Neděle 3. března 2024
Svátek slaví Kamil, zítra Stela
Oblačno 11°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

Co trápí Putina? Kreml popřel kolaps, po zvěstech o nemoci přišly i divoké spekulace o smrti

Autor: vja, swp - 
28. října 2023
05:00

Rakovina štítné žlázy, Parkinsonova choroba, malomocenství nebo následky mrtvice - to je jen několik ze zdravotních komplikací, o kterých se v případě ruského prezidenta Vladimira Putina na internetu již roky živě diskutuje. Tento týden byl Kreml dokonce již nucen popřít zvěsti o tom, že Vladimir Putin utrpěl ve své ložnici zástavu srdce. O podezřelých zprávách o Putinově údajném skonu informovaly deníky The Independent a The Standard.

Kreml byl nucen popřít, že Vladimir Putin ve čtvrtek ve své rezidenci Valdaj severně od Moskvy zemřel na rakovinu. Zdraví ruského vůdce je již delší dobu předmětem internetových spekulací, přičemž Kreml popřel i nedávné zvěsti, že utrpěl infarkt.

S tvrzením o rakovině přišel telegramový kanál SVR General, který si stojí za tím, že Putinovo okolí se snaží jeho dvojníka vydávat za skutečného prezidenta. Zmíněné spekulace rázně odmítl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, který pro státní médium RIA Novosti uvedl, že jde o „absurdní tvrzení“.

„Pozor! V Rusku v současné době probíhá pokus o státní převrat! Ruský prezident Vladimir Putin dnes večer zemřel ve své rezidenci ve Valdaji. Ve 20:42 moskevského času lékaři zastavili resuscitaci a konstatovali smrt. Nyní jsou lékaři v místnosti s Putinovým tělem zadržováni příslušníky prezidentské bezpečnostní služby na osobní příkaz Dmitrije Kočněva, který je ve spojení a dostává pokyny od tajemníka Rady bezpečnosti Ruské federace Nikolaje Patruševa,“ stojí v příspěvku na Telegramovém účtu.

Účet, ačkoli je v Rusku populární, je anonymní a svá tvrzení nepodkládá žádnými relevantními zdroji. Začátkem tohoto roku se mluvčí Peskov vyjádřil ke spekulacím o dvojnících a označil je za „lži“. „Možná jste slyšeli, že Putin má několik dvojníků, kteří pracují místo něj, zatímco on sedí v bunkru. Je to další lež, vidíte vždy našeho prezidenta. Je stejný jako dřív a velice aktivní,“ řekl. Ve středu večer byl Putin viděn, jak dohlíží na testování jaderných zbraní. Státní televize ukázala záběry Putina, jak vede videohovor s nejvyššími vojenskými představiteli.

Známý zdroj dezinformací

Expert na východní Evropu Sergej Sumlenny na síti X uvedl, že telegramový kanál SVR General je známým dezinformačním účtem a tak k němu také musí být přistupováno. „Putin může zemřít a může být už i mrtvý, ale to nic nemění na tom, že telegramový kanál SVR General je zdrojem dezinformací a je třeba s ním zacházet odpovídajícím způsobem,“ napsal.

K informacím o údajném skonu Vladimira Putina se vyjádřila i bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. „Zprávu o smrti Putina zveřejnil telegramový kanál General SVR, který údajně provozuje profesor Solověj a právník Jermolajev. Generál a Profesor rozvíjí konspirační teorii o umírání Putina a jeho dvojnících. Na druhé straně Kreml neposkytuje o zdraví Putina žádnou informaci,“ napsala na sociální sítě. „Dmitrij Peskov v telefonickém rozhovoru s RIA Novosti označil zvěsti o Putinově smrti za ‚absurdní informační kachnu‘,“ dodala záhy v dalším příspěvku.

Co bude, až Putin nebude?

Od roku 1999, kdy se chopil moci, se Putin etabloval jako jeden z nejvýraznějších politiků moderní historie, který má nad Ruskem téměř absolutní moc. Jeho současné funkční období vyprší příští rok, avšak podle rozsáhlých změn ústavy, které byly zavedeny v roce 2020, by mohl Rusku vládnout až do roku 2036.

Po začátku invaze na Ukrajinu a ztrátě desítek tisíc vojáků se však v jeho sebevědomém vedení počaly objevovat trhliny. Stárnoucího diktátora pronásledují spekulace, že se jeho zdraví postupně zhoršuje a budoucnost Ruska je po jeho smrti nejistá.

V červnu čelil největšímu ohrožení své mocenské pozice, když jeho bývalý spojenec Jevgenij Prigožin zorganizoval ozbrojené povstání a vyzval své žoldáky z organizace Wagner k pochodu na Moskvu s cílem svrhnout ruské vojenské velení. Prigožinova rostoucí kritika vojenského vedení z něj učinila reálnou hrozbu pro Putinův režim. Pouhé dva měsíce po nedotažené vzpouře Prigožin za záhadných okolností zemřel na palubě letadla, které se zřítilo na cestě mezi Moskvou a Petrohradem.

Přestože byl tento poněkud nečekaný odpor proti ruskému vedení rychle potlačen, vyvolal otázky ohledně budoucnosti vládnoucí elity země a o tom, kdo vlastně bude následovat Putinův odkaz.

O rodině mluví nerad

Na rozdíl od jiných diktátorů nejspíše nehrozí, že by se někdo z Putinovy rodiny ucházel o jeho stávající místo. Obecně je o vztahu ruského prezidenta a jeho příbuzných známo jen velmi málo podrobností.

Putin svůj osobní život pečlivě tají, jeho třicetileté manželství s letuškou Ludmilou Škrebněvovou (65) skončilo v roce 2013 rozvodem nejspíše kvůli spekulacím o jeho mimomanželském poměru s bývalou gymnastkou Alinou Kabajevovou. Není známo, kolik dětí od rozpadu manželství zplodil, s Škrebněvovou  však měl dvě dcery, Marii Voroncovovou (36) a Katerinu Tichonovou (35).

Ani jedna z nich se nijak neangažuje v politice, zatímco o vnoučatech odmítá na veřejnosti mluvit. „Jde o to, že nechci, aby z nich vyrostla princátka. Rád bych, aby z nich byli normální lidé,“ prozradil svého času novinářům. Během jednoho z rozhovorů v roce 2015 o svých dcerách řekl: „Moje dcery žijí v Rusku a studovaly pouze v Rusku, jsem na ně hrdý. Mluví plynně třemi cizími jazyky. O své rodině nikdy s nikým nemluvím.

Putin jako obětní beránek?

Pokud by Putin zemřel nebo náhle odstoupil, má Rada federace 14 dní na vypsání předčasných prezidentských voleb. Pokud by tak neučinila, vypsala by je Ústřední volební komise, zatímco premiér Michail Mišustin by v mezidobí vykonával funkci úřadujícího prezidenta.

Mišustin je mnohými považován za nepravděpodobného nástupce Putina, zejména vzhledem k jeho nedostatečné popularitě v prezidentově vnitřním kruhu. Podle BBC na Mišustina spadl „nezáviděníhodný úkol zachránit ekonomiku, stále má však jen malé slovo“ v tématu rusko-ukrajinské války. Podle zdrojů blízkých Kremlu dokonce dopředu nevěděl o Putinových záměrech týkajících se mamutího rozsahu invaze na Ukrajinu.

Dmitrij Medvěděv je dlouhodobě označován jako jeden z Putinových potenciálních nástupců. Již dříve zastával funkci prezidenta v letech 2008-2012, přičemž následně odstoupil. Medvěděvovo zbavení se funkce se později ukázalo jako předem smluvený krok.

Medvěděv byl západem v minulosti považován za umírněný hlas Kremlu, nyní si však získal pověst Putinova pobočníka, který o Ukrajincích mluví jako o „švábech“ a stále častěji vyhrožuje jadernými zbraněmi. Má se za to, že v průběhu let jeho podřízená role oslabila jeho vlastní schopnost upevnit moc mezi ruskou elitou.

Dalším možným pokračovatelem Putinova odkazu by mohl být Sergej Kirijenko, který od roku 2016 zastává funkci prvního zástupce náčelníka generálního štábu a je znám jako člen Putinova nejužšího okruhu.

Vzhledem k jeho angažmá v nově anektovaných ukrajinských územích se má za to, že se s prezidentem stýká téměř na denní bázi a udržuje dobré vztahy se všemi klíčovými hráči ruské politiky. Dr. Mark Galeotti však pro The Independent uvedl, že jeho šance, že by se někdy dostal do čela ruské politiky, nejsou příliš velké. Lépe mu prý vyhovuje pozice „zákulisního operátora“.

Vzhledem k současnému vývoji války na Ukrajině není Sergej Šojgu již pravděpodobnou volbou na post „prvního muže Ruska“, a to i přesto, že setrvává jedním z nejvlivnějších mužů v zemi. Ministr obrany byl kdysi zvolen nejpopulárnějším politikem po Putinovi a je známo, že má k současnému vůdci blízko a často spolu tráví letní dovolenou.

„Před invazí bych rozhodně řekl Šojgu, ale jeho pověst byla nyní silně pošramocena,“ míní doktor Galeotti. „Stále má poměrně vysokou podporu a důvěru veřejnosti a je fenomenálním zákulisním hráčem. Dny, kdy mohl být prezidentem, jsou sice pryč, ale může si stále udržet velký vliv.

Nikolaj Patrušev, tajemník ruské bezpečnostní rady, se s Putinem zná od doby, kdy spolu pracovali v KGB. Byl rovněž hlavním stratégem při plánování invaze na Ukrajinu v letech 2014 a 2022. Jednasedmdesátiletý Patrušev je údajně „jednou z mála osobností, kterým Putin naslouchá“, zatímco o jeho synovi Dmitriji se vzhledem k jeho pozici ministra zemědělství rovněž hovoří jako o možném Putinově nástupci.

Mezi dalšími návrhy se objevil moskevský starosta Sergej Sobjanin, bývalý bodyguard Alexej Djumin a náčelník generálního štábu Dmitrij Kozak. „Bude to muset být někdo, kdo dokáže vytvořit koalici, kdo bude přijatelný jak pro technokraty, tak pro bezpečnostní elitu,“ myslí si Galeotti. „Dost pravděpodobně to nebude nikdo z velkých jestřábů, právě kvůli potřebě vytvořit koalici.“

„Myslím, že ve skutečnosti se ruský systém s krizí vypořádá poměrně rychle a hbitě. Brzy uvidíme příští politickou elitu, která bude chtít ukončit válku na Ukrajině a konfrontaci se Západem. Putin se dost pravděpodobně stane obětním beránkem za všechno špatné, co se dosud událo,“ dodal.

22:00
2. 3. 2024

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět v neděli ráno.

21:44
2. 3. 2024

Ukrajinským silám se dnes podařilo sestřelit ruský stíhací bombardér Su-34, oznámilo ukrajinské letectvo. Ruské letouny se Ukrajincům dařilo sestřelovat i v posledních dnech.

21:14
2. 3. 2024

Slovenský expremiér Eduard Heger, který vedl úřednickou vládu, kritizuje setkání slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára s jeho protějškem Sergejem Lavrovem. „Naši spojenci jsou na Ukrajině, ne v Rusku. Setkání se Sergejem Lavrovem jde proti našim principům. Neměli bychom podávat ruku zlu,“ napsal Heger. 

Kompletní online
Video  Oteklý Putin se šampaňským: Začala si Ukrajina  - Reuters
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Video se připravuje ...
Další videa