Smrt ruského blogera: Obviněná atentátnice čeká na trest, vinu ale nepřiznává
Darja Trepovová, která je obviněná z exploze v petrohradské kavárně, při níž loni zemřel ruský proválečný bloger vystupující pod pseudonymem Vladlen Tatarskij, se dnes opět omluvila obětem útoku. Vinu za spáchání teroristického útoku ale nepřiznala. Informovaly o tom dnes ruské agentury Interfax a TASS, podle nichž vojenský soud vynese verdikt nad Trepovovou ve čtvrtek 25. ledna.
„Stále nepřiznávám vinu, ale jsem si vědoma své morální odpovědnosti,“ uvedla dnes ve své závěrečné řeči před soudem Trepovová. „Ačkoliv to ode mě zní cynicky, chtěla bych vás všechny podpořit v tom, čím teď procházíte,“ vzkázala podle Interfaxu obětem útoku a dodala, že k Tatarskému necítila nevraživost a neměla v úmyslu ho zabít. Prokuratura minulý týden požádala soud, aby šestadvacetiletou ženu poslal do vězení na 28 let.
Trepovová, obviněná z terorismu, nezákonného pořízení výbušnin a z padělání dokumentů, přinesla podle vyšetřovatelů na pokyn ukrajinských tajných služeb loni 2. dubna do petrohradské kavárny sošku naplněnou výbušninou a předala ji blogerovi Tatarskému, který tam diskutoval s příznivci. Při explozi Tatarskij, vlastním jménem Maxim Fomin, na místě zahynul, dalších pět desítek lidí bylo zraněno.
Trepovová se loni v listopadu před soudem zcela přiznala jen k používání padělaných dokumentů, obvinění z teroristického útoku a z nezákonného používání výbušnin už tehdy odmítla. „Nevěděla jsem, že v sošce je výbušné zařízení, domnívala jsem se, že je tam jen odposlech,“ uvedla tehdy podle listu Kommersant.
Na lavici obžalovaných je také Dmitrij Kasincev, v jehož bytě Trepovovou zatkli. Obviněn je ze zatajování zločinu, prokuratura pro něj požádala o necelé dva roky za mřížemi.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Kyjev svou údajnou účast na atentátu na Fomina nikdy nepotvrdil. Ukrajinští představitelé se naopak podle agentury AFP už dříve vyslovili v tom smyslu, že šlo o vyřizování účtů v ruských nacionalistických kruzích.
