Zelenskému končí mandát: Hovořit teď o volbách je absolutně nezodpovědné, vzkázal jasně
Hovořit o volbách na Ukrajině v době, kdy je země ve válečném stavu, je nezodpovědné, prohlásil v pondělí 6. listopadu ve svém večerním projevu k národu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezidentské volby by se měly na Ukrajině konat na jaře příštího roku, protože Zelenskému vyprší pětiletý mandát. Ukrajinské zákony ale konání voleb v době válečného stavu neumožňují.
„Všichni chápeme, že nyní, během válečného stavu, kdy před sebou máme mnoho výzev, je absolutně nezodpovědné a tak nějak lehkovážné pouštět se ve společnosti do tématu voleb,“ vzkázal Zelenskyj. Dodal, že země se potřebuje zaměřit především na obranu.
Minulou středu ohlásil svůj záměr kandidovat ve volbách Oleksij Arestovyč, bývalý poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta, který letos rezignoval po kritice svého kontroverzního výroku ohledně lednového raketového útoku na dům v ukrajinském Dnipru.
Kuleba tvrdil: Prezident zvažuje výhody a nevýhody
Že Zelenskyj zvažuje, zda by se v příštím roce měly na Ukrajině vypsat prezidentské volby, o tom 3. listopadu mluvil podle agentury Reuters ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
„Ta kapitola není uzavřená. Ukrajinský prezident zvažuje různé výhody a nevýhody,“ uvedl dnes podle Reuters Kuleba na tiskové konferenci ohledně toho, zda na jaře 2024 zamíří ukrajinští voliči k volebním urnám.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ruský prezident Vladimir Putin vzhledem ke svému věku „brzy zemře“ a „pak bude po všem“. Zelenskyj to prohlásil ve středu v rozhovoru s několika novináři při návštěvě Francie. Ukrajinský prezident v témže rozhovoru vyzval Spojené státy a Evropu ke společnému tlaku na Putina, který se podle něj obává americko-evropské koalice.
„Další věc, které se (Putin) bojí, je ztráta moci. Záleží to také na stabilitě společnosti, ale i na jeho věku - brzy zemře, to je fakt, a pak bude po všem,“ řekl Zelenskyj novinářům z France Télévisions, BBC, ARD a estonské veřejnoprávní ERR. Přitom nevysvětlil, proč se domnívá, že dvaasedmdesátiletý Putin „brzy zemře“, a novináři s ním tento výrok dále nerozebírali.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek 42 z 86 útočných dronů, které na zemi vyslalo Rusko. To zaútočilo z Voroněžské oblasti také jednou balistickou raketou Iskander-M, kterou se sestřelit nepodařilo, informovalo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Mezi bezpilotními stroji bylo 26 dronů bez nálože, které nedoletěly k cíli a nezpůsobily žádné škody.
Ukrajina každé ráno sčítá škody po ruských vzdušných útocích. Ty poslední zasáhly Charkovskou, Sumskou, Černihivskou a Dnipropetrovskou oblast, včetně velkoměst Charkov a Dnipro. Jenom v Charkovské oblasti bylo zraněno více než 20 lidí, napsal na telegramu šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
A tady jsou další fotografie ze summitu o Ukrajině v Paříži. Na místo již dorazil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podívejte se na nové snímky.
Zda se budou příští rok konat na Ukrajině volby, není jasné kvůli válce, kterou loni v únoru rozpoutalo Rusko. Konání voleb během válečného stavu totiž podle současných ukrajinských zákonů není možné. Už v srpnu nicméně Zelenskyj ohlásil svůj záměr obhájit mandát ve volbách, pokud by se konaly.
Vyzyvatel Arestovyč?
Arestovyč coby bývalý představitel ukrajinské prezidentské kanceláře souběžně se svým oznámením zveřejnil na sociálních sítích několik návrhů reforem.
Mezi těmito návrhy je mimo jiné bod, aby Ukrajina v případě vstupu do NATO neusilovala o navrácení Ruskem okupovaných území vojenskou cestou. V jednom z rozhovorů pak podle ukrajinského serveru Fokus prohlásil, že Ukrajina by se měla vrátit k diplomatickým jednáním s Ruskem a obě země by se měly usmířit.
Portál Meduza podotkl, že Arestovyč zastává pozice, které se mnohým zdají jako proruské. Ukrajinský server Dzerkalo tyžňa ve stejný den, kdy Arestovyč mluvil o své kandidatuře, napsal, že podle průzkumu provedeného kyjevským Razumkovovým centrem na jeho žádost se většina Ukrajinců domnívá, že by měl až do konce válečného stavu zůstat hlavou státu Zelenskyj.
V lednu Arestovyč po zásahu devítipodlažního bytového domu v Dnipru ruskou raketou přišel s tvrzením, že raketu sestřelila předtím ukrajinská protivzdušná obrana. Na jeho výrok se následně odvolával Kreml, který zodpovědnost za útok odmítal. Útok zabil nejméně 45 lidí a 79 zranil.
