Riskujete jaderný konflikt! Putin rázně varoval NATO před vysláním vojáků na Ukrajinu
Ruský prezident Vladimir Putin dnes uvedl, že země Severoatlantické aliance riskují jaderný konflikt, pokud vyšlou své vojáky na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajina se už přes dva roky brání agresi Moskvy. Šéf Kremlu v projevu o stavu země před oběma komorami parlamentu dále prohlásil, že Rusko po přijetí Finska a Švédska do NATO bude muset posílit svůj západní vojenský okruh.
Helsinky a Stockholm podaly přihlášku do NATO poté, co Rusko v únoru 2022 zaútočilo na Ukrajinu. Finsko se členem stalo loni v dubnu, švédský vstup tento týden schválilo jako poslední členská země Maďarsko.
Spojené státy a jejich evropští spojenci tento týden uvedli, že nemají v plánu vyslat pozemní jednotky na Ukrajinu. Reagovali na vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica, že několik členských zemí NATO a Evropské unie zvažuje vyslání svých vojáků na Ukrajinu na základě dvoustranných dohod s touto zemí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, který v pondělí pořádal v Paříži summit na podporu Ukrajiny, nicméně uvedl, že v otázce vyslání spojeneckých vojáků na Ukrajinu nelze nic vyloučit. Francouzský ministr zahraničí Stéphan Séjourné později dodal, že by Francie své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, plnili by specifické úkoly.
Strategické jaderné síly v plné hotovosti
Putin dnes dále podle ruské státní agentury TASS prohlásil, že ruské strategické jaderné síly země jsou ve stavu plné připravenosti. Západu pohrozil, že Moskva má zbraně schopné zasáhnout jeho území.
„Bojové schopnosti (ruských) ozbrojených sil se mnohonásobně zvýšily. Naše jednotky pevně drží iniciativu. S jistotou postupují v řadě operačních směrů a osvobozují nová území,“ prohlásil šéf Kremlu s odkazem ruskou válku na Ukrajině, přičemž použil termín „osvobození“, kterým Moskva označuje dobytí a okupaci ukrajinských území.
Projev v předvečer pohřbu Navalného
Agentura AFP poznamenala, že Putin dnes pronáší projev v době, kdy jeho invazní armáda dosahuje určitých úspěchů na bojišti a ekonomika se vyrovnává se západními sankcemi. Poté, co ukrajinská armáda v roce 2022 na řadě míst ruskou invazi odrazila a následně osvobodila území na severovýchodě a jihu země, její loňská protiofenzíva nepřinesla podobné významné výsledky. Rusové se nedávno naopak - byť podle médií za cenu značných ztrát - zmocnili zdevastované východoukrajinské Avdijivky a několika menších nedalekých obcí.
Putin ve svých každoročních projevech o stavu země tradičně uvádí své hodnocení situace ve federaci a definuje hlavní směry vnitřní a zahraniční politiky. Tentokrát vystoupil s tímto projevem několik dní poté, co uplynuly dva roky od doby, kdy Rusko na jeho příkaz zaútočilo vojensky na sousední Ukrajinu. A také v předvečer plánovaného pohřbu jeho kritika a opozičního předáka Alexeje Navalného, který nedávno zemřel za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři. Předchozí projev o stavu Ruské federace Putin přednesl loni v únoru krátce před výročím invaze na Ukrajinu.
Od nacistů k daním
O průběžném vývoji války na Ukrajině dnes Putin také mluvil. „My jsme konflikt na Donbasu nezačali. Jak jsem již mnohokrát řekl, uděláme vše pro to, abychom ji ukončili, abychom vymýtili nacismus. Abychom splnili všechny úkoly speciální vojenské operace. Abychom ochránili suverenitu a bezpečnost našich občanů,“ řekl Putin.
Zmínil i historii, což je jeho oblíbené téma. Podle něj by si západní politici měli vzpomenout na světové lídry, kteří se pokoušeli o invazi do Ruska - a neuspěli. Mluvil v této souvislosti o nacistickém vůdci Adolfu Hitlerovi či francouzském vojevůdci Napoleonu Bonapartovi. „Ale teď by důsledky byly daleko horší (...) myslejí si, že je to (válka, pozn. red.) pohádka,“ řekl Putin.
V neposlední řadě hovořil o domácí politice, kde slíbil snížit daně malým a středním podnikům. Chce také dát více peněz rodinám a skrze daňové úlevy podpořit porodnost Rusů.
V publiku mezitím seděly špičky ruské politiky - například minister obrany Sergej Šojgu či expremiér a exprezident Dmitroj Medveděv.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákon, na jehož základě budou moci příslušníci záloh sloužit při ochraně důležitých objektů. Informovala o tom agentura TASS. Moskva k tomuto kroku přistoupila v souvislosti s ukrajinskými dronovými útoky na ruském území, jejichž cílem jsou často například rafinerie.
Speciální jednotky budou tvořit lidé, kteří s ministerstvem obrany uzavřeli smlouvu o členství v zálohách. Zástupce ruského generálního štábu Vladimir Cimljanskij dříve řekl, že „nejde o žádnou mobilizaci“ a že tyto jednotky jsou určené pro „nejlépe připravené a nejvíce vlastenecky orientované lidi“. Budou mít na starost ochranu objektů klíčových pro zajištění chodu země, jako jsou části energetické a dopravní infrastruktury.
Vedení ruské armády zdůrazňuje, že příslušníky záloh nelze zaměňovat s aktivními vojáky, kteří podepsali smlouvu s ministerstvem obrany. Připomnělo, že jde o lidi, kteří službu kombinují s běžným zaměstnáním.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
