Třetina humanitárních zásilek pro ukrajinské vojáky byla letos rozkradena, šokovali celníci
Na Ukrajině se rozkradla třetina letošních zásilek humanitární pomoci určené vojákům, uvedla dnes podle médií celní správa. Ta společně s ministerstvem obrany prověřovala osud více než 9000 zásilek a zjistila, že třetina zásilek s darovanou pomocí nedorazila k vojenským jednotkám. Celníci v této souvislosti varovali před postihem za dovoz komerčního zboží pod pláštíkem humanitární pomoci.
„Za devět měsíců letošního roku podle výsledků společných kontrol odboru boje proti pašování a porušování celních pravidel (celní správy) a odboru vnitřního auditu ministerstva obrany bylo prověřeno více než 9000 případů přesunu zboží humanitární pomoci na adresu 200 vojenských jednotek. Bylo zjištěno více než 3000 případů, kdy se nepotvrdilo, že by zásilky dorazily do vojenských jednotek,“ uvedla celní správa v komuniké, z něhož citovala agentura Unian.
Celníci společně s ministerstvem obrany vytvořili mechanismus, který umožňuje operativní výměnu informací a kontrolu, zda vojenské jednotky obdržely humanitární zásilky. Na základě výsledků letošní kontroly celníci podali 387 trestních oznámení a sepsali 320 protokolů o porušení celních pravidel.
Celníci uvedli, že jsou vděčni společenským organizacím, dobrovolníkům a mezinárodním dárcům, kteří pomáhají Ukrajině. Současně připomněli, že dovoz zboží pro komerční účely pod pláštíkem humanitární pomoci představuje porušení platných zákonů, za což hrozí postih, dodal na svém webu list Ukrajinska pravda.
Organizace, které se chystají dovézt humanitární pomoc na Ukrajinu, se od 1. prosince musejí zaregistrovat na webu automatizovaného systému humanitární pomoci a podat prohlášení, které bude předáno celní správě, píše Ukrajinska pravda. Současně vznikla petice, která po vládě požaduje, aby opatření ohledně dovozu humanitární pomoci za válečného stavu odložila o půl roku. Pod petici je už 25.000 podpisů potřebných k tomu, aby se jí úřady zabývaly, napsal deník.
Aby mírový plán pro Ukrajinu uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, řekla před jednáním ministrů zahraničí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se dnes budou zabývat ruskou agresí na Ukrajině a situací na Blízkém východě a v Súdánu. V souvislosti s Ukrajinou budou diskutovat o dalších krocích proti takzvané ruské stínové flotile, pokračují rovněž debaty o novém, již dvacátém balíčku sankcí proti Rusku. Česko by uvítalo, kdyby byl přijat co nejrychleji, zatím ale žádný harmonogram stanoven nebyl. Ministři budou probírat rovněž další sankce, na návrh Česka bude podle informací ČTK zařazeno na sankční seznam EU dalších deset lidí v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. ČR bude na jednání zastupovat odcházející ministr zahraničí Jan Lipavský.
Velkým tématem posledních dní je i další finanční podpora pro Ukrajinu. Na stole jsou podle Evropské komise tři možnosti, z nichž jednou je takzvaná reparační půjčka Kyjevu. Očekává se, že definitivní rozhodnutí by mělo padnout na summitu EU v prosinci.
Nový americký mírový plán, který by zastavil ruskou invazi na Ukrajinu, schválil prezident Spojených států Donald Trump. V noci na dnešek to uvedla televize NBC News s odvoláním na zdroje v Bílém domě.
Server Axios už v úterý s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele napsal, že Trumpova administrativa v utajení konzultuje s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.
Ukrajina se na vzniku dokumentu nepodílí. USA ji sice v hrubých obrysech informovaly, podrobnosti ale nezná a ani nebyla požádána o podněty, uvedla NBC.
