Vzkaz Zelenskému: Ukrajina může vyvážet obilí přes Polsko tam, kam potřebuje, mírní Duda emoce
Ukrajina může vyvážet své obilí přes polské území do dalších států, ve kterých je ho potřeba. Řekl to dnes v rozhovoru s televizí TVP 1 polský prezident Andrzej Duda. Zároveň podpořil rozhodnutí polské vlády prodloužit zákaz dovozu obilí z Ukrajiny na polský trh. Toto rozhodnutí vedlo Ukrajinu k podání stížnosti u Světové obchodní organizace (WTO) a ve vztazích mezi Varšavou a Kyjevem způsobilo značné napětí.
Polsko se rozhodlo prodloužit embargo na dovoz ukrajinského obilí i poté, co tento zákaz Evropská komise neprodloužila na unijní úrovni po 15. září. Rozhodnutí komise podle Dudy vytvořilo „obrovský problém“. Podle něj se vláda premiéra Mateusze Morawieckého správně zachovala, když zákaz prodloužila na národní úrovni.
Podle Dudy však mohl vzniknout dojem, že Varšava vůbec neumožňuje vstup ukrajinského obilí na své území. To však podle polského prezidenta není pravda, protože Polsko připravilo speciální tranzitní koridory, aby bylo možné obilí dovézt do chudších zemí v Africe a Asii, které dodávky z Ukrajiny potřebují.
„A to se také celou dobu děje,“ uvedl Duda. Podle něj se tak zákaz týká jen prodeje ukrajinských produktů na polském trhu. „Naprosto věřím, že je zapotřebí udělat vše, aby byl tranzit co nejvyšší,“ řekl Duda.
Podle stanice Euronews unijní zákaz rovněž počítal s možností tranzitu ukrajinského obilí přes členské země.
Prodloužení zákazu dovozu ukrajinského obilí ze strany Polska, Slovenska a Maďarska vyvolal ostrou reakci Kyjeva, který podal stížnost na trojici zemí u WTO. Zákaz také nepřímo kritizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém proslovu na Valném shromáždění OSN. V reakci na Zelenského projev polský premiér Morawiecki vyzval ukrajinského prezidenta, aby neurážel Poláky.
Polsko v polovině října čekají klíčové parlamentní volby a národně-konzervativní vláda se snaží udržet si hlasy venkova, jehož obyvatelé v minulosti volili právě převážně vládnoucí Právo a spravedlnost (PiS). Podle analytiků je tvrdší rétorika PiS vůči Ukrajině reakcí na rostoucí popularitu krajně pravicové strany Konfederace.
Zelenskyj se v sobotu při zpáteční cestě z Kanady a USA zastavil v Polsku. S politiky nejednal, ale uvedl, že děkuje Polsku za „neocenitelnou pomoc a solidaritu, která pomáhá bránit svobodu celé Evropy“.
Dobré ráno, vážení čtenáři. V Haagu dnes začne sledovaný dvoudenní summit Severoatlantické aliance (NATO), jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu, ale také podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Česko bude reprezentovat prezident Petr Pavel, do Nizozemska s ním ale vyrazí také ministryně obrany Jana Černochová či šéf diplomacie Jan Lipavský. Generální tajemník NATO v pondělí potvrdil, že se aliance na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Za největší a přímou hrozbu pro NATO zároveň označil Rusko. Uvedl také, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun). Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá. V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky. Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
