Zelenskyj nečekaně v Bruselu: Váš boj je i náš boj, řekl mu šéf NATO a slíbil další podporu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes neohlášeně zamířil do Bruselu, kde se zapojí do jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance. Informace belgických médií na síti X potvrdil mluvčí NATO. Zelenskyj následně předstoupil před novináře s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem, který ho ujistil o další podpoře. Zelenskyj by se měl setkat také se zástupci belgické vlády, podle deníku Le Soir se bude jednat o dodávkách stíhaček F-16 na Ukrajinu nebo o využití zmrazených ruských aktiv.
„Váš boj je i náš boj, vaše bezpečnost je i naše bezpečnost,“ řekl Stoltenberg Zelenskému. Ukrajinský vůdce zmínil, že Kyjev potřebuje další podporu, i vzhledem k tomu, že se blíží zima. Konkrétně zmínil protivzdušnou obranu, dělostřelectvo, ale i munici.
Na jednání ministrů obrany NATO v bruselském sídle aliance má Ukrajinu zastupovat ministr obrany Rustem Umerov. Na programu schůzky, která potrvá do čtvrtka, je dnes také zasedání Rady NATO-Ukrajina, jakož i jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu, tedy zástupců desítek zemí, které dodávkami zbraní podporují zemi bránící se ruské agresi.
Skupina evropských zemí včetně Belgie aktuálně připravuje pro Ukrajinu dodávky amerických stíhaček F-16. Belgická ministryně obrany Ludivine Dedonderová dnes v rozhlasovém rozhovoru podle agentury Reuters řekla, že její země stroje začne poskytovat od roku 2025.
Web Politico ráno napsal, že do plánů kolem dnešního jednání NATO o Ukrajině se promítá dramatický vývoj na Blízkém východě po eskalaci izraelsko-palestinského konfliktu. Několik diplomatů v Bruselu údajně vyjádřilo obavu, že překvapivý víkendový útok Hamásu by mohl vést k ústupu americké podpory Kyjeva. Americká velvyslankyně při NATO Julianne Smithová nicméně trvala na tom, že Washington se dokáže současně věnovat potřebám obou spojenců.
EU by se měla vzdát ruské ropy a plynu a místo toho nakupovat zkapalněný zemní plyn, benzin a další fosilní paliva od Spojených států, řekl deníku Financial Times americký ministr energetiky Chris Wright.
„Kdyby Evropané stanovili hranici a řekli: ‚Už nebudeme kupovat ruský plyn, už nebudeme kupovat ruskou ropu,‘ učinilo by to USA agresivnějšími [co se týče sankcí]? Rozhodně,“ citují noviny ministra.
Podle Wrighta by to bylo pro Evropu ekonomicky výhodné.
„Vy [evropské země] potřebujete spolehlivé dodavatele energie, spojence, ne nepřátele,“ vysvětlil. Wright dodal, že ukončení nákupu ruského paliva Evropou by snížilo financování ruské válečné mašinerie.
Vzhledem k rostoucí inflaci Rusko uprostřed obav z reakcí veřejnosti zakročuje proti producentům potravin.
Ruští státní zástupci vyšetřovali v první polovině roku 2025 více než 400 případů rostoucích spotřebitelských cen a vydali varování více než 5 000 společnostem, uvedl 8. září ruský generální prokurátor Igor Krasnov podle provládního serveru RBC.
„Brambory, vejce, mléko a máslo zdražují... Ale někteří bezohlední výrobci, dodavatelé nebo prodejci si tímto způsobem dovolují profitovat,“ dodal. Infomuje o tom Kyiv Independent.
Sankce nepřinesly žádný účinek, Rusko důsledně směřuje k dosažení svých cílů. „Sankce jsou agendou, kterou v popředí podporuje kyjevský režim a evropské země. Dělají vše pro to, aby vtáhly Washington do své orbity a tyto sankce zavedly,“ reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na otázku kremelského reportéra Alexandra Junaševa ohledně postoje Moskvy k Trumpovým hrozbám zavedení nových sankcí proti Rusku. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Neomezený počet sankcí, které byly proti naší zemi zavedeny, neměl žádný účinek. Ukázaly se jako naprosto zbytečné, pokud jde o vyvíjení tlaku na Rusko. Rusko důsledně směřuje k dosažení stanovených cílů,“ vysvětlil Peskov.
