Zelenskyj v Polsku vyznamenal dva dobrovolníky. Po roztržce kvůli obilí s politiky nejednal
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se při zpáteční cestě z Kanady a USA zastavil v Polsku, kde vyznamenal dva dobrovolníky. S představiteli polské vlády podle dostupných informací nejednal, uvedl server Onet.pl. Tento týden vzrostlo napětí mezi Varšavou a Kyjevem mimo jiné kvůli sporu o export ukrajinského obilí a zákaz jeho dovozu do Polska.
Zelenskyj obvykle používá Polsko jako tranzitní zemi při svých cestách do zahraničí. Právě z polských letišť obvykle odlétá do zahraničí.
Při zpáteční cestě z USA a Kanady dnes Zelenskyj v Lublinu vyznamenal dva polské dobrovolníky, kteří se angažují v poskytování humanitární pomoci Ukrajině.
„Děkuji Polsku za neocenitelnou pomoc a solidaritu, která pomáhá bránit svobodu celé Evropy,“ uvedl v příspěvku na sociální síti X.
Podle serveru Onet.pl se ale ukrajinský prezident nesetkal s polskými vládními politiky. Polsko od začátku války patří k předním podporovatelům napadené země, v posledním týdnu však mezi Kyjevem a Varšavou prudce vzrostlo napětí.
Zelenskyj při svém proslovu na Valném shromáždění OSN tento týden kritizoval omezování vývozu ukrajinského obilí po pozemní cestě. Nikoho sice přímo nezmínil, polská vláda, která zákaz dovozu ukrajinského obilí prodloužila, vztáhla Zelenského slova na sebe. V pátek polský premiér Mateusz Morawiecki vzkázal v reakci na vystoupení v OSN Zelenskému, aby neurážel Poláky.
Morawiecki tento týden také řekl, že jeho země už nedodává Ukrajině výzbroj, protože vybavuje svoji armádu. Polský prezident Andrzej Duda jeho slova následně vysvětloval tak, že premiér chtěl podle něj dát najevo, že Polsko nebude Ukrajině dodávat nové zbraně, které kupuje v rámci modernizace své armády. Polsko přitom patří k hlavním dodavatelům vojenské techniky a munice Ukrajině od ruského napadení.
Za první polovinu roku 2025 dosáhl dle ukrajinského ministerstva obrany počet obětí v ruské armádě počtu 230 180 – šlo jak o zabité, tak raněné. Agresor rovněž dle Ukrajinců ztratil 1 311 tanků a 2 885 obrněných bojových vozidel. „Kromě toho bylo od začátku letošního roku zničeno nebo poškozeno více než 21 021 kusů nepřátelské automobilové techniky a 8 222 nepřátelských dělostřeleckých systémů,“ uvedl účet rezortu obrany na sociální síti. Nutno podotknout, že ztráty na obou stranách nelze nezávisle ověřit.
Ruský soud poslal na 13 let do vězení bývalého náměstka ministerstva obrany Timura Ivanova, kterého shledal vinným ze zpronevěry. Zabavil mu majetek a zbavil ho státních vyznamenání. Ivanov musí také zaplatit pokutu 100 milionů rublů (asi 27 milionů korun), napsala agentura AFP. Případ je součástí rozsáhlého korupčního skandálu, který loni zasáhl ruské ozbrojené síly. Ivanov funkci zastával od roku 2016 a měl na starosti výstavbu a opravy nemovitostí, správu majetku, ubytování vojsk a také zdravotnické zabezpečení ozbrojených sil. Ivanov zodpovídal například za projekt takzvané obnovy okupovaného ukrajinského Mariupolu, výstavbu hlavního chrámu ruských ozbrojených sil nebo kosmodromu Vostočnyj. Odsouzený bývalý náměstek je zapsaný na sankčních seznamech ve Spojených státech i v Evropské unii kvůli jeho roli ve válce na Ukrajině.
Německý kancléř Fridrich Merz koncem května po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Berlíně řekl, že Německo bude s Ukrajinou spolupracovat při výrobě zbraní dlouhého doletu. Ty budou moci ukrajinské síly používat bez omezení dosahu. Kyjev tak s nimi bude moci útočit i na ruské území. Kromě dálkových dronů mají obě země společně vyrábět i střely s plochou dráhou letu a rakety.
