Šokující zjištění respektované agentury: Putin chtěl vyjednávat o příměří, Američané to odmítli
Spojené státy odmítly návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na příměří v jeho válce na Ukrajině, řekly tři nejmenované ruské zdroje agentuře Reuters. Stalo se tak podle nich po kontaktech mezi zprostředkovateli. Americký zdroj agentury popřel jakýkoliv oficiální kontakt na toto téma a uvedl, že se USA nezapojí do jednání, ve kterých nebude figurovat také Ukrajina, která se už bezmála dva roky brání ruské invazi. Oficiálně se Moskva i Washington odmítly vyjádřit.
Šéf Kremlu vyslal v roce 2023 do Washingtonu signály skrze prostředníky, mimo jiné arabské partnery Moskvy na Blízkém východě, že je připraven zvážit příměří na Ukrajině, tvrdí ruské zdroje. Putin podle nich navrhoval zmrazit konflikt na současných liniích a nebyl ochoten vzdát se žádného ukrajinského území okupovaného Ruskem. Někteří činitelé v Kremlu prý považovali „signály“ za nejlepší cestu k určitému míru, píše Reuters.
„Kontakty s Američany vyšly naprázdno,“ řekl agentuře pod podmínkou anonymity vysoce postavený ruský zdroj obeznámený s jednáními, která se prý konala loni i letos. Druhý ruský zdroj řekl, že Američané skrze prostředníky Moskvě sdělili, že nebudou jednat o možném příměří bez účasti Ukrajiny, a kontakty skončily neúspěchem. Třetí zdroj tvrdil, že Američané nechtěli na Kyjev vyvíjet nátlak.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
Vyplývá to ze studie, kterou dnes představil Spolkový ústav pro demografický výzkum (Bi Více než polovina ukrajinských uprchlíků v produktivním věku, kteří utekli z Ukrajiny krátce po ruské invazi v roce 2022, našla v Německu práci.B).
„U Ukrajinek a Ukrajinců ve věku od 20 do 64 let, kteří do Německa přišli mezi únorem a květnem 2022, byla míra zaměstnanosti letos v létě na 51 procentech - na 50 procentech u žen a 57 procentech u mužů,“ uvedl BiB. V létě 2022 činila míra zaměstnanosti 16 procent. Data do své studie ústav získal z rozhovorů, které vedl každého půl roku s více než 6000 ukrajinskými uprchlíky.
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Nejmenovaný americký představitel agentuře řekl, že USA nevedly s Ruskem žádné zákulisní rozhovory a Washington nejednal za zády Ukrajiny. Tvrdil, že si není vědom ani neoficiálních kontaktů skrze prostředníky. Doplnil, že se zřejmě odehrávaly neoficiální rozhovory mezi Rusy, kteří nejsou ve vládě, přičemž použil termín označující neformální diplomacii zahrnující takzvané nestátní aktéry.
Podle tří ruských zdrojů byl Putinův signál předán do Washingtonu, kde o věci diskutovali američtí představitelé včetně poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jakea Sullivana, ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA) Billa Burnse a ministra zahraničí Antonyho Blinkena. Šlo o to, aby Sullivan promluvil s Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem a stanovily se další kroky, tvrdí jeden z ruských zdrojů. Když si však činitelé v lednu telefonovali, Sullivan Ušakovovi sdělil, že Washington je ochoten hovořit o dalších aspektech vztahů, ale nebude mluvit o příměří bez Ukrajiny, dodal ruský zdroj.
Americký činitel se odmítl vyjádřit k jakýmkoli podrobnostem Sullivanových údajných telefonátů nebo k tomu, zda k takovému rozhovoru s Ušakovem vůbec došlo.
Jeden z ruských zdrojů agentuře řekl, že USA podle něj zřejmě nevěřily, že byl Putin ohledně příměří upřímný. „Ale on byl a je - je připraven jednat o příměří. Ale stejně tak je připraven bojovat tak dlouho, jak bude třeba,“ sdělil jeden z ruských zdrojů, které zároveň podle Reuters tvrdily, že Kreml nevidí smysl v dalších kontaktech s USA v této otázce.
Putin hovořil o připravenosti vést „dialog“ v nedávném rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem, kde zároveň tvrdil, že je podle něj nemožné, aby bylo Rusko na Ukrajině strategicky poraženo.
Ruský prezident vyslal invazní vojska na Ukrajinu 24. února 2022, čímž po osmi letech bojů na východě této země mezi ukrajinskou armádou a proruskými povstalci podporovanými Moskvou, rozpoutal konflikt označovaný za největší v Evropě od druhé světové války. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se už dříve odmítl vzdát ukrajinského území, které Rusko okupuje.
