Rusku dochází rekruti? Putin se snaží naverbovat bojovníky ze sousedních zemí
Podle zpráv vydaných britským ministerstvem obrany se Rusko snaží naverbovat etnické Rusy z Kazachstánu či Arménie. Kreml se totiž bojí reakce obyvatel v případě vyhlášení úplné mobilizace v Rusku. Kolik peněz Moskva nabízí novým případným bojovníkům? A kde se snaží ještě sehnat další rekruty? Napsal o tom server Newsweek.
Moskva se obrátila na dobrovolníky ze sousedních zemí, aby navýšila počty ruské armády na Ukrajině, neboť ztráty na obou stranách jsou znatelné, píše se v nové zprávě.
Rusko se od konce června „snaží naverbovat jednotlivé občany sousedních zemí prostřednictvím reklam, aby bojovali na Ukrajině“, uvedlo britské ministerstvo obrany v neděli ráno. Mezi tyto země patří například Kazachstán či Arménie.
Během války trvající 18 měsíců utrpěly obě strany obrovské ztráty, nicméně ruské vedení je zdrženlivé vůči úplné mobilizaci populace. V polovině září 2022 Kreml vyhlásil pouze částečnou mobilizaci, která se týkala přibližně 300 000 záložníků, od té doby k ničemu podobnému nedošlo. Úplná mobilizace by byla veřejností vnímána jako nepopulární krok.
Výplata méně než 45 tisíc
Mezitím se Rusko pokouší naverbovat etnické Rusy z Kostanajské oblasti v Kazachstánu a také z Arménie. Rusko nabízí počáteční platbu 5000 dolarů (v přepočtu zhruba 112 354 Kč) a výplata začíná pod 2 000 dolary (v přepočtu zhruba 44 941 Kč), jak uvádí britské ministerstvo obrany.
Arménie a Kazachstán bývaly republikami, které spadaly pod bývalý Sovětský svaz již od poloviny 30. let minulého století. Nezávislost získaly po rozpadu Sovětského svazu na začátku 90. let.
Zálusk na migranty
„Nejpozději od května roku 2023 Rusko oslovuje migranty ze střední Asie, aby bojovali na Ukrajině s příslibem rychle nabitého ruského občanství,“ napsala britská vláda na sociálních sítích.
„V Rusku je nejméně 6 milionů migrantů ze Střední Asie, které Kreml vidí jako potencionální rekruty,“ dodalo ministerstvo s tím, že se Moskva snaží vyhnout mobilizaci před prezidentskými volbami, které budou již v příštím roce.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska Ruskem nejsou podle senátního zahraničního výboru oddělené incidenty, ale širší kampaň Ruska. Rusko usiluje o destabilizaci členských států NATO a eskalaci bezpečnostních hrozeb, proto za následky svých provokací ponese plnou odpovědnost. Dnes se na tom usnesl senátní výbor pro zahraniční věci, když na uzavřeném jednání s vyloučením veřejnosti projednával například situaci na ukrajinském bojišti nebo zprávu o ruských dronech nad Polskem. S výsledkem novináře seznámil předseda výboru Pavel Fischer (za TOP 09).
Senátoři si k dnešnímu jednání přizvali zástupce ministerstva obrany, generálního štábu a Vojenského zpravodajství.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
„Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.
Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla dnes premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže, napsala agentura AFP. Moskva dnes popřela, že by byla do přeletu dronů u Kodaně zapletena.
Největší dánské letiště bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů v pondělí večer uzavřeno na několik hodin, což podle jeho vedení ovlivnilo a ovlivní cesty asi 20.000 lidí. Policie dnes ráno uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu však stále pátrá.
