Nad Polsko vletěl od hranic s Ukrajinou neznámý objekt. Šéf armády: Zřejmě ruská raketa!
Do polského vzdušného prostoru zřejmě vletěla ruská raketa a následně jej opět opustila, uvedl dnes náčelník polského generálního štábu. Generál Wieslaw Kukula se tak podle médií vyjádřil k neidentifikovanému objektu, který dnes ráno přiletěl do Polska od hranice s Ukrajinou a následně zmizel z radarů. O situaci jednalo vedení státu, ozbrojených sil i bezpečnostní složky. Polská diplomacie si kvůli incidentu předvolala ruského chargé d´affaires. Solidaritu s polským spojencem vyjádřil jménem Severoatlantické aliance její generální tajemník Jens Stoltenberg, který hovořil s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Ruští představitelé se k incidentu dosud nevyjádřili, poznamenala agentura AP.
V kontaktu s Varšavou jsou také Spojené státy. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan při hovoru se svým polským protějškem Jackem Siewierou ujistil, že incident „bedlivě sleduje“ i americký prezident Joe Biden, uvedla jeho kancelář. Pentagon se podle polské agentury PAP odmítl vyjádřit k dotazu, zda by mohl potvrdit ruský původ střely v polském vzdušném prostoru.
„Vše nasvědčuje tomu, že do polského vzdušného prostoru letěla ruská raketa. Sledovali jsme ji, opustila prostor. Máme to potvrzeno na národní a spojenecké úrovni,“ řekl náčelník štábu Kukula podle serveru Onet po jednání v úřadu pro národní bezpečnost, které k situaci svolal prezident Duda.
Velitel operačního velitelství ozbrojených sil, generál Maciej Kliszcz podle médií uvedl, že raketa přeletěla hranice okolo sedmé hodiny ranní. Podle generála Kukuly vzlétly polské stíhačky, aby střelu zničily, ale ta už stačila opustit polské území. „Objekt se nad polským územím pohyboval po přibližně tři minuty, asi v hloubi 40 kilometrů,“ dodal generál podle webu deníku Gazeta Wyborcza.
Polští vojáci se na zemi snaží ověřit dráhu letu střely, jak ji zachytily radary. „Pátráme, abychom to ještě ověřili,“ řekl náčelník generálního štábu.
Podle polského prezidenta Dudy se nikomu nic nestalo. „Nejsou zprávy o výbuchu,“ uvedla před novináři šéfka prezidentské kanceláře Gražyna Ignaczaková-Bandychová. Ocenila spolupráci mezi hlavou státu a vládou jako dobrou, napsala Gazeta Wyborcza.
Polská hranice tvoří zároveň hranici Evropské unie a Severoatlantické aliance.
„Hovořil jsem s prezidentem Andrzejem Dudou o incidentu s raketou v Polsku. NATO je solidární s naším váženým spojencem, sleduje situaci a zůstaneme v kontaktu, zatímco se zjišťují fakta. NATO zůstává ostražité,“ zdůraznil podle agentury Reuters generální tajemník aliance Stontenberg.
„Se spojenci jsme v stálém kontaktu,“ uvedl dříve před novináři polský ministr obrany Władyslaw Kosiniak-Kamysz, který je současně místopředsedou vlády. O stálém kontaktu se spojenci informoval v souvislosti s telefonátem mezi šéfem polského státu a politickým šéfem aliance také Marcin Mastalerek z prezidentské kanceláře.
Náhoda, nebo záměr?
Náměstek polského ministra zahraničí Wladysław Teofil Bartoszewski si večer povolal ruského chargé d’affaires a předal mu nótu, ve které se ministerstvo zahraničí domáhá objasnění incidentu s narušením vzdušného prostoru Polska řízenou střelou a okamžitého skoncování s aktivitami tohoto typu, oznámila polská diplomacie v komuniké, které zveřejnila na svém webu.
Pátrání vojáků a policistů v polském pohraničí po ruské střele skončilo bez nálezu trosek či jiného objektu, napsal server Onet s odvoláním na regionální úřady. Místní obyvatelé podle listu Gazeta Wyborcza viděli letící objekt „doutníkového tvaru“, což nejspíše byla buď letecká střela Ch-55 ještě sovětské konstrukce, anebo její ruská generační obměna Ch-101. Každopádně hrozila tragédie a lze se jen dohadovat, zda střela nad Polsko „zabloudila“ náhodou, anebo šlo o předem nachystané „testování“ reakce nové polské vlády, odhadl polský deník.
Rusko v noci na dnešek a ráno podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu. Masivní nálety na města po celé Ukrajině způsobily podle ukrajinských úřadů nejméně 19 obětí na životě, okolo stovky lidí je zraněných a jsou rozsáhlé škody. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk podle agentur uvedl, že to byl nejmasivnější vzdušný úder od začátku ruské invaze. Velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj informoval o 114 zlikvidovaných dronech a střelách z celkem 158, kterými Rusko útočilo. Moskva se omezila na tvrzení, že v posledních dnech zasáhla na Ukrajině všechny určené cíle.
Loni v polovině listopadu zabila exploze po dopadu střely ve vsi Przewodów u hranic s Ukrajinou dva polské civilisty. Také tehdy Rusko podniklo proti Ukrajině masivní vzdušný útok. Incident tehdy vyvolal obavy, že válka na Ukrajině by se mohla vyhrotit do širšího konfliktu, pokud by šlo o ruský útok na území členského státu NATO. Nicméně Varšava i Severoatlantická aliance daly vzápětí najevo, že zřejmě šlo o ukrajinskou protileteckou raketu S-300, kterou se Ukrajina snažila sestřelit útočící ruskou střelu. Po tragédii v Przewodówě střežily region až do letošního listopadu německé systémy protivzdušné obrany Patriot.
Při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynulo pět lidí a dalších 23 utrpělo zranění. Na síti Telegram to napsal šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Zpřesnil tak původní bilanci. Jeden z těžce zraněných v nemocnici zemřel, čímž počet mrtvých vzrostl na pět. Stav čtyř zraněných označil Lysak za vážný.
Zástupci členských států Evropské unie dnes na jednání v Bruselu potvrdili shodu na prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Nyní bude spuštěna takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení, která by měla skončit v pondělí. Politické shody bylo dosaženo už při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.
Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se musejí prodlužovat každých šest měsíců a je potřeba souhlas všech členských států EU. Maďarsko toto prodloužení už v lednu blokovalo, nakonec ale Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Sankce byly tehdy prodlouženy do 31. července.
Očekávalo se, že podobné to bude i nyní, vzhledem k vyjádřením premiérů Maďarska a Slovenska. Ti měli k veškerým omezujícím opatřením vůči Moskvě výhrady. Bez dohody by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 17 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv zadržovaných v Belgii.
Žháři v durynském Erfurtu zapálili šest nákladních vozů německé armády, vyšetřovatelé nevylučují ani ruskou stopu. Snímky nejprve nepoškozených a následně zničených aut a také video se začínajícím požárem zveřejnil na síti Telegram ruský blogerský kanál Posedlý válkou. Ten uvedl, že vozy byly určeny pro Ukrajinu, což dnes ale německá armáda popřela.
Incident se stal v sobotu večer na pozemku soukromé firmy, jež vozy opravuje. Příspěvek v ruštině pod fotografiemi a videem uvádí, že do Erfurtu se vozí k opravám různé vojenské vybavení. „Naši lidé rozhodli, že je to zbytečné a že ukrajinské ozbrojené síly takovéto vybavení nepotřebují. Tak to prostě spálili,“ uvádí ruský komentář.
