Láska z frontové linie: „Jako těhotná jsem zažila těžké boje u Bachmutu,“ vzpomíná záchranářka
Bojová záchranářka Julija Romanenková po zahájení ruské invaze na Ukrajinu zahájila výcvik. Během něj se seznámila s Mykytou, vzali se a mladá žena otěhotněla. Ve druhém měsíci těhotenství však její jednotku přesunuli do Bachmutu, tehdy do místa, kde se odehrávaly ty nejtvrdší boje. Romanenková tam zachraňovala životy vojáků až do osmého měsíce těhotenství, píše list The Kyiv Independent.
Během těžkého ostřelování mezi záchrannými misemi na východě Ukrajiny zjistila Julija Romanenková, že čeká dítě. Ani ji nenapadlo přemýšlet o ukončení své práce záchranářky v 67. samostatné mechanizované brigádě, která tehdy bojovala blízko Bachmutu, kde se odehrávaly ty nejtvrdší boje.
„Řešila jsem dilema, jak zkombinovat těhotenství se službou v armádě. Do armády jsem se přihlásila z jediného důvodu: Chtěla jsem pomáhat lidem. Nechtěla jsem s tím přestat,“ řekla Romanenková.
33letá bojová záchranářka nepřestala evakuovat zraněné a zachraňovat životy nedaleko přední linie až do osmého měsíce těhotenství. Poté ji armáda převezla do Kyjeva, kde pomáhala s rehabilitací válečných veteránů.
Její příběh má šťastný konec. 29. prosince porodila po boku svého manžela dceru Linu.
Náročný výcvik
Romanenková dříve pracovala v cestovním ruchu a regenerativní medicíně, ale když Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, hledala způsoby, jak by své zemi mohla pomoct. „Věděla jsem, že nemůžu odejít,“ řekla mladá žena.
Spolu se svými přáteli začala darovat krev v jedné z hlavních nemocnic. Cítila však, že chce pomáhat víc. To ji přivedlo do nadace Come Back live, která poskytuje podporu příslušníkům ozbrojených sil Ukrajiny. Úkolem Romanenkové bylo komunikovat s vojáky ohledně toho, jakou výzbroj potřebují. Často jim však musela říkat, že musí počkat, což bylo těžké.
Brzy poté opustila nadaci a uspořádala se svými přáteli sbírky pro vojáky. Cítila však, že nepomáhá Ukrajině tak, jak by mohla. Chtěla zachraňovat životy. Na konci května se proto přidala do armády jako dobrovolnice, absolvovala výcvik bojové medicíny a evakuace zraněných v organizaci Ukrajinský dobrovolnický sbor. „Bylo to velmi náročné. Nicméně bylo to relevantní s ohledem na to, v jaké situaci jsme se nacházeli,“ řekla Romanenková.
Kromě toho musela absolvovat také kondiční trénink, naučit se taktiku malých jednotek anebo jak střílet ze zbraně. Poté byla na konci roku 2022 přidělena do nové 67. samostatné mechanizované brigády a nasazena do Luhanské oblasti na východě Ukrajiny.
Evakuace v Bachmutu
Po jejím boku bojoval také její přítel, bojový záchranář Mykyta. Seznámili se spolu během výcviku. Když odjížděli, požádal ji o ruku a Romanenková souhlasila. Vzali se v Izjumu, městě ve východní části Charkovského regionu, během své služby. Stejně jako mnoho dalších svateb na frontě se obřadu účastnili jenom oni dva, zatímco na sobě měli armádní uniformy. Na svatbu dostali jeden den volna a poté se vrátili mezi ostatní bojovníky. „Ten den to bylo velmi špatné, naše jednotka měla ztráty. Byli jsme zdevastováni,“ vzpomínala Romanenková.
„Když jsme se dozvěděli, že jsem těhotná, dostali jsme dárek k našim narozeninám, které slavíme 9. a 10. dubna. Cítila jsem neuvěřitelné štěstí a eufórii,“ popsala bojová záchranářka.
Přestože se radovala, nechtěla opustit svou práci. Tehdy byla její jednotka umístěna na „relativně klidném“ místě blízko hranic s Ruskem v Charkovské oblasti. To se však změnilo. Byla ve druhém měsíci těhotenství, když byla její jednotka přesunuta nedaleko Bachmutu. „Nepřestala jsem s evakuacemi. Opravdu jsem to chtěla dělat,“ řekla.
Přímo do Bachmutu nešla, transportovala vojáky z nedalekého stabilizačního bodu. „Z Bachmutu k nám převáželi zraněné vojáky. Snažila jsem se dělat, co jsem mohla. Bylo to náročné...,“ popsala žena.
Při převozu zraněných nikdy o nikoho nepřišla, ale když se dozvěděla o ztrátách, zasáhlo ji to. „Čím lépe člověka znáte, tím víc vás to zasáhne,“ připustila. Bála se také o svého manžela, který odešel na misi přímo do Bachmutu.
Narození dcery
Svou dceru porodila v den, kdy Rusko zahájilo největší vzdušný útok proti Ukrajině, útoky zasáhly několik měst včetně Kyjeva a zabily mnoho civilistů.
Po narození se rodičů lékař zeptal, jak se bude dítě jmenovat. „Možná Lina, ale ještě si nejsme jisti,“ vzpomínala Romanenková. Se jménem dítěte se inspirovali u prominentní ukrajinské autorky Liny Kostenkové. „Když jsme vyřkli jméno Lina, naše malá začala řvát,“ dodala medička.
„Když jsem ji poprvé slyšela křičet, nemohla jsem si pomoct, ale začala jsem plakat. S tím prvním křikem jsem si uvědomila, že jsem matka a naše dítě je živé a my jsme také živí. Doufám, že moje dcera bude tak nadaná, otevřená a inteligentní jako Kostenková,“ řekla matka.
Doufá, že válka brzy skončí, přeje si, aby její dcera vyrůstala v míru. Až vyroste, povypráví jí všechny příběhy z fronty.
Ruský útok dronem na vlakové nádraží ve městě Šostka na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal první oběť. Místní úřady potvrdily, že v troskách jednoho z vagonů byl nalezen mrtvý 71letý muž. Zraněno bylo nejméně 30 lidí, z toho osm muselo být hospitalizováno. Drony zasáhly nejprve příměstský vlak a poté soupravu směřující do Kyjeva právě ve chvíli, kdy probíhala evakuace cestujících, informoval server Direktno.rs.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za brutální a vyzval Západ k rozhodnější reakci. Ministr zahraničí Andrij Sibiha uvedl, že šlo o takzvaný dvojitý úder, jehož cílem je zasáhnout i záchranáře. Útok způsobil výpadky elektřiny v Šostce i okolí, Moskva mezitím stupňuje nálety na železniční a energetickou infrastrukturu.
Ukrajinská armáda v noci na sobotu zasáhla ruskou raketovou loď Grad třídy Bujan-M, vyzbrojenou střelami s plochou dráhou letu Kalibr. K zásahu došlo v oblasti Oněžského jezera v Karelské republice, přičemž poškozena byla pravá část prostoru pohonných jednotek.
Loď patří k nejnovějším ve službě Baltského loďstva a využívá raketový komplex Kalibr-NK, který Rusko nasazuje k útokům na Ukrajinu. Podle serveru The Kyiv Independent je Grad sice malá, ale velmi silně vyzbrojená a schopná operovat v mělkých vodách. Útok zapadá do série úderů, jimiž Ukrajina v posledních měsících výrazně oslabila ruské námořnictvo.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
