Putin bude kandidovat i v březnu 2024: „Nastal čas učinit rozhodnutí,“ oznámil při ceremoniálu

Podle agentury Interfax jeden z hostů ceremonie, na které prezident udělil vyznamenání vojákům bojujícím na ukrajinské frontě, Putina požádal, aby se voleb účastnil, a ten souhlasil. Kreml později na svých stránkách zveřejnil přepis rozhovoru, podle kterého se jednalo o Arťoma Žogu, předsedu parlamentu samozvané Doněcké lidové republiky na východě Ukrajiny.

„Nebudu zastírat, že jsem o tom v různých chvílích smýšlel různě. Ale teď, máte pravdu, teď je ten čas, kdy je třeba učinit rozhodnutí. Budu kandidovat na prezidenta Ruské federace,“ řekl Žogovi a dalším válečným veteránům Putin.

Ruský prezident se zatím otázkám na svou opětovnou kandidaturu vyhýbal, ačkoliv dnešní oznámení je podle západních médií pouhou formalitou. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dnes dříve uvedl, že Putina ke kandidatuře vyzývá „mnoho lidí“ a že prezident své rozhodnutí oznámí, „až to uzná za vhodné“. Novinářům pak Peskov řekl, že dnešní oznámení bylo neplánované.

Agentura AP dnes označila Putinovo vítězství ve volbách, které se budou konat od 15. do 17. března příštího roku, za „téměř jisté“ vzhledem k uvěznění potenciálních soupeřů z opozice či jejich vypuzení do emigrace i plné podpoře státních struktur a médií. Současný prezident také nemá žádného jasného nástupce, uvedla agentura Reuters.

I přesto, že loni v únoru vyslal své invazní síly na Ukrajinu, a zahájil tak vysoce nákladnou válku, která si vyžádala životy tisíců Rusů a vyvolala opakované útoky uvnitř Ruska, se Putin těší velké podpoře. Podle průzkumu nezávislého střediska Levada schvaluje jeho kroky přes 80 procent ruského obyvatelstva.

Putin je u moci bezmála 24 let. Od srpna 1999 byl premiérem a v březnu 2000 poprvé zvítězil v prezidentských volbách. Mezi lety 2008 a 2012 byl kvůli ústavním omezením „jen“ premiérem.

V lednu 2021 Putin podepsal zákon, který mu umožňuje ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které Rusové odhlasovali v referendu v roce 2020. Prezident je v Rusku volen na šest let, Putin tak může být prezidentem až do roku 2036, kdy by mu bylo 83 let a měl by za sebou 36 let u moci.

Vášnivý sportovec, agent KGB a sadista: Vládce Kremlu Vladimir Putin slaví 70 let

V době přijetí ústavních dodatků se podle údajů Levady Putinova popularita propadla na 60 procent. Podle názoru některých analytiků mohl být tento pokles hlavním hnacím motorem války na Ukrajině, píše AP.

Přes 23 let u moci

• Putin zcela ovládá ruskou politiku jako premiér nebo jako prezident již 24 let. Do historie bývalý agent sovětské tajné služby KGB vstoupí jako politik, který rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války a který světu připomněl nebezpečí stále hrozícího jaderného konfliktu.
• Od srpna 1999 byl Putin premiérem a v prosinci 1999 si ho tehdejší prezident Boris Jelcin překvapivě vybral jako svého nástupce a úřadujícího prezidenta. V březnu 2000 poprvé zvítězil v prezidentských volbách, v květnu 2000 mu začal první regulérní mandát. O čtyři roky později vítězství s přehledem zopakoval. S ohledem na ústavu se nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stal se proto znovu premiérem a jako svého nástupce v prezidentském křesle si vybral Dmitrije Medveděva. V roce 2012 si s Medveděvem své funkce vyměnili: Putin opět vyhrál prezidentské volby a znovu se ocitl v čele státu. V roce 2018 byl opět zvolen a tento mandát by mu měl vypršet v roce 2024.
• Prezident je v Rusku volen na šest let a poslední volby se uskutečnily v roce 2018. Po ústavní úpravě Putin může být prezidentem až do roku 2036, kdy by mu bylo 83 let a měl by za sebou šest prezidentských období a 36 let u mocenského kormidla. Tím by překonal i komunistického diktátora Josifa Stalina, který byl u moci v letech 1927-1953, tedy 26 let, ale ještě by se nevyrovnal carovi Petru Velikému, který v období 1682-1725 vládl 42 let.
• Zpočátku si Putin jako ne příliš známý politik popularitu získal rozhodným postupem ve druhé rusko-čečenské válce; nejvýraznější změny, které upevnily moc Kremlu, přinesly zákony, které prosadil v rámci boje proti terorismu po přepadení školy v severoosetském městečku Beslan, kde v roce 2004 při teroristickém útoku zahynulo přes 330 lidí.
• Již nedlouho po Putinově nástupu do prezidentského úřadu bylo těžké nalézt ve světě hlavu státu, která má takový vliv a popularitu jako on. Rusové v Putinovi objevili ideálního vůdce, protože podle nich dokáže tvrdě hájit zájmy země v zahraničí a z Ruska po letech chaosu a úpadku opět učinil stabilizovanou velmoc. Putin má stále vysokou popularitu u řady Rusů, kteří oceňují, že se postavil Západu a obnovil národní hrdost.
• V letech 2008 až 2012 byl Putin šéfem hlavní politické strany v zemi Jednotné Rusko, která ovládá Státní dumu. Centralizace ústřední moci v čele s Putinem se promítá i do ekonomiky.
• Putinovi odpůrci kritizují stav demokracie v Rusku, rostoucí koncentraci moci a budování kultu osobnosti, zvyšující se vliv státu na média a ekonomiku nebo nevysvětlené vraždy novinářů. Kritické hlasy se ozývaly již dříve i ze zahraničí, hlavně při tažení Kremlu proti opozici, během rusko-gruzínské války v Osetii v roce 2008, kvůli ruské anexi Krymu v roce 2014 či kvůli uvězněnému opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému, který je pokládán za jednoho z hlavních Putinových protivníků na domácí scéně. O sankcích ze strany USA a EU Putin řekl, že díky nim se Rusko zmobilizovalo.
• Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) letos vydal zatykač na Putina a také na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou, kteří jsou podle něj zodpovědni za únosy ukrajinských dětí z okupovaných území a jsou obvinění z válečných zločinů. Rusko jurisdikci ICC neuznává a Kreml zatykač odmítl s tím, že nemá právní základ. Povinnost Putina zadržet na základě zatykače vydaného ICC má 120 států. Ruský prezident proto omezil své cesty do zahraničí; navštívil například Spojené arabské emiráty a Saúdskou Arábii, které tuto povinnost nemají.
• Před parlamentními volbami v roce 2021 začal Putinův režim tvrdě potlačovat aktivity kritické vůči Kremlu. Součástí tohoto tažení proti odpůrcům prezidenta Vladimira Putina byl i zákon, který zakazuje poslaneckou kandidaturu členům organizací prohlášených za extremistické či teroristické. Dvoutřetinovou většinu ve Státní dumě si v nich udržela vládní strana Jednotné Rusko, podle opozice volby provázela řada nesrovnalostí či přímo podvodů.
• Současně ale mnozí zahraniční vůdci Putina označovali za svého přítele. Bývalý americký prezident George W. Bush jej vítal jako „pozoruhodného vůdce“, na odiv bylo dáváno Putinovo přátelství s německým kancléřem Gerhardem Schröderem a italským premiérem Silviem Berlusconim. Bývalý americký prezident Donald Trump zase kdysi označil Putinovu přízeň za „bonus“ a o Putinovi prohlásil, že je „fajn“. A pochvalně se o něm zmínil i za současné krize, kdy Putinovo počínání okolo Ukrajiny označil za chytré a geniální. Trump také letos na jaře prohlásil, že by v případě návratu do Bílého domu ukončil válku na Ukrajině za 24 hodin, aniž specifikoval jak. Dobré vztahy měl Putin také s bývalým českým prezidentem Milošem Zemanem, se kterým se několikrát setkal. Invazi na Ukrajinu ale prezident Zeman ostře odmítl.
• Putin se narodil 7. října 1952 v Petrohradě. Jeho otec bojoval na frontě u námořnictva a matka byla dělnicí v továrně. Putin měl dva bratry, kteří zahynuli ještě před jeho narozením během blokády Leningradu. V roce 1991 opustil kdysi obávanou sovětskou tajnou službu KGB, do které vstoupil hned po studiích práv v roce 1975. V KGB měl pověst zastánce tvrdé linie a svými kolegy z tajných služeb se obklopuje v politice. Po dráze špiona v Německu, díky níž perfektně ovládá němčinu, se stal asistentem prorektora Leningradské státní univerzity. Na počátku 90. let se jeho někdejší profesor Anatolij Sobčak stal primátorem Petrohradu a Putina jmenoval svým zástupcem.
• V červnu 1996 se Putin objevil v blízkosti tehdejšího prezidenta Jelcina jako zástupce šéfa správy kremelského majetku. V březnu 1997 byl jmenován zástupcem šéfa prezidentské kanceláře a v červnu 1998 nastoupil do čela nástupkyně KGB - Federální bezpečnostní služby (FSB).
• Putin je známým a zaníceným judistou, rád se také ukazuje na lyžích nebo s hokejkou a tradiční jsou také záběry Putina odpočívajícího v sibiřské tajze. S manželkou Ljudmilou, se kterou se seznámil v roce 1980 během jejích studií v Leningradě, má Putin dvě dcery - Mášu a Káťu, je již dvojnásobným dědečkem. V roce 2013 se Putinovo manželství oficiálně rozpadlo.
• V roce 2007 americký časopis Time jmenoval Putina osobností roku za to, že stabilizoval Rusko.