Orbán hrozí EU vetem na pomoc Ukrajině. Podle expertů mu jde o „vlastní“ pozastavené miliardy
Maďarský premiér Viktor Orbán v dopise šéfovi Evropské rady Charlesu Michelovi vyzval ke "strategické diskuzi" o další podpoře Ukrajiny na příštím summitu EU v prosinci. Orbán smysluplnost podpory zpochybňuje. Podle serveru Politico, který má dopis k dispozici, Orbán nepřímo naznačuje, že Maďarsko by mohlo vetovat 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) na financování ukrajinské vlády i přístupové rozhovory s Kyjevem. Podle nejmenovaného diplomata Orbán Ukrajinu využívá jako páku při vyjednávání s Bruselem, který zadržuje 13 miliard eur (asi 318 miliard korun) ve fondech pro Maďarsko kvůli pochybnostem o stavu tamního právního státu.
„Evropská rada by měla zhodnotit, jak efektivní je její současná politika vůči Ukrajině, včetně četných podpůrných programů. Považujeme tyto cíle za realisticky dosažitelné? Je tato strategie udržitelná bez silné podpory Spojených států? Můžeme pokračující podporu Spojených států považovat za samozřejmou? Jak si představujeme bezpečnostní architekturu Evropy po válce?“ táže se Orbán.
Ve vztahu k USA se maďarský premiér odkázal na skutečnost, že republikánská většina amerického Kongresu se zdráhá zvednout ruku pro nový balík pomoci pro Izrael a Ukrajinu o celkové výši 106 miliard dolarů, z čehož by více než 61 miliard mělo připadnout Ukrajině, a který se snaží protlačit demokratický prezident Joe Biden.
Orbánův dopis je další kapitolou dlouhotrvajícího sporu mezi Bruselem a Budapeští o 13 miliardách eur pro Maďarsko, které Brusel neuvolňuje kvůli obavám, zda země dostává evropským standardům právního státu, píše Politico.
Policejní vyšetřovatel na Slovensku zastavil stíhání ve věci darování stíhaček MiG-29 a systému protivzdušné obrany Kub Ukrajině, o kterém po ruské invazi do sousední země rozhodla bývalá vláda v Bratislavě. Rozhodnutí není pravomocné. Zvláštní vyšetřovací tým, který v souvislosti s vojenskou pomocí Kyjevu loni zřídila slovenská policie, se zabývá ještě dvěma z původního počtu pěti případů. S odvoláním na vyjádření prokuratury a policie to dnes napsal portál Aktuality.sk.
Představitelé současné vlády premiéra Roberta Fica, která vojenské dodávky Ukrajině ze státních zásob zastavila po svém předloňském nástupu do úřadu, v minulosti opakovaně kritizovali předání vyřazených stíhaček sovětské konstrukce Kyjevu – ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok tvrdil, že musí být vyvozena i trestněprávní odpovědnost za odzbrojení slovenské armády právě prostřednictvím vojenské pomoci Ukrajině.
Podle prokuratury se však nepodařilo prokázat, že by darováním uvedené vojenské techniky například byla Slovensku způsobena škoda tak, jak to vyžaduje trestní zákoník. Provinění nebylo zjištěno ani při postupu členů bývalé vlády.
Ruský soud v nepřítomnosti uložil Češce třináct let vězení za účast v bojích na straně Ukrajiny. Informovala o tom dnes ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na sdělení vyšetřovacího výboru, který v Rusku plní úlohu federálního úřadu pro vyšetřování nejzávažnější kriminality.
Podle vyšetřovatelů Češka od listopadu 2023 do června letošního roku působila v ukrajinské armádě. Soudem byla shledána vinnou ze spáchání trestného činu žoldnéřské účasti v ozbrojeném konfliktu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes zopakoval stanovisko Kremlu, že válka může skončit, jakmile Rusko dosáhne svých cílů, a že by preferovalo ukončit ji politickými a diplomatickými prostředky. Podle agentury Interfax obvinil Ukrajinu, že nemá zájem v jednáních pokračovat. „Podněcují ji k tomu Evropané, kteří se domnívají, že Ukrajina válku může vyhrát a zajistit své zájmy vojenskými prostředky,“ řekl mluvčí Kremlu. Vzhledem k situaci na frontě jde podle něho o iluzi. „Situace je ve slepé uličce a je v ní ne naší vinou,“ uvedl také.
Aniž by to prohlašoval přímo, dopis naznačuje, že Budapešť by mohla využít svého veta a blokovat 50miliardovou pomoc pro ukrajinskou vládu, 500 milionů eur (asi 12 miliard korun) vojenské pomoci i zahájení přístupových rozhovorů s Kyjevem. Evropští lídři přitom doufali, že tyto body schválí na summitu v polovině prosince, píše Politico.
Dotyčný nejmenovaný diplomat serveru sdělil, že některé evropské země zkoumají způsoby, jak na podpoře Ukrajiny pracovat mimo unijní struktury, například prostřednictvím Evropského mírového nástroje (EPF), a de facto tak nechat Budapešť za dveřmi. „Takový přístup by ale nefungoval v případě přístupových rozhovorů,“ připomněl diplomat s tím, že v zájmu zachování evropské jednoty zatím podle něj není dobrým nápadem Maďarsko obcházet.
Další možností je v případě maďarského veta věc odložit na jaro příštího roku - ukrajinská vláda se svým rozpočtem „dostane na hranu“ až v březnu a Evropská komise by získala víc času, jak Budapešť přimět ke spolupráci v otázce Ukrajiny.
„Je to taková přetahovaná,“ dodal nejmenovaný diplomat. Evropská komise podle něj doposud prokázala velkou schopnost předejít „politickým výbuchům“ s Budapeští.
