Zelenskému končí mandát: Hovořit teď o volbách je absolutně nezodpovědné, vzkázal jasně
Hovořit o volbách na Ukrajině v době, kdy je země ve válečném stavu, je nezodpovědné, prohlásil v pondělí 6. listopadu ve svém večerním projevu k národu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezidentské volby by se měly na Ukrajině konat na jaře příštího roku, protože Zelenskému vyprší pětiletý mandát. Ukrajinské zákony ale konání voleb v době válečného stavu neumožňují.
„Všichni chápeme, že nyní, během válečného stavu, kdy před sebou máme mnoho výzev, je absolutně nezodpovědné a tak nějak lehkovážné pouštět se ve společnosti do tématu voleb,“ vzkázal Zelenskyj. Dodal, že země se potřebuje zaměřit především na obranu.
Minulou středu ohlásil svůj záměr kandidovat ve volbách Oleksij Arestovyč, bývalý poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta, který letos rezignoval po kritice svého kontroverzního výroku ohledně lednového raketového útoku na dům v ukrajinském Dnipru.
Kuleba tvrdil: Prezident zvažuje výhody a nevýhody
Že Zelenskyj zvažuje, zda by se v příštím roce měly na Ukrajině vypsat prezidentské volby, o tom 3. listopadu mluvil podle agentury Reuters ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
„Ta kapitola není uzavřená. Ukrajinský prezident zvažuje různé výhody a nevýhody,“ uvedl dnes podle Reuters Kuleba na tiskové konferenci ohledně toho, zda na jaře 2024 zamíří ukrajinští voliči k volebním urnám.
Slovensko v současnosti dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Návrh Evropské komise postupně zastavit dovoz ruského plynu do konce roku 2027, který už kritizoval slovenský premiér Robert Fico, podle ní způsobí nárůst cen plynu pro středoevropský trh o deset až 15 procent a také zvýšení tranzitních poplatků.
Ruský koncern Gazprom do konce loňska dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která kontrakt s ruskou stranou ve věci tranzitu suroviny neprodloužila. Ruský plyn pro slovenské plynárny SPP následně začal proudit jižní trasou přes Turecko, která ale nemá dostatečnou kapacitu.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se zprávami z války na Ukrajině končíme. Znovu se přihlásíme zase zítra ráno. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc.
Putin v Petrohradě také prohlásil, že považuje „ruský a ukrajinský národ za jeden národ“. „V tom smyslu je celá Ukrajina - naše,“ řekl šéf Kremlu podle TASS. Kyjev a jeho západní spojenci odmítají nároky Moskvy na ukrajinské regiony jako nelegální a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl představu, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, poznamenala agentura Reuters.
Nedávno se sešly v tureckém Istanbulu delegace obou zemí, dohodly se však pouze na výměně válečných zajatců a repatriaci padlých. Průlom v otázce možného příměří ve válce jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana na něj nepřistoupila. Ruská delegace zároveň předala Ukrajincům memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů.
Zda se budou příští rok konat na Ukrajině volby, není jasné kvůli válce, kterou loni v únoru rozpoutalo Rusko. Konání voleb během válečného stavu totiž podle současných ukrajinských zákonů není možné. Už v srpnu nicméně Zelenskyj ohlásil svůj záměr obhájit mandát ve volbách, pokud by se konaly.
Vyzyvatel Arestovyč?
Arestovyč coby bývalý představitel ukrajinské prezidentské kanceláře souběžně se svým oznámením zveřejnil na sociálních sítích několik návrhů reforem.
Mezi těmito návrhy je mimo jiné bod, aby Ukrajina v případě vstupu do NATO neusilovala o navrácení Ruskem okupovaných území vojenskou cestou. V jednom z rozhovorů pak podle ukrajinského serveru Fokus prohlásil, že Ukrajina by se měla vrátit k diplomatickým jednáním s Ruskem a obě země by se měly usmířit.
Portál Meduza podotkl, že Arestovyč zastává pozice, které se mnohým zdají jako proruské. Ukrajinský server Dzerkalo tyžňa ve stejný den, kdy Arestovyč mluvil o své kandidatuře, napsal, že podle průzkumu provedeného kyjevským Razumkovovým centrem na jeho žádost se většina Ukrajinců domnívá, že by měl až do konce válečného stavu zůstat hlavou státu Zelenskyj.
V lednu Arestovyč po zásahu devítipodlažního bytového domu v Dnipru ruskou raketou přišel s tvrzením, že raketu sestřelila předtím ukrajinská protivzdušná obrana. Na jeho výrok se následně odvolával Kreml, který zodpovědnost za útok odmítal. Útok zabil nejméně 45 lidí a 79 zranil.
