Zelenskyj v Polsku vyznamenal dva dobrovolníky. Po roztržce kvůli obilí s politiky nejednal
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se při zpáteční cestě z Kanady a USA zastavil v Polsku, kde vyznamenal dva dobrovolníky. S představiteli polské vlády podle dostupných informací nejednal, uvedl server Onet.pl. Tento týden vzrostlo napětí mezi Varšavou a Kyjevem mimo jiné kvůli sporu o export ukrajinského obilí a zákaz jeho dovozu do Polska.
Zelenskyj obvykle používá Polsko jako tranzitní zemi při svých cestách do zahraničí. Právě z polských letišť obvykle odlétá do zahraničí.
Při zpáteční cestě z USA a Kanady dnes Zelenskyj v Lublinu vyznamenal dva polské dobrovolníky, kteří se angažují v poskytování humanitární pomoci Ukrajině.
„Děkuji Polsku za neocenitelnou pomoc a solidaritu, která pomáhá bránit svobodu celé Evropy,“ uvedl v příspěvku na sociální síti X.
Podle serveru Onet.pl se ale ukrajinský prezident nesetkal s polskými vládními politiky. Polsko od začátku války patří k předním podporovatelům napadené země, v posledním týdnu však mezi Kyjevem a Varšavou prudce vzrostlo napětí.
Zelenskyj při svém proslovu na Valném shromáždění OSN tento týden kritizoval omezování vývozu ukrajinského obilí po pozemní cestě. Nikoho sice přímo nezmínil, polská vláda, která zákaz dovozu ukrajinského obilí prodloužila, vztáhla Zelenského slova na sebe. V pátek polský premiér Mateusz Morawiecki vzkázal v reakci na vystoupení v OSN Zelenskému, aby neurážel Poláky.
Morawiecki tento týden také řekl, že jeho země už nedodává Ukrajině výzbroj, protože vybavuje svoji armádu. Polský prezident Andrzej Duda jeho slova následně vysvětloval tak, že premiér chtěl podle něj dát najevo, že Polsko nebude Ukrajině dodávat nové zbraně, které kupuje v rámci modernizace své armády. Polsko přitom patří k hlavním dodavatelům vojenské techniky a munice Ukrajině od ruského napadení.
Ukrajinci mají pocit, že jsou „na jídelním lístku“. Catherine Philp, redaktorka pro světové dění v deníku The Times, uvedla, že v Kyjevě panují obavy z vyhlídky, že budou odsunuti na vedlejší kolej kvůli summitu USA-Rusko, který se koná na Aljašce.
„Řekla bych, že zde panuje celá řada pocitů a názorů, od protáčení očí, jako by se stejně nemohlo nic změnit, po extrémní nervozitu z toho, co všechno by se mohlo stát,“ řekla z ukrajinského hlavního města rádiu Times Radio. „Faktem je, že Ukrajinci, ani jejich vůdci, natož jejich lid, u tohoto stolu nejsou, a mají strach, že právě to z nich dělá jen položku na jídelním lístku.“
Trump přijal pozvání k návštěvě Běloruska, informovala tamní mediální agentura.
Prezident Lukašenko pozvání učinil, když s Trumpem hovořil na palubě Air Force One cestou na Aljašku. Oba lídři také diskutovali o vztazích mezi USA a Běloruskem, regionálních záležitostech a válce na Ukrajině, uvedla tisková agentura Belta.
Ačkoli USA zprávu nepotvrdily, vyhlídka na Trumpovu státní návštěvu by pro Lukašenka byla významným diplomatickým triumfem. Bělorusko je izolováno od mezinárodního společenství kvůli Lukašenkově autoritářské vládě, porušování lidských práv a úzkému spojení s Ruskem.
Trump při rozhovorech v letadle Air Force One po cestě na Aljašku: „Chci, aby zabíjení přestalo.“ V pátek prohlásil, že neví, co by zajistilo úspěch jeho summitu s Putinem, a dodal, že si přeje příměří, uvádí Reuters.
Na otázku, co by zajistilo úspěch schůzky, novinářům na palubě Air Force One odpověděl: „To vám nemůžu říct. Nevím. Nic není pevně dané. Chci určité věci. Chci příměří.“
„Chci vidět příměří rychle... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl a dodal, že se zapojí i Evropa a Zelenskyj.
