Další „mlýnek na maso“ jako Bachmut? Rusové mají u Avdijivky obrovské ztráty, tvrdí Ukrajinci
Boje mezi Ukrajinou a Ruskem o Avdijivku se zintenzivňují. Podle ukrajinské armády utrpěly Rusové značné ztráty, poslední údaje hovoří dokonce o 1 000 personálních ztrátách během jediného dne. Situace tak připomíná boj u Bachmutu, ve kterém se angažovala Wagnerova skupina. Informoval o tom server Newsweek. Ukrajina dále uvedla, že od začátku války přišel Vladimir Putin o více než 300 000 bojovníků.
V boji o dobytí města Avdijivku utrpělo Rusko obrovské ztráty, informovala Ukrajina. Ruské síly mají mnoho obětí a ztratily také velké množství vybavení.
Tažení na Avdijivku Rusko zahájilo na začátku října letošního roku, ale velké ztráty se netýkají jenom posledních pár měsíců. Podle Kyjeva se od začátku července postupně navýšily počty ztrát ruské armády z 300 až 600 vojáků denně na 600 až 1 000 vojáků denně. Tyto poslední statistiky jsou z října. Od července bylo nejméně zabitých během jediného dne 320, a to 26. září, zatímco 8. října byl zaznamenán jeden z nejvyšších počtů ztrát, což činilo 820 vojáků. Většina denních ztrát v oblasti se pohybovala okolo 600.
Více než 300 000 ruských ztrát?
Rusko od začátku války, kterou začalo 24. února 2022, přišlo dohromady o 304 100 vojáků ke dni 4. října podle každodenních aktualizací Ukrajiny.
Nicméně záznamy se liší, například britští představitelé obrany odhadují celkové ztráty Ruska na 150 000 až 190 000 vojáků. Mezi nimi jsou kromě zemřelých započítáni i ti, kteří jsou zraněni natolik, že se již nemohou vrátit do boje.
Na druhou stranu v záznamech chybí žoldáci z Wagnerovy skupiny. Právě v souvislosti s wagnerovci se poprvé začalo mluvit o „mlýnku na maso“, kdy probíhaly tvrdé boje o Bachmut. Žoldáci fungovali jako potrava pro děla, aby se pokusili prorazit ukrajinskou obranu.
Ministerstvo obrany Velké Británie uvedlo, že za nárůstem ztrát stojí právě tlak na Andijivku. A podle Institutu pro studium války se Rusům podařilo nabrat zisky. Geolokační záběry odhalily, že Rusko postoupilo o 4 kilometry severně od města.
Údaje se liší
V neděli 5. listopadu nicméně Ukrajina uvedla, že Rusové přišli v daný den o dalších 1 000 vojáků. Informoval o tom server Newsweek.
Samotné Rusko přiznalo mnohem nižší počet vlastních obětí. V červenci zpravodajská agentura AP uvedla: „Moskva ani Kyjev neposkytují včasné údaje o vojenských ztrátách a obě země se snaží navýšit ztráty druhé strany.“ To vedlo k určitému zkoumání průběžných statistik ukrajinské armády.
Vedle Ukrajiny a Velké Británie počítá ztráty i USA. Podle jejich posledních odhadů bylo v konfliktu ke dni 18. srpna zabito kolem 120 000 ruských bojovníků. Ve stejnou dobu byl přibližný odhad Kyjeva 250 000 ztrát a odhad Velké Británie byl také úplně jiný - činil odhad 150 000 až 190 000 personálních ztrát.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
„Nové návrhy na ukončení ruské války proti Ukrajině musí zohlednit fakt, že Rusko je zemí, která nedodržuje dohody,“ tweetuje polský prezident Karol Nawrocki.
