Zelenskému končí mandát: Hovořit teď o volbách je absolutně nezodpovědné, vzkázal jasně
Hovořit o volbách na Ukrajině v době, kdy je země ve válečném stavu, je nezodpovědné, prohlásil v pondělí 6. listopadu ve svém večerním projevu k národu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezidentské volby by se měly na Ukrajině konat na jaře příštího roku, protože Zelenskému vyprší pětiletý mandát. Ukrajinské zákony ale konání voleb v době válečného stavu neumožňují.
„Všichni chápeme, že nyní, během válečného stavu, kdy před sebou máme mnoho výzev, je absolutně nezodpovědné a tak nějak lehkovážné pouštět se ve společnosti do tématu voleb,“ vzkázal Zelenskyj. Dodal, že země se potřebuje zaměřit především na obranu.
Minulou středu ohlásil svůj záměr kandidovat ve volbách Oleksij Arestovyč, bývalý poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta, který letos rezignoval po kritice svého kontroverzního výroku ohledně lednového raketového útoku na dům v ukrajinském Dnipru.
Kuleba tvrdil: Prezident zvažuje výhody a nevýhody
Že Zelenskyj zvažuje, zda by se v příštím roce měly na Ukrajině vypsat prezidentské volby, o tom 3. listopadu mluvil podle agentury Reuters ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
„Ta kapitola není uzavřená. Ukrajinský prezident zvažuje různé výhody a nevýhody,“ uvedl dnes podle Reuters Kuleba na tiskové konferenci ohledně toho, zda na jaře 2024 zamíří ukrajinští voliči k volebním urnám.
Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se dnes budou zabývat ruskou agresí na Ukrajině a situací na Blízkém východě a v Súdánu. V souvislosti s Ukrajinou budou diskutovat o dalších krocích proti takzvané ruské stínové flotile, pokračují rovněž debaty o novém, již dvacátém balíčku sankcí proti Rusku. Česko by uvítalo, kdyby byl přijat co nejrychleji, zatím ale žádný harmonogram stanoven nebyl. Ministři budou probírat rovněž další sankce, na návrh Česka bude podle informací ČTK zařazeno na sankční seznam EU dalších deset lidí v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. ČR bude na jednání zastupovat odcházející ministr zahraničí Jan Lipavský.
Velkým tématem posledních dní je i další finanční podpora pro Ukrajinu. Na stole jsou podle Evropské komise tři možnosti, z nichž jednou je takzvaná reparační půjčka Kyjevu. Očekává se, že definitivní rozhodnutí by mělo padnout na summitu EU v prosinci.
Nový americký mírový plán, který by zastavil ruskou invazi na Ukrajinu, schválil prezident Spojených států Donald Trump. V noci na dnešek to uvedla televize NBC News s odvoláním na zdroje v Bílém domě.
Server Axios už v úterý s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele napsal, že Trumpova administrativa v utajení konzultuje s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.
Ukrajina se na vzniku dokumentu nepodílí. USA ji sice v hrubých obrysech informovaly, podrobnosti ale nezná a ani nebyla požádána o podněty, uvedla NBC.
Zda se budou příští rok konat na Ukrajině volby, není jasné kvůli válce, kterou loni v únoru rozpoutalo Rusko. Konání voleb během válečného stavu totiž podle současných ukrajinských zákonů není možné. Už v srpnu nicméně Zelenskyj ohlásil svůj záměr obhájit mandát ve volbách, pokud by se konaly.
Vyzyvatel Arestovyč?
Arestovyč coby bývalý představitel ukrajinské prezidentské kanceláře souběžně se svým oznámením zveřejnil na sociálních sítích několik návrhů reforem.
Mezi těmito návrhy je mimo jiné bod, aby Ukrajina v případě vstupu do NATO neusilovala o navrácení Ruskem okupovaných území vojenskou cestou. V jednom z rozhovorů pak podle ukrajinského serveru Fokus prohlásil, že Ukrajina by se měla vrátit k diplomatickým jednáním s Ruskem a obě země by se měly usmířit.
Portál Meduza podotkl, že Arestovyč zastává pozice, které se mnohým zdají jako proruské. Ukrajinský server Dzerkalo tyžňa ve stejný den, kdy Arestovyč mluvil o své kandidatuře, napsal, že podle průzkumu provedeného kyjevským Razumkovovým centrem na jeho žádost se většina Ukrajinců domnívá, že by měl až do konce válečného stavu zůstat hlavou státu Zelenskyj.
V lednu Arestovyč po zásahu devítipodlažního bytového domu v Dnipru ruskou raketou přišel s tvrzením, že raketu sestřelila předtím ukrajinská protivzdušná obrana. Na jeho výrok se následně odvolával Kreml, který zodpovědnost za útok odmítal. Útok zabil nejméně 45 lidí a 79 zranil.
