Brutální útok ve vsi Hroza má přes 50 obětí včetně dítěte (†6). Rusové ostřelovali kavárnu!
Přes 50 lidí zahynulo při dnešním ruském ostřelování Charkovské oblasti, uvedl na sociálních sítích šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.Ruské síly podle něj zasáhly obchod a kavárnu ve vesnici Hroza zhruba 30 kilometrů západně od Kupjansku. Na místě pracují záchranné týmy, které pátrají po přeživších a obětech v sutinách budov. Jedná se o nejsmrtelnější útok v Charkovské oblasti od ruské invaze na Ukrajinu před více než 19 měsíci, uvedla podle stanice Suspilne vojenská oblastní správa.
„Dnes kolem 13:15 (místního času, 12:15 SELČ) Rusové zasáhli kavárnu a obchod, kde bylo mnoho civilistů,“ napsal Syněhubov. Původní bilanci 48 mrtvých později s postupem záchranných prací zvýšil na 51, přičemž zahynul i šestiletý chlapec. Konečný počet zraněných je podle agentury AFP šest.
Rusko podle předběžných informací útočilo raketou Iskander. Útok byl zjevně cílený, a ukrajinské bezpečnostní služby proto zahájily vyšetřování, uvedl ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. „Teroristé útočili záměrně v době oběda, aby způsobili maximální počet obětí,“ dodal ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov.
Rusko od začátku své válečné agrese na Ukrajině i přes rostoucí důkazy a výpovědi svědků tvrdí, že na civilní cíle neútočí. K dnešnímu incidentu se Moskva zatím nevyjádřila.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
V době útoku se v kavárně podle Klymenka konala smuteční hostina na počest jednoho z obyvatel Hrozy. Všechny oběti pocházejí právě z této vesnice se zhruba 300 obyvateli. Podnik i nedaleký obchod podle ministra ruský útok úplně srovnal se zemí. Fotografie z místa zveřejněné úřady ukázaly záchranáře stojící nad doutnajícími hromadami cihel, dřeva a pokrouceného kovu či ze sutin vyproštěná mrtvá těla vyrovnaná podél zdi přilehlého dětského hřiště.
„Na smuteční hostině byli přítomni lidé z každé rodiny, z každé domácnosti“ z Hrozy, řekl Klymenko podle agentury Reuters ve vysílání ukrajinské televize.
Záchranáři v sutinách pracovali několik hodin. „Právě vytáhli mého syna, bez hlavy, bez rukou, bez nohou... Poznali ho podle dokladů, podle řidičského průkazu,“ řekl AFP před koncem záchranných prací sedmdesátiletý Volodymyr Muchovatyj. Nevěděl, zda útok přežila i jeho žena a snacha a doufal, že je odvezly sanitky do nemocnice. „Naděje je ale malá. Samotný dlouho žít nebudu. Moje žena mě velmi milovala,“ řekl Muchovatyj. Konec operací záchranáři oznámili zhruba okolo 19:00 SELČ.
Zdrcující záběry po ruském útoku:
Zelenskyj pozdě večer oznámil, že se mu ve Španělsku podařilo zajistit další podporu ukrajinské protivzdušné obrany, píše AFP. Na sociálních sítích uvedl, že se jasně dohodl s Itálií, Francií, Německem, Británií a Španělskem. Podrobnosti nesdělil. V tradičním večerním projevu nicméně zopakoval tvrzení svých úřadů, že ruský útok na Hrozu nebyl náhodný.
Incident odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který ho označil za „brutální ruský zločin“ a „záměrný teroristický útok“. „Ruský teror je třeba zastavit. Všichni, kdo pomáhají Rusku obcházet sankce, jsou zločinci. Každý, kdo podporuje Rusko, podporuje zlo,“ uvedl prezident, který je na summitu Evropského politického společenství (EPC) ve španělské Granadě. Úřady v Charkovské oblasti kvůli útoku vyhlásily třídenní smutek, od pátku do neděle.
Západ odsoudil ruskou agresi
Generální tajemník OSN António Guterres důrazně odsoudil útok na vesnici Hroza na severovýchodě Ukrajiny, kde si podle místních úřadů zásah ruskou raketou vyžádal přes 50 mrtvých, píše agentura Reuters. České ministerstvo zahraničí akci Ruska označilo za zvěrstvo, představitelé Londýna a Bílého domu za příšernou a otřesnou událost. „Útoky proti civilistům a civilní infrastruktuře zakazuje mezinárodní humanitární právo a musí okamžitě skončit,“ uvedl mluvčí OSN Stéphane Dujarric.
„Musíme pokračovat v podpoře Ukrajiny, protože tohle je děsivá realita, se kterou dennodenně žijí,“ citovala agentura AFP Karine Jean-Pierrovou, mluvčí amerického prezidenta Joea Bidena.
„Od začátku války na Ukrajině jsme svědky ruských zvěrstev, včetně útoků na civilisty. Dnešní ostřelování Charkovské oblasti, při kterém zemřelo i šestileté dítě, je toho důkazem,“ napsala česká diplomacie, podle které statistiky z obce hlásí, že o život přišel každý sedmý její obyvatel.
Ukrajinské úřady uvedly, že ruská raketa Iskander dopadla v Hroze na obchod a kavárnu, kde se v tu dobu nacházela větší skupina lidí na smuteční hostině. Z celkových zhruba 300 obyvatel jich bylo na vzpomínkové akci za jednoho z obyvatel vsi několik desítek.
Britský premiér Rishi Sunak označil úder za barbarství. O incidentu hovořil dnes s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterého ubezpečil, že Londýn bude nadále vytrvale podporovat Ukrajinu. Oba lídři byli ve španělské Granadě na summitu Evropského politického společenství (EPC). Sunak kritizoval i ruského prezidenta Vladimira Putina, který dříve prohlásil, že Moskva válku na Ukrajině nerozpoutala.
„Putin si může říkat, co chce, ale za tuto protiprávní nevyprovokovanou válku je zodpovědný jen jeden člověk, a to je on,“ uvedl britský ministerský předseda.
Rusko, které i před důkazy trvá na to, že v rámci své agrese na Ukrajině neútočí na civilní cíle, se k dnešnímu incidentu nijak nevyjádřilo.
