Nerostné bohatství Ukrajiny: Rusové obsadili zásoby uhlí i železa, komplikují vývoz. Tratí i Třinec

Když se prokopete do země u města Dniprorudne na levém břehu Dněpru, narazíte na kvalitní rudu s obsahem železa přes 60 %. Před válkou se jí zde ročně vytěžilo asi 4,5 milionu tun, lví podíl se vyvážel na Slovensko, do České republiky a Rakouska. Prodejem této strategicky důležité suroviny vydělávaly dniprorudenské doly v přepočtu k pěti miliardám korun ročně. Třetina rudy se zpracovávala na ocel v závodě v Záporoží, pár desítek kilometrů proti proudu Dněpru; výsledná ocel se rovněž exportovala.

To vše se však změnilo v létě 2022, kdy Dniprorudne obsadila ruská vojska. Velmi žádané a strategicky důležité ukrajinské přírodní zdroje nyní putují do Ruska. To zabavilo majetek ukrajinským, ale i slovenským a českým investorům – Záporožský železorudný kombinát (ZŽRK) ovládala slovenská skupina Minerfin Tomáše Chrenka a spol., do níž patří i Třinecké železárny.

Podle průmyslových analytiků ukrajinského think tanku GMK Center se vývoz rudy z Ukrajiny v roce 2022 oproti roku 2021 snížil o téměř 60 % a klesl na celkovou hodnotu necelých 3 miliard dolarů (66 miliard Kč). A první polovina letoška podle nich vypadá zase o půlku horší než stejné období loni.

Část tohoto poklesu se připisuje ruské okupaci ukrajinských těžebních regionů. Kanadský think tank SecDev odhadl v roce 2022 celkovou hodnotu ložisek na okupované Ukrajině na více než 12 bilionů dolarů (265 bilionů Kč). Kromě železné rudy se na Ukrajině nacházejí klíčové suroviny, jako je uhlí, titan a mangan. Dále se zde nachází zlato, zemní plyn, ropa, kaolinit, sůl, sádrovec, zirkon a uran.

Největší ložisko železné rudy v zemi, pánev Kryvyj Rih, zůstává pod ukrajinskou kontrolou, stejně jako jeho zpracovatelské kombináty. Přesto je tento region systematicky ostřelován z nedalekých území pod ruskou kontrolou.

„Politickým plánem Moskvy je především zničit hospodářský potenciál Ukrajiny,“ řekl DW Jaroslav Žalilo, ekonomický analytik kyjevského Národního institutu strategických studií. „K tomu je jedno, zda se zdrojů zmocníte, nebo je zničíte ostřelováním.“

Podle Žalila má nedostatek zdrojů dramatické důsledky pro ukrajinskou výrobu oceli. Zatímco v roce 2021 Ukrajina vyvezla téměř 20 milionů tun hutních výrobků, v první polovině roku 2023 toto číslo kleslo na pouhých 2,5 milionu tun, což by při přepočtu na celý rok znamenalo 80% pokles. Ruská vojska zničila hlavní ukrajinské ocelárny (Azovstal aj), když dobyla Mariupol, a ty zbývající se nyní snaží udržet v provozu.

Kontrola nad globálními zdroji

Přibližně 80 % ukrajinských uhelných ložisek se nachází v Ruskem okupovaných regionech, včetně veškerých zásob antracitu (černého uhlí s vysokou energetickou hustotou). Ukrajina je tak nucena dovážet uhlí ze zemí jako Spojené státy a Jihoafrická republika. Tento import je obzvláště nákladný kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů. Místo toho se tedy suroviny dovážejí do přístavů v sousedním Polsku nebo Rumunsku a na Ukrajinu se přepravují po železnici.

Tyto logistické problémy komplikují také vývoz zboží, což podkopává konkurenceschopnost ukrajinského průmyslu. „Rusko chce vykrvit ukrajinskou ekonomiku a vykreslit zemi jako ‚zkrachovalý stát', který bez Ruska nemůže přežít,“ varuje ekonom Žalilo.

V plážových barech Oděsy to žije. Lidé chtějí uniknout od válečných hrůz, zákaz koupání neřeší

„Důvodem poklesu produkce a vývozu jsou zablokované černomořské přístavy,“ uvádí i v případě železné rudy GMK Center s tím, že před válkou, roku 2021, připadalo na vývoz po Černém moři 60 % exportů železné rudy.

Zabrání ukrajinských přírodních zdrojů bylo jedním z klíčových motivů Ruska pro zahájení invaze, uvedla pro DW Olivia Lazardová z bruselského think tanku Carnegie Europe. Podle ní je nasazení síly k získání kontroly nad strategicky důležitými zdroji běžnou strategií ruské zahraniční politiky.

„Po léta můžeme pozorovat snahu Kremlu v Africe - prostřednictvím žoldnéřů Wagnerovy skupiny - získat přístup k řadě přírodních zdrojů, jako je zlato a diamanty, ale také lithium, vzácné zeminy a kobalt,“ uvedla.

Evropa potřebuje lithium

Evropská unie uzavřela s Ukrajinou strategické partnerství v oblasti zdrojů v červenci 2021, necelý rok před ruskou invazí. EU identifikovala 30 přírodních zdrojů potřebných pro svou zelenou energetickou transformaci - dvě třetiny z nich by se daly dovážet i z Ukrajiny. Rusko má rovněž zájem získat kontrolu nad těmito strategickými zdroji, zejména s ohledem na stále zřetelnější nebezpečí klimatických změn.

„Rusko má jisté povědomí o tom, že nedostatek zdrojů způsobený klimatickou krizí z něj v budoucnu učiní jednoho z klíčových hráčů, pokud jde o zásobování energií, potravinami a vodou,“ uvedla Lazardová. „Na příkladu zrušené dohody o dodávkách obilí nyní vidíme, že si Rusko bere potravinovou bezpečnost jako rukojmí svých politických ambicí. Přírodní zdroje rozšiřují možnosti Ruska proti EU, proti NATO,“ dodala Lazardová.

V současné době je lithium jedním z nejvyhledávanějších nerostů na světě, protože je potřebné mimo jiné pro výrobu baterií do chytrých telefonů a automobilů (elektrických, ale i spalovacích). Ukrajina se snaží zaujmout zahraniční investory sliby o „největších zásobách lithia v Evropě“ - konkrétní údaje však nebyly zveřejněny.

„Je to státní tajemství: Nikdo vám to neřekne,“ řekl DW Dmytro Kaščuk z ukrajinské Geologické investiční skupiny.

Komplikovaná sklizeň: Ukrajinským zemědělcům ztěžují život ruské útoky i drahý export

Rusko začalo sledovat dvě ukrajinská ložiska lithia - celkem se předpokládá, že v zemi existují čtyři. Jedno z nich, u Kruté Balky, leží v Záporožské oblasti, která je od jara 2022 pod ruskou okupací. Ševčenko se nachází v Doněcké oblasti, jen několik kilometrů od frontové linie. Australský investor, který získal licenci na těžbu v Ševčenku krátce před začátkem války, projekt pozastavil.

„Očekává se, že těžba lithia na Ukrajině bude vzhledem ke geologické povaze ložisek dražší než v Jižní Americe nebo v jiných částech světa. Pokud se k tomu přidají další rizikové faktory, stává se těžba ekonomicky nerentabilní,“ uvedl Kaščuk.