Šokující zjištění respektované agentury: Putin chtěl vyjednávat o příměří, Američané to odmítli
Spojené státy odmítly návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na příměří v jeho válce na Ukrajině, řekly tři nejmenované ruské zdroje agentuře Reuters. Stalo se tak podle nich po kontaktech mezi zprostředkovateli. Americký zdroj agentury popřel jakýkoliv oficiální kontakt na toto téma a uvedl, že se USA nezapojí do jednání, ve kterých nebude figurovat také Ukrajina, která se už bezmála dva roky brání ruské invazi. Oficiálně se Moskva i Washington odmítly vyjádřit.
Šéf Kremlu vyslal v roce 2023 do Washingtonu signály skrze prostředníky, mimo jiné arabské partnery Moskvy na Blízkém východě, že je připraven zvážit příměří na Ukrajině, tvrdí ruské zdroje. Putin podle nich navrhoval zmrazit konflikt na současných liniích a nebyl ochoten vzdát se žádného ukrajinského území okupovaného Ruskem. Někteří činitelé v Kremlu prý považovali „signály“ za nejlepší cestu k určitému míru, píše Reuters.
„Kontakty s Američany vyšly naprázdno,“ řekl agentuře pod podmínkou anonymity vysoce postavený ruský zdroj obeznámený s jednáními, která se prý konala loni i letos. Druhý ruský zdroj řekl, že Američané skrze prostředníky Moskvě sdělili, že nebudou jednat o možném příměří bez účasti Ukrajiny, a kontakty skončily neúspěchem. Třetí zdroj tvrdil, že Američané nechtěli na Kyjev vyvíjet nátlak.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
Nejmenovaný americký představitel agentuře řekl, že USA nevedly s Ruskem žádné zákulisní rozhovory a Washington nejednal za zády Ukrajiny. Tvrdil, že si není vědom ani neoficiálních kontaktů skrze prostředníky. Doplnil, že se zřejmě odehrávaly neoficiální rozhovory mezi Rusy, kteří nejsou ve vládě, přičemž použil termín označující neformální diplomacii zahrnující takzvané nestátní aktéry.
Podle tří ruských zdrojů byl Putinův signál předán do Washingtonu, kde o věci diskutovali američtí představitelé včetně poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jakea Sullivana, ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA) Billa Burnse a ministra zahraničí Antonyho Blinkena. Šlo o to, aby Sullivan promluvil s Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem a stanovily se další kroky, tvrdí jeden z ruských zdrojů. Když si však činitelé v lednu telefonovali, Sullivan Ušakovovi sdělil, že Washington je ochoten hovořit o dalších aspektech vztahů, ale nebude mluvit o příměří bez Ukrajiny, dodal ruský zdroj.
Americký činitel se odmítl vyjádřit k jakýmkoli podrobnostem Sullivanových údajných telefonátů nebo k tomu, zda k takovému rozhovoru s Ušakovem vůbec došlo.
Jeden z ruských zdrojů agentuře řekl, že USA podle něj zřejmě nevěřily, že byl Putin ohledně příměří upřímný. „Ale on byl a je - je připraven jednat o příměří. Ale stejně tak je připraven bojovat tak dlouho, jak bude třeba,“ sdělil jeden z ruských zdrojů, které zároveň podle Reuters tvrdily, že Kreml nevidí smysl v dalších kontaktech s USA v této otázce.
Putin hovořil o připravenosti vést „dialog“ v nedávném rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem, kde zároveň tvrdil, že je podle něj nemožné, aby bylo Rusko na Ukrajině strategicky poraženo.
Ruský prezident vyslal invazní vojska na Ukrajinu 24. února 2022, čímž po osmi letech bojů na východě této země mezi ukrajinskou armádou a proruskými povstalci podporovanými Moskvou, rozpoutal konflikt označovaný za největší v Evropě od druhé světové války. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se už dříve odmítl vzdát ukrajinského území, které Rusko okupuje.
