Orbán hrozí EU vetem na pomoc Ukrajině. Podle expertů mu jde o „vlastní“ pozastavené miliardy
Maďarský premiér Viktor Orbán v dopise šéfovi Evropské rady Charlesu Michelovi vyzval ke "strategické diskuzi" o další podpoře Ukrajiny na příštím summitu EU v prosinci. Orbán smysluplnost podpory zpochybňuje. Podle serveru Politico, který má dopis k dispozici, Orbán nepřímo naznačuje, že Maďarsko by mohlo vetovat 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) na financování ukrajinské vlády i přístupové rozhovory s Kyjevem. Podle nejmenovaného diplomata Orbán Ukrajinu využívá jako páku při vyjednávání s Bruselem, který zadržuje 13 miliard eur (asi 318 miliard korun) ve fondech pro Maďarsko kvůli pochybnostem o stavu tamního právního státu.
„Evropská rada by měla zhodnotit, jak efektivní je její současná politika vůči Ukrajině, včetně četných podpůrných programů. Považujeme tyto cíle za realisticky dosažitelné? Je tato strategie udržitelná bez silné podpory Spojených států? Můžeme pokračující podporu Spojených států považovat za samozřejmou? Jak si představujeme bezpečnostní architekturu Evropy po válce?“ táže se Orbán.
Ve vztahu k USA se maďarský premiér odkázal na skutečnost, že republikánská většina amerického Kongresu se zdráhá zvednout ruku pro nový balík pomoci pro Izrael a Ukrajinu o celkové výši 106 miliard dolarů, z čehož by více než 61 miliard mělo připadnout Ukrajině, a který se snaží protlačit demokratický prezident Joe Biden.
Orbánův dopis je další kapitolou dlouhotrvajícího sporu mezi Bruselem a Budapeští o 13 miliardách eur pro Maďarsko, které Brusel neuvolňuje kvůli obavám, zda země dostává evropským standardům právního státu, píše Politico.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
Aniž by to prohlašoval přímo, dopis naznačuje, že Budapešť by mohla využít svého veta a blokovat 50miliardovou pomoc pro ukrajinskou vládu, 500 milionů eur (asi 12 miliard korun) vojenské pomoci i zahájení přístupových rozhovorů s Kyjevem. Evropští lídři přitom doufali, že tyto body schválí na summitu v polovině prosince, píše Politico.
Dotyčný nejmenovaný diplomat serveru sdělil, že některé evropské země zkoumají způsoby, jak na podpoře Ukrajiny pracovat mimo unijní struktury, například prostřednictvím Evropského mírového nástroje (EPF), a de facto tak nechat Budapešť za dveřmi. „Takový přístup by ale nefungoval v případě přístupových rozhovorů,“ připomněl diplomat s tím, že v zájmu zachování evropské jednoty zatím podle něj není dobrým nápadem Maďarsko obcházet.
Další možností je v případě maďarského veta věc odložit na jaro příštího roku - ukrajinská vláda se svým rozpočtem „dostane na hranu“ až v březnu a Evropská komise by získala víc času, jak Budapešť přimět ke spolupráci v otázce Ukrajiny.
„Je to taková přetahovaná,“ dodal nejmenovaný diplomat. Evropská komise podle něj doposud prokázala velkou schopnost předejít „politickým výbuchům“ s Budapeští.
