Šokující zjištění respektované agentury: Putin chtěl vyjednávat o příměří, Američané to odmítli
Spojené státy odmítly návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na příměří v jeho válce na Ukrajině, řekly tři nejmenované ruské zdroje agentuře Reuters. Stalo se tak podle nich po kontaktech mezi zprostředkovateli. Americký zdroj agentury popřel jakýkoliv oficiální kontakt na toto téma a uvedl, že se USA nezapojí do jednání, ve kterých nebude figurovat také Ukrajina, která se už bezmála dva roky brání ruské invazi. Oficiálně se Moskva i Washington odmítly vyjádřit.
Šéf Kremlu vyslal v roce 2023 do Washingtonu signály skrze prostředníky, mimo jiné arabské partnery Moskvy na Blízkém východě, že je připraven zvážit příměří na Ukrajině, tvrdí ruské zdroje. Putin podle nich navrhoval zmrazit konflikt na současných liniích a nebyl ochoten vzdát se žádného ukrajinského území okupovaného Ruskem. Někteří činitelé v Kremlu prý považovali „signály“ za nejlepší cestu k určitému míru, píše Reuters.
„Kontakty s Američany vyšly naprázdno,“ řekl agentuře pod podmínkou anonymity vysoce postavený ruský zdroj obeznámený s jednáními, která se prý konala loni i letos. Druhý ruský zdroj řekl, že Američané skrze prostředníky Moskvě sdělili, že nebudou jednat o možném příměří bez účasti Ukrajiny, a kontakty skončily neúspěchem. Třetí zdroj tvrdil, že Američané nechtěli na Kyjev vyvíjet nátlak.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Nejmenovaný americký představitel agentuře řekl, že USA nevedly s Ruskem žádné zákulisní rozhovory a Washington nejednal za zády Ukrajiny. Tvrdil, že si není vědom ani neoficiálních kontaktů skrze prostředníky. Doplnil, že se zřejmě odehrávaly neoficiální rozhovory mezi Rusy, kteří nejsou ve vládě, přičemž použil termín označující neformální diplomacii zahrnující takzvané nestátní aktéry.
Podle tří ruských zdrojů byl Putinův signál předán do Washingtonu, kde o věci diskutovali američtí představitelé včetně poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jakea Sullivana, ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA) Billa Burnse a ministra zahraničí Antonyho Blinkena. Šlo o to, aby Sullivan promluvil s Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem a stanovily se další kroky, tvrdí jeden z ruských zdrojů. Když si však činitelé v lednu telefonovali, Sullivan Ušakovovi sdělil, že Washington je ochoten hovořit o dalších aspektech vztahů, ale nebude mluvit o příměří bez Ukrajiny, dodal ruský zdroj.
Americký činitel se odmítl vyjádřit k jakýmkoli podrobnostem Sullivanových údajných telefonátů nebo k tomu, zda k takovému rozhovoru s Ušakovem vůbec došlo.
Jeden z ruských zdrojů agentuře řekl, že USA podle něj zřejmě nevěřily, že byl Putin ohledně příměří upřímný. „Ale on byl a je - je připraven jednat o příměří. Ale stejně tak je připraven bojovat tak dlouho, jak bude třeba,“ sdělil jeden z ruských zdrojů, které zároveň podle Reuters tvrdily, že Kreml nevidí smysl v dalších kontaktech s USA v této otázce.
Putin hovořil o připravenosti vést „dialog“ v nedávném rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem, kde zároveň tvrdil, že je podle něj nemožné, aby bylo Rusko na Ukrajině strategicky poraženo.
Ruský prezident vyslal invazní vojska na Ukrajinu 24. února 2022, čímž po osmi letech bojů na východě této země mezi ukrajinskou armádou a proruskými povstalci podporovanými Moskvou, rozpoutal konflikt označovaný za největší v Evropě od druhé světové války. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se už dříve odmítl vzdát ukrajinského území, které Rusko okupuje.
