Ukrajinci nakročili k zákazu církví napojených na Rusko. Mají obavy ze špionů
Ukrajinský parlament schválil v prvním čtení návrh zákona, který by v zemi zakázal působení náboženských organizací spojených s Ruskem. Informovala o tom dnes ukrajinská média. Podle stanice BBC návrh normy fakticky zahajuje proces zákazu činnosti Ukrajinské pravoslavné církve (dříve Moskevského patriarchátu). Ta byla do loňského května autonomní součástí Ruské pravoslavné církve. Loni se s ní oficiálně rozešla a odsoudila ruskou agresi proti Ukrajině. Ukrajinské úřady ji však nadále podezírají ze spolupráce s Moskvou, což církev odmítá. Návrh zákona podle ní mimo jiné odporuje ústavě.
„Zatím je to jen první čtení, ale i tak jde o historické rozhodnutí,“ uvedla poslankyně Inna Sovsunová na facebooku. Pro schválení návrhu zákona hlasovalo 267 zákonodárců, což je podle agentury AFP výrazně nad rámec potřebné většiny 226 hlasů. Proti bylo podle ukrajinské agentury Unian 15 poslanců, další se zdrželi hlasování.
Právní oddělení Ukrajinské pravoslavné církve (UPC) podle ruské státní agentury TASS reagovalo prohlášením, že návrh zákona v současné podobě porušuje právo na svobodu náboženského vyznání, není v souladu s evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, ukrajinskou ústavou a obsahuje právní nedostatky. Církev poznamenala, že ji zákon konkrétně nezmiňuje, ale svým obsahem směřuje k jejímu zákazu.
Diskuse o zákonu, který by na Ukrajině omezil činnost církví napojených na Moskvu, se vedou od 24. února 2022, kdy ruská armáda zahájila svou invazi do země. Ruská pravoslavná církev a její vůdce patriarcha Kirill aktivně podporují kroky Kremlu a Kirill opakovaně ospravedlňuje válku proti Ukrajině.
Prošla „měkká“ verze zákona
Ukrajinská bezpečnostní rada loni v prosinci pověřila vládu, aby vypracovala návrhy zákonů, které by zakázaly církvím napojeným na Rusko působení na území Ukrajiny. Úřady podle listu Ukrajinska pravda podezírají Ukrajinskou pravoslavnou církev mimo jiné ze šíření ruské propagandy a z toho, že pod pláštíkem církve se skrývá činnost tajných služeb nepřítele a v církvi rekrutují ruské špiony. Mluvčí církve metropolita Kliment dříve agentuře Reuters řekl, že činnost náboženského uskupení byla vždy v souladu s ukrajinskými zákony.
Ukrajinské bezpečnostní složky zároveň dříve provedly řadu prohlídek v diecézích této církve a následně oznámily, že v nich našly mimo jiné ruské pasy, prokremelskou literaturu nebo vlajku takzvaného Novoruska. To je název odkazující na historické území na sever od Černého moře, které používali ukrajinští proruští separatisté, když chtěli v roce 2014 vytvořit mezinárodně neuznanou stejnojmennou konfederaci na východě a jihovýchodě Ukrajiny. Ukrajinské úřady také zahájily trestní řízení s řadou duchovních UPC.
Poslanci Nejvyšší rady dnes hlasovali pro „měkkou“ verzi návrhu zákona, která předpokládá obtížnou a zdlouhavou proceduru zákazu náboženských společenství spojených s Ruskem, podotkla BBC. Před druhým čtením by však teoreticky mohlo dojít ke změně a zpřísnění dokumentu. Většina Ukrajinců podle průzkumu zákaz podporuje, dodala BBC.
Na Ukrajině působí rovněž „národní“ Pravoslavná církev Ukrajiny (PCU), která získala roce 2019 autokefální (samosprávný) status od ekumenického konstantinopolského patriarchátu. Sdružila přitom v sobě trojici pravoslavných církví. UPC v posledních letech ztrácí na Ukrajině věřící, což souvisí s rostoucím ukrajinským národním cítěním, přičemž tento proces se urychlil po vzniku církve nezávislé na Moskvě a po ruské invazi, poznamenala agentura AFP.
Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil vděčnost vůdci Severní Koreje Kim Čong-unovi za účast vojáků KLDR v bojích v ruské Kurské oblasti proti ukrajinské armádě. Vyplývá to z dnešního sdělení Kremlu. Pchjongjang nedlouho před tím podle agentur poprvé potvrdil, že vyslal vojáky, aby bojovali na straně Ruska proti Ukrajině. Ta se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už přes tři roky. Moskva o víkendu uvedla, že ruská armáda vytlačila z Kurské oblasti zbývající ukrajinské vojáky, kteří část regionu obsadili loni v létě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak v neděli sdělil, že ukrajinští vojáci dál bojují v Kurské a Belgorodské oblasti na západě Ruska.
Putin podle Kremlu prohlásil, že severokorejské jednotky se bojů v Kurské oblasti účastnily „v plném souladu s mezinárodním právem“ a v duchu dohody mezi Moskvou a Pchjongjangem o strategickém partnerství uzavřené loni v červnu. „(Severo)korejští přátelé jednali z pocitu solidarity, spravedlnosti a opravdového přátelství,“ uvedl Putin v prohlášení, kde dále vyjádřil vděčnost severokorejskému diktátorovi Kim Čong-unovi a „lidu KLDR“.
Globální vojenské výdaje se loni zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů. Zaznamenaly tak nejprudší nárůst od konce studené války, píše SIPRI.
Podle jihokorejského ministerstva obrany je dnešní vyjádření KLDR o vyslání vojáků do Ruska „přiznáním zločinu“. Soul odsoudil svého severního souseda za „nelidské a nemorální“ rozhodnutí vyslat mladé lidi do boje s vidinou získání podpory pro vlastní režim.
