Zelenskému končí mandát: Hovořit teď o volbách je absolutně nezodpovědné, vzkázal jasně
Hovořit o volbách na Ukrajině v době, kdy je země ve válečném stavu, je nezodpovědné, prohlásil v pondělí 6. listopadu ve svém večerním projevu k národu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezidentské volby by se měly na Ukrajině konat na jaře příštího roku, protože Zelenskému vyprší pětiletý mandát. Ukrajinské zákony ale konání voleb v době válečného stavu neumožňují.
„Všichni chápeme, že nyní, během válečného stavu, kdy před sebou máme mnoho výzev, je absolutně nezodpovědné a tak nějak lehkovážné pouštět se ve společnosti do tématu voleb,“ vzkázal Zelenskyj. Dodal, že země se potřebuje zaměřit především na obranu.
Minulou středu ohlásil svůj záměr kandidovat ve volbách Oleksij Arestovyč, bývalý poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta, který letos rezignoval po kritice svého kontroverzního výroku ohledně lednového raketového útoku na dům v ukrajinském Dnipru.
Kuleba tvrdil: Prezident zvažuje výhody a nevýhody
Že Zelenskyj zvažuje, zda by se v příštím roce měly na Ukrajině vypsat prezidentské volby, o tom 3. listopadu mluvil podle agentury Reuters ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
„Ta kapitola není uzavřená. Ukrajinský prezident zvažuje různé výhody a nevýhody,“ uvedl dnes podle Reuters Kuleba na tiskové konferenci ohledně toho, zda na jaře 2024 zamíří ukrajinští voliči k volebním urnám.
Ukrajinská energetická společnost DTEK podle agentury Reuters uvedla, že ruský noční útok na energetickou infrastrukturu zastavil provoz v zařízeních na produkci plynu v Poltavské oblasti. Stanice BBC upozorňuje na sdělení šéfa správy regionu Volodymyra Kohuta, podle něhož Rusové útočili na energetickou infrastrukturu, přičemž přímé zásahy a padající trosky sestřelených zbraní poškodily zařízení petrochemického průmyslu.
Německý kancléř Friedrich Merz hodlá na nadcházejícím summitu EU předložit svůj plán, aby Evropská unie poskytla Ukrajině bezúročný úvěr až 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč) s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky. Splatit by ho Kyjev podle něj měl až poté, co mu Moskva vyplatí válečné reparace. Ve vládním prohlášení ve Spolkovém sněmu dnes kancléř rovněž vyzval členské země Unie, aby zlepšily obrannou spolupráci tváří v tvář ruské hrozbě.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu přes 300 dronů a 37 střel, útočilo mimo jiné na infrastrukturu ve Vinnycké, Sumské a Poltavské oblasti, uvedl ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na místech úderů jsou podle něj zranění. Rusové tento podzim denně útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, dodal. Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o sestřelení pěti desítek ukrajinských dronů nad sedmi ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a Azovským či Černým mořem.
Zda se budou příští rok konat na Ukrajině volby, není jasné kvůli válce, kterou loni v únoru rozpoutalo Rusko. Konání voleb během válečného stavu totiž podle současných ukrajinských zákonů není možné. Už v srpnu nicméně Zelenskyj ohlásil svůj záměr obhájit mandát ve volbách, pokud by se konaly.
Vyzyvatel Arestovyč?
Arestovyč coby bývalý představitel ukrajinské prezidentské kanceláře souběžně se svým oznámením zveřejnil na sociálních sítích několik návrhů reforem.
Mezi těmito návrhy je mimo jiné bod, aby Ukrajina v případě vstupu do NATO neusilovala o navrácení Ruskem okupovaných území vojenskou cestou. V jednom z rozhovorů pak podle ukrajinského serveru Fokus prohlásil, že Ukrajina by se měla vrátit k diplomatickým jednáním s Ruskem a obě země by se měly usmířit.
Portál Meduza podotkl, že Arestovyč zastává pozice, které se mnohým zdají jako proruské. Ukrajinský server Dzerkalo tyžňa ve stejný den, kdy Arestovyč mluvil o své kandidatuře, napsal, že podle průzkumu provedeného kyjevským Razumkovovým centrem na jeho žádost se většina Ukrajinců domnívá, že by měl až do konce válečného stavu zůstat hlavou státu Zelenskyj.
V lednu Arestovyč po zásahu devítipodlažního bytového domu v Dnipru ruskou raketou přišel s tvrzením, že raketu sestřelila předtím ukrajinská protivzdušná obrana. Na jeho výrok se následně odvolával Kreml, který zodpovědnost za útok odmítal. Útok zabil nejméně 45 lidí a 79 zranil.
