je agresorem, porušilo mezinárodní právo a nesmí vyhrát válku, uvedl Frieden. Lucembursko podle něj loni 16 procent svého obranného rozpočtu věnovalo na podporu Ukrajiny. Ocenil český plán na dodávky munice, Lucembursko podle něj zase vede platformu k posílení IT infrastruktury pro ukrajinské ozbrojené síly.
Český plán na dodávky munice Pavel v polovině února představil na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Řekl, že Česko v mimounijních státech lokalizovalo 500.000 kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300.000 kusů v sovětské ráži. Pavel v Mnichově také uvedl, že pokud Praha získá u spojenců peníze na nákup těchto nábojů, dokáže je na Ukrajinu dodat v řádu týdnů.
Belgie už oznámila, že iniciativu podpoří částkou 200 milionů eur (přes pět miliard korun), Nizozemsko přislíbilo polovinu. Pavel ve čtvrtek po jednání s lucemburskými vrcholnými představiteli uvedl, že předpokládá, že i Lucembursko se zapojí. Podle Friedena o tom ještě budou jednat ministerstva obrany obou zemí.
Podle expertů je na nákup potřeba vyčlenit asi 1,5 miliardy dolarů (35 miliard Kč). Podle Pavla při hledání financí Česko spolupracuje s Dánskem, Nizozemskem a Kanadou. Německá veřejnoprávní stanice ZDF uvedla, že připojit se rozhodla i Francie, jejíž prezident Emmanuel Macron chtěl podpořit spíše vlastní zbrojní průmysl. Významnou část peněz hodlá podle ZDF poskytnout také Německo.
Pavel apeloval na urychlení podpory Ukrajině tak, aby byla více efektivní, a na doručení potřebného materiálu co nejdříve. Iniciativa se týká dodávek munice, podle české hlavy státu bude ale nutné se v budoucnu zaměřit i na další vybavení. Stejně tak je podle Pavla potřeba pracovat na omezení ruského přístupu k pokročilým technologiím, jež mohou být využity k agresi.
Frieden také oznámil, že na červencovém summitu NATO chce Lucembursko představit svůj plán na navýšení výdajů na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) v příštích deseti letech. Aktuálně země vydává 0,72 procenta HDP. Lucembursko podle něj také bude pokračovat v příspěvku do ochrany východních hranic aliance.
Ukrajina v noci na dnešek ostřelovala ruskou Belgorodskou oblast, kde útoky poškodily infrastrukturu a připravily o elektřinu tisíce lidí. Informoval o tom dnes tamní gubernátor, kterého citovala agentura Reuters. Rusko dnes také oznámilo, že jeho protivzdušná obrana v noci zničila 251 ukrajinských dronů, většinu z nich nad jihozápadem země, 61 nad vodami Černého moře a jeden mířící k Moskvě.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v pondělí, dobrou noc.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
