Zelenskyj se chce zbavit šéfa armády? Měl ho požádat o rezignaci, napětí mezi lídry stoupá
Nejvyšší velitel ukrajinských vojsk Valerij Zalužnyj údajně odmítl požadavek prezidenta země Volodymyra Zelenského, aby odstoupil. Zelenskyj tvrzení o tom, že se pokusil Zalužného odvolat odmítá, ale napětí mezi oběma muži po měsících trvání zdánlivě dosahuje bodu varu. O situaci informuje deník The Independent.
V pondělí se v ukrajinských médiích jako Ukrajinska Pravda, Ukrinform a The Kyiv Independent a na prominentních účtech na telegramu začala objevovat informace, že si Zelenskyj velitele vojsk předvolal. Následně byly v tisku citovány čtyři různé zdroje, které tvrdily, že prezident populárnímu generálovi nabídl novou pozici obranného poradce, ale ten ji odmítl.
Dva ze zdrojů následně tvrdily, že i přes odmítnutí nové pozice bude podle nich Zalužnyj z té současné určitě odvolán. To, že Zelenskyj v pondělí požadoval generálovu rezignaci, potvrdil i opoziční poslanec Oleksij Gončarenko.
V listopadu Zelenskyj Zalužného osočil za tvrzení, že válečná fronta dosáhla patového stavu. Zalužnyj zase před měsícem vyjádřil frustraci z výkonů náborových úřadů a naznačoval, že je potřeba proti Rusku mobilizovat více vojáků.
Zelenského mluvčí Sergij Nykyforov se ke zprávám o propuštění Zalužného vyjádřil, že rozhodně nejsou pravdivé a že, „prezident nejvyššího velitele nepropustil.“ Ukrajinské ministerstvo obrany zase na telegramu zveřejnilo následující jednoduché sdělení: „Drazí novináři, odpovídáme okamžitě všem: Ne, není to pravda.“
Generál Zalužnyj ani prezident Zelenskyj se ke zprávám o propuštění prvního jmenovaného nevyjádřili. Nejvyšším velitelem ukrajinských ozbrojených sil je Zalužnyj od července 2021 a je také všeobecně velmi populární postavou s podporou mezi vojskem i civilním obyvatelstvem. Mnozí proto mají za to, že by jeho odvolání pro Zelenského znamenalo politickou sebevraždu.
„Zalužnyj má reputaci železného generála… ztělesnění ukrajinských ozbrojených složek, které zachránily zemi před armádou tak hrozivou, jako je ta ruská. Zalužnyj má osobně podporu 88% Ukrajinců. 97% jich věří ozbrojeným složkám pod jeho velením,“ uvedl na sociální síti X žurnalista Ilja Ponomarenko.
V prosinci uváděly místní zprávy, že prezident Zelenskyj v komunikaci s veliteli toho nejvyššího „obchází.“ To, že mezi oběma muži panuje neshoda, vyšlo najevo o měsíc dříve se Zalužného zmiňovaným vyjádřením o patové situaci na frontě a také o potřebě „masivního technologického skoku.“
Zelenský tehdy generálova tvrzení rychle odmítl a nabídl značně odlišný pohled na situaci na bojišti. V prosinci pak ohledně vzájemného sporu řekl, že má s velitelem „pracovní vztah“. Naznačoval však zároveň, že s vedením vojska není spokojen. „Čekám na bojišti na velmi konkrétní věci, očekávám jejich rozhodnutí. Strategie je jasná; chci vidět detaily. Myslím, že to je fér,“ řekl tehdy.
Vladimir Putin řekl, že není proti jednání s Volodymyrem Zelenským, ale prý pro toto setkání ještě nejsou podmínky. Zelenskyj dříve k osobní schůzce vyzval.
Evropa se má účastnit mírového procesu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu, kde informoval o telefonátu s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Parametry ukončení války s Ruskem budou podle Zelenského určovat bezpečnostní podmínky pro Evropu po celá desetiletí. Mluvčí šéfa německé vlády podle agentury Reuters řekl, že státníci spolu probrali vývoj situace po setkání amerického zmocněnce Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Válka se odehrává v Evropě a Ukrajina je neoddělitelnou součástí Evropy, už jednáme o vstupu do Evropské unie. Proto se Evropa má účastnit příslušných procesů,“ napsal Zelenskyj. Kyjev i Berlín podle něj vnímají nutnost ukončit konflikt vyvolaný Ruskem co nejrychleji a důstojným mírem. „Oba se dohodli na udržování úzkého kontaktu s evropskými partnery a USA,“ sdělil mluvčí německého kancléře.
„Včera se také diskutovalo o různých potenciálních formátech setkání za účelem dosažení míru na úrovní lídrů v nejbližší době: dva bilaterální formáty, jeden trilaterální,“ napsal dále Zelenskyj a dodal, že Ukrajina se setkání nebojí a očekává stejně odvážný přístup ze strany Ruska.
Městský soud v Praze i napodruhé odročil projednání případu souvisejícího s domobraneckou proruskou skupinou Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Státní zástupce Martin Bílý viní skupinu mimo jiné z toho, že v roce 2017 vyslala bývalého českého vojáka Miloše Ouřeckého do bojů na straně proruských separatistů na Donbase. Záměrem bylo podle Bílého vycvičit takto české občany v bojových technikách, aby poté mohli předat tyto zkušenosti dalším lidem ze spolku pro „případné ústavní, hospodářské a politické změny v České republice“. Obžalované přišla k soudu podpořit řada příznivců, někteří se do jednací síně nedostali.
Ouřecký prohlásil vinu, soud jeho prohlášení přijal. Obhájce šéfa spolku Ivana Kratochvíla ale následně upozornil, že nejsou splněny podmínky pro začátek hlavního líčení. Minulého jednání v červenci se totiž podle něj nezúčastnil zástupce spolku, a protože soudkyně Jarmila Pavlátová termín avizovala ústně, nebyl o dnešním jednání řádně vyrozuměn. Soudkyně sice v záznamu měla zápis o tom, že se zástupce jednání účastnil, informaci ale nemohla nijak ověřit.
Z procesní opatrnosti proto jednání odročila na 27. října. „Nehodlám riskovat, že by se to celé opakovalo za rok. Radši zopakujeme v říjnu, co tu proběhlo, a budeme pokračovat řádně dál,“ vysvětlila Pavlátová novinářům. Platné není ani prohlášení viny Ouřeckého. „Bude nutné zopakovat čtení obžaloby a začít dokazování znovu,“ řekl po jednání státní zástupce.
Thinktank Institut pro studium války, který konflikt na Ukrajině monitoruje, uvedl, že Rusko zpráv o odvolání nebo rezignaci Zalužného plně využilo. Jeden ruský propagandista je měl označit za „pro Rusko užitečný chaos.“
