Kam zmizel Putinův generál? Konašenkov podle Kyjeva šířil dezinformace
Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov nečekaně zmizel. Přestal přidávat příspěvky na své sociální sítě, píše server Newsweek. Co se s mluvčím stalo?
Igor Konašenkov, mluvčí ruského ministerstva obrany, přestal dělat své každodenní videoaktualizace, což vyvolává otázky o místě jeho pobytu.
Ministerstvo obrany obvykle denně pořádá brífinky pod vedením 57letého Konašenkova, který nastiňuje postup toho, co Rusko nazývá svou „speciální vojenskou operací“ na Ukrajině. Ruská média jej označila za „tvář speciální vojenské operace“.
Podle agentury Agentstvo, investigativní stránky spuštěné v roce 2021, bylo poslední video s mluvčím zveřejněno na kanálu Telegram ministerstva obrany 1. září. Od té doby byly zveřejňovány pouze aktualizace v textovém formátu o válce. Pro Konašenkovovu nepřítomnost nebyl uveden žádný důvod.
Konašenkov byl předtím čtyři po sobě jdoucí dny nepřítomen, a to je nejdelší doba, po kterou nezveřejnil informace o válce.
Šiřitel dezinformací
Podle místního zpravodajství 116.ru je Konašenkov od roku 2017 vedoucím odboru informací a masové komunikace ministerstva obrany a v červnu 2022 mu byla prezidentským dekretem udělena vojenská hodnost generálporučíka.
Na Konašenkova uvalily sankce Evropská unie a Ukrajina. Ukrajina uvedla, že je odpovědný „za manipulaci s informacemi a šíření dezinformací o ruských vojenských akcích na Ukrajině“.
„Prosazoval pozitivní postoj k ruské nevyprovokované vojenské agresi proti Ukrajině, anexi Krymu a akcím separatistů na Donbasu, vykresloval situaci na Ukrajině neobjektivně a šířil dezinformace o ukrajinských a západních aktivitách,“ stojí v prohlášení. „Je proto odpovědný za aktivní podporu nebo provádění akcí nebo politik, které narušují nebo ohrožují územní celistvost, suverenitu a nezávislost Ukrajiny.“
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
