Brutální útok ve vsi Hroza má přes 50 obětí včetně dítěte (†6). Rusové ostřelovali kavárnu!
Přes 50 lidí zahynulo při dnešním ruském ostřelování Charkovské oblasti, uvedl na sociálních sítích šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.Ruské síly podle něj zasáhly obchod a kavárnu ve vesnici Hroza zhruba 30 kilometrů západně od Kupjansku. Na místě pracují záchranné týmy, které pátrají po přeživších a obětech v sutinách budov. Jedná se o nejsmrtelnější útok v Charkovské oblasti od ruské invaze na Ukrajinu před více než 19 měsíci, uvedla podle stanice Suspilne vojenská oblastní správa.
„Dnes kolem 13:15 (místního času, 12:15 SELČ) Rusové zasáhli kavárnu a obchod, kde bylo mnoho civilistů,“ napsal Syněhubov. Původní bilanci 48 mrtvých později s postupem záchranných prací zvýšil na 51, přičemž zahynul i šestiletý chlapec. Konečný počet zraněných je podle agentury AFP šest.
Rusko podle předběžných informací útočilo raketou Iskander. Útok byl zjevně cílený, a ukrajinské bezpečnostní služby proto zahájily vyšetřování, uvedl ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. „Teroristé útočili záměrně v době oběda, aby způsobili maximální počet obětí,“ dodal ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov.
Rusko od začátku své válečné agrese na Ukrajině i přes rostoucí důkazy a výpovědi svědků tvrdí, že na civilní cíle neútočí. K dnešnímu incidentu se Moskva zatím nevyjádřila.
Pokud Moskva a Kyjev uzavřou mír, Washington by mohl převzít vedoucí roli v monitorování nárazníkové zóny Ukrajiny. Informovala o tom americká televizní stanice NBC s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s plánem, o kterém diskutují vojenští zástupci spojenců Ukrajiny, včetně Spojených států.
Nárazníková zóna by mohla být rozsáhlou demilitarizovanou oblastí – jejíž hranice dosud nebyly stanoveny – na území dnešní Ukrajiny, informuje televize. USA by oblast monitorovaly pomocí dronů, satelitů a dalších zpravodajských prostředků a koordinovaly své akce s dalšími zeměmi.
Pozemní kontrola nad územím by mohla být předána zemím mimo NATO, jako je Saúdská Arábie nebo Bangladéš, píše NBC s odvoláním na zdroje.
Podle nich se tak děje mimo jiné proto, že plán bezpečnostních záruk bude nutné dohodnout s Putinem, který opakovaně prohlásil, že s přítomností sil NATO na Ukrajině nesouhlasí.
Uprostřed varování ohledně ruské ekonomiky Putin připouští, že centrální banka „má potíže“ se snížením úrokových sazeb, a varuje, že „ceny porostou“.
Ruský prezident Vladimir Putin 5. září na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku prohlásil, že příliš rychlé snížení klíčové úrokové sazby centrální banky by mohlo vést k rychlému růstu cen. Toto prohlášení následuje po rostoucích obavách vysokých představitelů ohledně zpomalení ruské ekonomiky.
„Jsem si jistý, že mnoho lidí, kteří zde sedí, řekne: ‚Ano, to je skandální, to je nemožné, klíčová sazba musí být prudce snížena.‘ Ale pak by ceny vzrostly,“ řekl Putin . „Zvýšení cen je v jistém smyslu inflace.“
Donald Trump je stále pesimističtější ohledně možnosti zprostředkovat v blízké budoucnosti řešení války na Ukrajině nebo zorganizovat setkání mezi Zelenským a Putinem, informovala americká televizní stanice NBC s odvoláním na dva vysoce postavené úředníky Bílého domu.
V reakci na Trumpovo prohlášení, že by Evropa měla přestat kupovat ruskou ropu, evropský úředník, který si přál zůstat v anonymitě, řekl NBC, že je zklamán tím, že Bílý dům neuvalil na Rusko smysluplné nové sankce, které by ho donutily k ukončení války.
Rozhodnutí Bílého domu může být motivováno Trumpovým nedávným sdělením poradcům, že je odhodlán nepoškodit vztahy s Putinem, uvedly televizi dva zdroje obeznámené s jeho komentáři.
Sankce jsou sice nástrojem, který může Putina donutit k ústupkům, ale mají i svou nevýhodu: Každý eskalační obrat ohrožuje Trumpovu roli spravedlivého zprostředkovatele, řekl americký úředník televizi NBC. Výzvou je podle něj moudře načasovat sankce a „zrušit je“, jakmile bude dosaženo pokroku.
V době útoku se v kavárně podle Klymenka konala smuteční hostina na počest jednoho z obyvatel Hrozy. Všechny oběti pocházejí právě z této vesnice se zhruba 300 obyvateli. Podnik i nedaleký obchod podle ministra ruský útok úplně srovnal se zemí. Fotografie z místa zveřejněné úřady ukázaly záchranáře stojící nad doutnajícími hromadami cihel, dřeva a pokrouceného kovu či ze sutin vyproštěná mrtvá těla vyrovnaná podél zdi přilehlého dětského hřiště.
„Na smuteční hostině byli přítomni lidé z každé rodiny, z každé domácnosti“ z Hrozy, řekl Klymenko podle agentury Reuters ve vysílání ukrajinské televize.
Záchranáři v sutinách pracovali několik hodin. „Právě vytáhli mého syna, bez hlavy, bez rukou, bez nohou... Poznali ho podle dokladů, podle řidičského průkazu,“ řekl AFP před koncem záchranných prací sedmdesátiletý Volodymyr Muchovatyj. Nevěděl, zda útok přežila i jeho žena a snacha a doufal, že je odvezly sanitky do nemocnice. „Naděje je ale malá. Samotný dlouho žít nebudu. Moje žena mě velmi milovala,“ řekl Muchovatyj. Konec operací záchranáři oznámili zhruba okolo 19:00 SELČ.
Zdrcující záběry po ruském útoku:
Zelenskyj pozdě večer oznámil, že se mu ve Španělsku podařilo zajistit další podporu ukrajinské protivzdušné obrany, píše AFP. Na sociálních sítích uvedl, že se jasně dohodl s Itálií, Francií, Německem, Británií a Španělskem. Podrobnosti nesdělil. V tradičním večerním projevu nicméně zopakoval tvrzení svých úřadů, že ruský útok na Hrozu nebyl náhodný.
Incident odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který ho označil za „brutální ruský zločin“ a „záměrný teroristický útok“. „Ruský teror je třeba zastavit. Všichni, kdo pomáhají Rusku obcházet sankce, jsou zločinci. Každý, kdo podporuje Rusko, podporuje zlo,“ uvedl prezident, který je na summitu Evropského politického společenství (EPC) ve španělské Granadě. Úřady v Charkovské oblasti kvůli útoku vyhlásily třídenní smutek, od pátku do neděle.
Západ odsoudil ruskou agresi
Generální tajemník OSN António Guterres důrazně odsoudil útok na vesnici Hroza na severovýchodě Ukrajiny, kde si podle místních úřadů zásah ruskou raketou vyžádal přes 50 mrtvých, píše agentura Reuters. České ministerstvo zahraničí akci Ruska označilo za zvěrstvo, představitelé Londýna a Bílého domu za příšernou a otřesnou událost. „Útoky proti civilistům a civilní infrastruktuře zakazuje mezinárodní humanitární právo a musí okamžitě skončit,“ uvedl mluvčí OSN Stéphane Dujarric.
„Musíme pokračovat v podpoře Ukrajiny, protože tohle je děsivá realita, se kterou dennodenně žijí,“ citovala agentura AFP Karine Jean-Pierrovou, mluvčí amerického prezidenta Joea Bidena.
„Od začátku války na Ukrajině jsme svědky ruských zvěrstev, včetně útoků na civilisty. Dnešní ostřelování Charkovské oblasti, při kterém zemřelo i šestileté dítě, je toho důkazem,“ napsala česká diplomacie, podle které statistiky z obce hlásí, že o život přišel každý sedmý její obyvatel.
Ukrajinské úřady uvedly, že ruská raketa Iskander dopadla v Hroze na obchod a kavárnu, kde se v tu dobu nacházela větší skupina lidí na smuteční hostině. Z celkových zhruba 300 obyvatel jich bylo na vzpomínkové akci za jednoho z obyvatel vsi několik desítek.
Britský premiér Rishi Sunak označil úder za barbarství. O incidentu hovořil dnes s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterého ubezpečil, že Londýn bude nadále vytrvale podporovat Ukrajinu. Oba lídři byli ve španělské Granadě na summitu Evropského politického společenství (EPC). Sunak kritizoval i ruského prezidenta Vladimira Putina, který dříve prohlásil, že Moskva válku na Ukrajině nerozpoutala.
„Putin si může říkat, co chce, ale za tuto protiprávní nevyprovokovanou válku je zodpovědný jen jeden člověk, a to je on,“ uvedl britský ministerský předseda.
Rusko, které i před důkazy trvá na to, že v rámci své agrese na Ukrajině neútočí na civilní cíle, se k dnešnímu incidentu nijak nevyjádřilo.
