Rusku dochází rekruti? Putin se snaží naverbovat bojovníky ze sousedních zemí
Podle zpráv vydaných britským ministerstvem obrany se Rusko snaží naverbovat etnické Rusy z Kazachstánu či Arménie. Kreml se totiž bojí reakce obyvatel v případě vyhlášení úplné mobilizace v Rusku. Kolik peněz Moskva nabízí novým případným bojovníkům? A kde se snaží ještě sehnat další rekruty? Napsal o tom server Newsweek.
Moskva se obrátila na dobrovolníky ze sousedních zemí, aby navýšila počty ruské armády na Ukrajině, neboť ztráty na obou stranách jsou znatelné, píše se v nové zprávě.
Rusko se od konce června „snaží naverbovat jednotlivé občany sousedních zemí prostřednictvím reklam, aby bojovali na Ukrajině“, uvedlo britské ministerstvo obrany v neděli ráno. Mezi tyto země patří například Kazachstán či Arménie.
Během války trvající 18 měsíců utrpěly obě strany obrovské ztráty, nicméně ruské vedení je zdrženlivé vůči úplné mobilizaci populace. V polovině září 2022 Kreml vyhlásil pouze částečnou mobilizaci, která se týkala přibližně 300 000 záložníků, od té doby k ničemu podobnému nedošlo. Úplná mobilizace by byla veřejností vnímána jako nepopulární krok.
Výplata méně než 45 tisíc
Mezitím se Rusko pokouší naverbovat etnické Rusy z Kostanajské oblasti v Kazachstánu a také z Arménie. Rusko nabízí počáteční platbu 5000 dolarů (v přepočtu zhruba 112 354 Kč) a výplata začíná pod 2 000 dolary (v přepočtu zhruba 44 941 Kč), jak uvádí britské ministerstvo obrany.
Arménie a Kazachstán bývaly republikami, které spadaly pod bývalý Sovětský svaz již od poloviny 30. let minulého století. Nezávislost získaly po rozpadu Sovětského svazu na začátku 90. let.
Zálusk na migranty
„Nejpozději od května roku 2023 Rusko oslovuje migranty ze střední Asie, aby bojovali na Ukrajině s příslibem rychle nabitého ruského občanství,“ napsala britská vláda na sociálních sítích.
„V Rusku je nejméně 6 milionů migrantů ze Střední Asie, které Kreml vidí jako potencionální rekruty,“ dodalo ministerstvo s tím, že se Moskva snaží vyhnout mobilizaci před prezidentskými volbami, které budou již v příštím roce.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá.
V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky.
Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Proruští hackeři dnes provedli sérii kybernetických útoků na několik obcí a organizací spojených se summitem NATO, který se koná tento týden v Nizozemsku. Informovala o tom podle agentury AP nizozemská vláda.
Nizozemský úřad pro kybernetickou bezpečnost uvedl, že k velké části útoků se na svém telegramovém účtu přihlásila proruská hackerská skupina vystupující pod jménem NoName057(16), která útočí na země podporující Ukrajinu. Útok měl podle něj pravděpodobně proruský ideologický motiv. Úřad také informoval, že událost dále vyšetřuje a je v kontaktu s nizozemskými i mezinárodními partnery.
Mluvčí radnice Haagu Raoul Rozestraten sdělil, že útoky zasáhly obce napříč celou zemí. "Zaznamenali jsme větší návštěvnost webových stránek některých našich poskytovatelů služeb. Teď už vše v Haagu funguje normálně," řekl agentuře AP.
