Zelenskyj zamíří na OSN do New Yorku. Navštíví opět i Bidena v Bílém domě?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj příští týden zřejmě navštíví Bílý dům i Kongres Spojených států, píše agentura AP s odvoláním na nejmenovaný zdroj z administrativy amerického prezidenta Joea Bidena. Ukrajinský prezident se příští týden chystá do New Yorku na zasedání Valného shromáždění OSN. O chystaném setkání s Bidenem ve čtvrtek informovala americká média.
Zelenského cesta přichází v době, kdy Kongres projednává poskytnutí další vojenské a humanitární pomoci Ruskem napadané Ukrajině ve výši až 21 miliard dolarů (484 miliard Kč). Spojené státy dosud Kyjevu na obranu před ruskou agresí poskytly pomoc ve výši 43,7 miliardy dolarů.
Představitel Bidenovy administrativy, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity, uvedl, že se Zelenskyj setká s americkým prezidentem v Bílém domě ve Washingtonu příští čtvrtek. Chystanou návštěvu ukrajinského prezidenta v Kapitolu agentuře AP potvrdili dva nejmenovaní asistenti v Kongresu.
Náplň jednání Bidena a Zelenského zatím není známá, jedním z témat by však zřejmě mohla být americká vojenská pomoc Ukrajině; americká média v uplynulých dnech informovala, že Bidenova administrativa je blízko schválení dodávek střel ATACMS s doletem až 306 kilometrů schopných nést kazetovou munici, či jinou verzi raket GMLRS, které mají dolet jen 72 kilometrů, ale také s úpravou pro kazetovou munici.
Zelenskyj se na první zahraniční návštěvu od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022 vypravil právě do USA.
V americkém Kongresu loni v prosinci prohlásil, že americká finanční pomoc Ukrajině není charita, ale investice do globální bezpečnosti a demokracie.
Kongres je v otázce poskytnutí další pomoci Ukrajině stále více rozdělen. Biden usiluje o poskytnutí 13 miliard dolarů dodatečné vojenské pomoci a osmi miliard dolarů na humanitární podporu Ukrajiny. Někteří republikánští zákonodárci však prosazují rozsáhlé škrty ve federálních výdajích a část z nich se snaží zastavit finanční pomoc Ukrajině. Kongres navíc do konce měsíce potřebuje schválit zákony potřebné k fungování vlády po 30. září.
Rusko vrátilo na Ukrajinu tisíc těl, která podle ruského tvrzení mohou patřit zabitým ukrajinským vojákům. Oznámil to dnes ukrajinský koordinační štáb, který má na starosti výměny válečných zajatců a repatriaci těl zabitých vojáků. Štáb přislíbil, že těla budou o nejdříve identifikována, a poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže za pomoc při jejich repatriaci.
Polsko v noci na dnešek zaznamenalo zvýšenou aktivitu běloruských a ruských dronů, které se snažily dostat do jeho vzdušného prostoru. Dnes to podle polských médií na tiskové konferenci se svým českým protějškem Vítem Rakušanem řekl polský ministr vnitra Marcin Kierwiński. Rakušanovi poděkoval za podporu, kterou Česko vyjádřilo Polsku po incidentu z minulého týdne, kdy poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu polský vzdušný prostor narušily bezpilotní letouny, které podle Varšavy byly ruské.
„Lidskost, spolupráce a české vrtulníky pomáhající na polské východní hranici,“ napsal vicepremiér Rakušan na sociální síti X u fotografie s Kierwińským. V příspěvku také lidem v Polsku vzkázal, že „jsme s vámi“. Tento týden tři vrtulníky Mi-171Š české armády přistály na východní hranici Polska. Po několik měsíců mise bude jejich hlavním úkolem posilovat polské ozbrojené síly při ochraně vzdušného prostoru.
Nejméně pět lidí zabila ruská bomba svržená na město Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámila to dnes ukrajinská policie a prokuratura, která smrt civilistů vyšetřuje jako válečný zločin.
Rusové zabili dvě ženy ve věku 62 a 65 let a tři muže ve věku 65, 67 a 74 let, uvedla policie. Podle prokuratury byla bomba o váze 250 kilogramů vybavena modulem, který z konvenční udělal řízenou klouzavou bombu. Ta zasáhla obytnou čtvrť města. V okamžiku exploze se tři muži a dvě ženy nacházeli na ulici.
