Baltské moře coby „jezero NATO“. Pro Putina noční můra, podle expertů to má ale háček

Strategicky důležité Baltské moře začalo být přezdíváno „jezerem NATO“ poté, co Maďarsko jako poslední členská země schválila vstup Švédska do aliance. NATO je nyní v této části území silnější, noční můra ruského diktátora Vladimira Putina se tak stala skutečností. 

Baltské moře je obklopeno Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem, Finskem a Švédskem. A všechny země kromě Ruska jsou členy NATO. Společenství má tak nyní v případě nutnosti snazší přístup ke svým slabším Baltským státům.

Podle analytiků to pro západní spojence bude znamenat, že budou mít dobrou pozici, která jim umožní potlačit ruský manévrovací prostor na důležité lodní trase v případě, že by s Ruskem propukla válka. 

Ale Rusko bude pořád schopno ohrozit podmořskou infrastrukturu a území ze své základny nedaleko Petrohradu a z těžce vyzbrojené exklávy Kaliningrad, varovali experti a dodali, že NATO musí být vůči ruské hrozbě ostražité.

„Když se podíváte na mapu, pak se Baltské moře geograficky stává jezerem NATO, ano,“ řekla Minna Alanderová, výzkumnice z Finského institutu mezinárodních vztahů. „Ale NATO má ještě hodně práce,“ dodala.

Nord Stream a sabotáž

Poté, co Maďarsko schválilo vstup Švédska do Severoatlantické aliance, se nechal švédský premiér Ulf Kristersson slyšet, že jde o „historický den“. Uvedl také, že jeho země je připravena převzít v NATO „svůj díl odpovědnosti za euroatlantickou bezpečnost“. Rozhodnutí maďarského parlamentu přivítal také generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, který uvedl, že přistoupení Švédska „nás všechny posílí a zvýší naši bezpečnost“.

Od té doby, co Rusko zahájilo svou invazi proti Ukrajině, došlo k několika incidentům tykajících se potrubí a kabelů pod Baltským mořem. V září roku 2022 došlo k sabotáži, útok zasáhl soustavu podmořských plynovodů Nord Stream mezi Ruskem a Evropou. Po více než roce vyšetřovatelé neoznámili, kdo za útoky stojí. 

V říjnu minulého roku byl poškozen plynovod vedoucí z Finska a Švédska do Estonska. Finská policie uvedla, že se domnívá, že do toho byla zapletena čínská nákladní loď. 

NATO od té doby posílilo námořnictvo a snaží se také posílit své monitorovací schopnosti, ale hlídat, co se děje pod vodou, je hlavní úkol. „Je velmi těžké mít úplnou kontrolu nad mořem,“ upozornil výzkumník Julian Pawlak z Univerzity Bundeswehr v Hamburku. „Sabotáže Nord Streamu a další podobné incidenty ukázaly, že je těžké mít přehled o tom, co se děje pod hladinou a na mořském dně.“

Exkláva Kaliningrad

Švédsko má dlouhodobě dobré vztahy s NATO, ale formální členství zemi dovolí, aby se plně podílela na plánech aliance. 

Švédsko má dlouhé pobřeží podél Baltského moře a také má ostrov Gotland, který by hrál klíčovou roli při pomoci NATO prosadit svou vůli. Nicméně Rusko má svou vlastní důležitou základnou a tou je exkláva Kaliningrad. Toto území leží mezi Polskem a Litvou a v posledních letech z něj Moskva učinila jedno z nejvyzbrojenějších míst v Evropě. V Kaliningradu jsou navíc i hypersonické rakety schopné nést jaderné hlavice. 

Unikly tajné vojenské materiály: Rusko může použít jaderné zbraně dřív, než se čekalo?!

Nicméně tato ruská baltská základna v Kaliningradu je jen stínem toho, co byla v době studené války a kvůli invazi na Ukrajině se její zásoby také ztenčily. Bezpečnostní expert John Deni ale řekl, že Kreml i nadále investuje do podmořských kapacit a má stále dostatečnou palební sílu na to zinscenovat malá vylodění či ohrozit trasy NATO se zbožím. „Co se týče dělostřelectva, nepřímé palby nebo zbraní schopných nést jaderné hlavice, tak jsou více vybaveni a také mají delší dolet, než spojenci NATO na tomto území,“ sdělil bezpečnostní expert. 

„Spojenci musí této hrozbě čelit,“ dodal. 

NATO nemá dostatek sil

Švédsko má sice bohatou námořní historii, ale stejně jako ostatní státy NATO je jeho námořní síla v Baltském moři nedostatečná. „I pokud počítáme Švédsko, námořní prostředky NATO jsou relativně omezené,“ řekl John Deni s tím, že spojenci potřebují rozvíjet svou schopnost provádět odminování pod palbou.

Estonsko, Litva a Lotyšsko si patrně oddechly poté, co se k NATO připojilo i Finsko a Švédsko, neboť jsou dlouhodobě vnímány jako Achillova pata aliance. Váleční plánovači si lámali hlavu, jak zastavit jejích případné odříznutí, kdyby se ruští vojáci zmocnili 65kilometrové Suwalské kapsy mezi Běloruskem a Kaliningradem. 

Díky pozici Švédska, které je obklopeno Baltským i Severním mořem, je možný případný přesun více jednotek NATO, které by mohly Baltské země ochránit. „To umožňuje americkým silám včas posílit Baltské státy,“ řekl Tuuli Duneton, estonský náměstek ministra obrany.

Přestože je NATO nadšeno z členství Švédska, bezpečnostní expert Deni varuje, že by aliance neměla Baltské moře považovat za svůj majetek. „Nazývat to jezerem NATO vede k lhostejnosti,“ uvedl Deni. „Výzvy a hrozby Ruska na tomto území jsou v některých ohledech významné a spojenci v současnosti postrádají kapacitu, aby tomu v krizi čelili.“

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

14:29

Dnes

Rusko bude hledat cesty, jak překonat případné sankce, které by Evropská unie mohla uvalit na jeho aktivity v oblasti zkapalněného zemního plynu (LNG). Uvedl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který takové sankce označuje za nezákonné. Varoval zároveň, že takové sankce by měly negativní dopady na evropský průmysl.

Očekává se, že Evropská komise (EK) v rámci dalšího balíku sankcí vůči Rusku poprvé navrhne restrikce zaměřené na ruský LNG. Podle čtvrtečních informací zdrojů agentury Reuters z EU by balík neměl obsahovat zákaz dovozu ruského LNG do Evropy. Jeho součástí by ale měly být sankce vůči třem ruským projektům na produkci LNG, které ještě nezahájily provoz, a zákaz překládky ruského LNG z jednoho plavidla na jiné v EU, sdělily zdroje.

„Pokračují snahy o vytlačení Ruska z energetických trhů,“ uvedl dnes Peskov. „Je to samozřejmě výhodné především pro Spojené státy,“ dodal. „Pro konečné spotřebitele, zejména evropský průmysl, to bude znamenat dražší plyn,“ dodal.

13:49

Dnes

OBRAZEM: Hasiči likvidují požár v Ivano-Frankivské oblasti, který vzplál po ruském bombardování.

12:50

Dnes

Ruské ropné společnosti v dubnu meziročně snížily produkci pohonných hmot v důsledku ukrajinských útoků na ruské rafinerie. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval ruský list Kommersant. Dodávky na ruský trh to ale neovlivnilo, v dubnu se podle listu dokonce zvýšily.

Produkce vysokooktanového benzinu se v období od 1. do 23. dubna meziročně snížila o 0,8 procenta na 2,57 milionu tun. Od začátku roku vykazuje pokles o 0,6 procenta na 13,08 milionu tun. Produkce nafty se pak za stejné období meziročně snížila o 2,8 procenta na 5,06 milionu. Od začátku roku vykazuje pokles o 1,5 procenta na 25,96 milionu tun.

Zobrazit celý online