Rusku dochází rekruti? Putin se snaží naverbovat bojovníky ze sousedních zemí
Podle zpráv vydaných britským ministerstvem obrany se Rusko snaží naverbovat etnické Rusy z Kazachstánu či Arménie. Kreml se totiž bojí reakce obyvatel v případě vyhlášení úplné mobilizace v Rusku. Kolik peněz Moskva nabízí novým případným bojovníkům? A kde se snaží ještě sehnat další rekruty? Napsal o tom server Newsweek.
Moskva se obrátila na dobrovolníky ze sousedních zemí, aby navýšila počty ruské armády na Ukrajině, neboť ztráty na obou stranách jsou znatelné, píše se v nové zprávě.
Rusko se od konce června „snaží naverbovat jednotlivé občany sousedních zemí prostřednictvím reklam, aby bojovali na Ukrajině“, uvedlo britské ministerstvo obrany v neděli ráno. Mezi tyto země patří například Kazachstán či Arménie.
Během války trvající 18 měsíců utrpěly obě strany obrovské ztráty, nicméně ruské vedení je zdrženlivé vůči úplné mobilizaci populace. V polovině září 2022 Kreml vyhlásil pouze částečnou mobilizaci, která se týkala přibližně 300 000 záložníků, od té doby k ničemu podobnému nedošlo. Úplná mobilizace by byla veřejností vnímána jako nepopulární krok.
Výplata méně než 45 tisíc
Mezitím se Rusko pokouší naverbovat etnické Rusy z Kostanajské oblasti v Kazachstánu a také z Arménie. Rusko nabízí počáteční platbu 5000 dolarů (v přepočtu zhruba 112 354 Kč) a výplata začíná pod 2 000 dolary (v přepočtu zhruba 44 941 Kč), jak uvádí britské ministerstvo obrany.
Arménie a Kazachstán bývaly republikami, které spadaly pod bývalý Sovětský svaz již od poloviny 30. let minulého století. Nezávislost získaly po rozpadu Sovětského svazu na začátku 90. let.
Zálusk na migranty
„Nejpozději od května roku 2023 Rusko oslovuje migranty ze střední Asie, aby bojovali na Ukrajině s příslibem rychle nabitého ruského občanství,“ napsala britská vláda na sociálních sítích.
„V Rusku je nejméně 6 milionů migrantů ze Střední Asie, které Kreml vidí jako potencionální rekruty,“ dodalo ministerstvo s tím, že se Moskva snaží vyhnout mobilizaci před prezidentskými volbami, které budou již v příštím roce.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
