Zelenského nový ministr obrany Umerov: Krymský Tatar s působivým životopisem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že místo Oleksije Reznikova navrhne na pozici ministra obrany Rustema Umerova, dosavadního šéfa hlavního ukrajinského privatizačního fondu. Umerov má za sebou bohatý životopis, působil v soukromém sektoru, politice, vedl řadu úspěšných jednání s Ruskem a je aktivním členem své etnické komunity krymských Tatarů. Jeho profil přineslo zpravodajství BBC a médium The Kyiv Independent.
41letý Rustem Umerov je vládní úředník, který v minulých letech vedl hlavní ukrajinský privatizační fond, nicméně nejlépe je známý díky vyjednávání s Ruskem a organizování úspěšné výměny vězňů, včetně výměny vězňů z Azovstalu. Účastnil se také jednání o obilné dohodě a byl jejím klíčovým aktérem.
Není zcela neznámý, ale také to není někdo, o kom by se v médiích příliš psalo. Je to původem krymský Tatar, který se narodil v exilu a je aktivním členem své etnické komunity.
Nejdůležitější je ovšem to, že nebyl usvědčen z korupce, zpronevěry či prospěchářství.
Do politiky přišel v roce 2019, kdy byl zvolen do ukrajinského parlamentu za liberální proevropskou stranu Holos. Místo opustil kvůli tomu, aby se mohl stát šéfem hlavního ukrajinského privatizačního fondu.
Předtím pracoval v soukromém sektoru, nejdříve v telekomunikacích a poté v investičních společnostech. Založil také investiční společnost Astem.
Kdo to jsou krymští Tataři?
Krymští Tataři jsou původní turkické obyvatelstvo Krymského poloostrova. Během 2. světové války byli falešně obvinění z kolaborace s nacisty a násilně deportováni sovětskou armádou do Střední Asie. 18. května 1944 byla během jednoho dne vykořeněna 200 000 členná komunita, kdy rodinám bylo poskytnuto pouze několik minut na zabalení věcí, než byly nahnány do vlaků, které je měly odvézt tisíce kilometrů daleko.
Předpokládá se, že tisíce lidí při přepravě zahynuly. Mezi deportovanými byla i rodina Rustema Umerova, který se narodil v exilu v Uzbekistánu. Koncem 80. let, když byl ještě dítě, se mnoho krymských Tatarů včetně jeho rodiny smělo na poloostrov vrátit.
„Deportace krymských Tatarů je jedním z největších zločinů sovětského režimu,“ napsal Umerov v roce 2021. „Začali to tehdy vládnoucí tyrani, aby vyhladili celý národ. "
V roce 2021 se Umerov stal spolupředsedou nově založené Krymské platformy, která je vedená Volodymyrem Zelenským, jejímž cílem je upozornit na ruskou okupaci Krymu.
Umerov později řekl, že zkušenost, kdy se narodil do rodiny žijící v deportaci, vrátil se do své vlasti a později ji znovu ztratil, ho naučila, jak vytrvat a bojovat za ochranu toho, co vám právem náleží.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
