Orbán hrozí EU vetem na pomoc Ukrajině. Podle expertů mu jde o „vlastní“ pozastavené miliardy
Maďarský premiér Viktor Orbán v dopise šéfovi Evropské rady Charlesu Michelovi vyzval ke "strategické diskuzi" o další podpoře Ukrajiny na příštím summitu EU v prosinci. Orbán smysluplnost podpory zpochybňuje. Podle serveru Politico, který má dopis k dispozici, Orbán nepřímo naznačuje, že Maďarsko by mohlo vetovat 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) na financování ukrajinské vlády i přístupové rozhovory s Kyjevem. Podle nejmenovaného diplomata Orbán Ukrajinu využívá jako páku při vyjednávání s Bruselem, který zadržuje 13 miliard eur (asi 318 miliard korun) ve fondech pro Maďarsko kvůli pochybnostem o stavu tamního právního státu.
„Evropská rada by měla zhodnotit, jak efektivní je její současná politika vůči Ukrajině, včetně četných podpůrných programů. Považujeme tyto cíle za realisticky dosažitelné? Je tato strategie udržitelná bez silné podpory Spojených států? Můžeme pokračující podporu Spojených států považovat za samozřejmou? Jak si představujeme bezpečnostní architekturu Evropy po válce?“ táže se Orbán.
Ve vztahu k USA se maďarský premiér odkázal na skutečnost, že republikánská většina amerického Kongresu se zdráhá zvednout ruku pro nový balík pomoci pro Izrael a Ukrajinu o celkové výši 106 miliard dolarů, z čehož by více než 61 miliard mělo připadnout Ukrajině, a který se snaží protlačit demokratický prezident Joe Biden.
Orbánův dopis je další kapitolou dlouhotrvajícího sporu mezi Bruselem a Budapeští o 13 miliardách eur pro Maďarsko, které Brusel neuvolňuje kvůli obavám, zda země dostává evropským standardům právního státu, píše Politico.
„Nevidíme žádné známky toho, že by Putin chtěl ukončit válku,“ upozornil při svém vystoupení v dějišti summitu NATO Volodymyr Zelenskyj. „Je klíčové, aby vaše splečnosti neposkytovaly součastky Rusku. To musí přestat. Tyto díly končí v ruských dronech, vojenských vozidlech a nejsou jen z Číny, ale pocházejí i z Tchajwanu, z evropských zemí, z USA,“ dodal ukrajinský prezident. „Prosím, ujistěte se, že náš obranný potenciál a potenciál našich partnerů slouží našemu míru, ne ruskému šílenství,“ apeloval Zelenskyj.
Ukrajinský prezident již dříve zmínil obvinění na adresu mimo jiné třinácti německých a osmi českých společností, jejich jména neuvedl. Zároveň podotkl, že informace předal 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii. Česko reagovalo, že tyto informace prověřuje.
Šéf ruské Služby vnější rozvědky (SVR) Sergej Naryškin prověří tvrzení Srbska, že zastavilo vývoz zbraní. Rozvědka v pondělí už podruhé za několik týdnů obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž dílů vyrobených v Srbsku.
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve stejný den oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a že dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě.
„Pokud vím, reakce byla už v pondělí. Promluvil prezident Vučić, učinil prohlášení, že Srbsko, pokud neukončuje, tak alespoň pozastavuje dodávky zbraní na vývoz,“ řekl Naryškin v odpovědi na otázku, jakou reakci Moskva očekává od Bělehradu po pondělním prohlášení SVR na adresu Srbska. „Budeme to prověřovat,“ odpověděl šéf SVR na další otázku, zda Moskva slovům z Bělehradu věří.
Summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu by měl především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů. Před odletem na summit to dnes novinářům řekl prezident Petr Pavel. Tématem bude podle něj i podpora Ukrajiny. Prezidenta do Nizozemska doprovází také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) či šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.).
Záměrem generálního tajemníka NATO Marka Rutteho bylo podle Pavla udržet agendu summitu co nejstručnější. „Protože to, na čem bychom se chtěli shodnout, je především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů tak, abychom byli schopni reagovat na bezpečnostní hrozby, především tedy na agresivní chování Ruska v Evropě,“ řekl. Je podle něj třeba brát vážně všechna prohlášení a výhrůžky Ruska z posledních týdnů a měsíců.
„A z toho důvodu si myslím, že je naprosto namístě, abychom se bavili o tom, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu zvýšíme schopnosti našich armád, ale jak také zvýšíme schopnosti našeho obranného průmyslu,“ dodal Pavel.
Aniž by to prohlašoval přímo, dopis naznačuje, že Budapešť by mohla využít svého veta a blokovat 50miliardovou pomoc pro ukrajinskou vládu, 500 milionů eur (asi 12 miliard korun) vojenské pomoci i zahájení přístupových rozhovorů s Kyjevem. Evropští lídři přitom doufali, že tyto body schválí na summitu v polovině prosince, píše Politico.
Dotyčný nejmenovaný diplomat serveru sdělil, že některé evropské země zkoumají způsoby, jak na podpoře Ukrajiny pracovat mimo unijní struktury, například prostřednictvím Evropského mírového nástroje (EPF), a de facto tak nechat Budapešť za dveřmi. „Takový přístup by ale nefungoval v případě přístupových rozhovorů,“ připomněl diplomat s tím, že v zájmu zachování evropské jednoty zatím podle něj není dobrým nápadem Maďarsko obcházet.
Další možností je v případě maďarského veta věc odložit na jaro příštího roku - ukrajinská vláda se svým rozpočtem „dostane na hranu“ až v březnu a Evropská komise by získala víc času, jak Budapešť přimět ke spolupráci v otázce Ukrajiny.
„Je to taková přetahovaná,“ dodal nejmenovaný diplomat. Evropská komise podle něj doposud prokázala velkou schopnost předejít „politickým výbuchům“ s Budapeští.
