Přípravy na pohřeb Prigožina? Na petrohradském hřbitově instalují rámy, Peskov mlží
Před hlavní branou Serafimovského hřbitova v Petrohradě instalovali bezpečnostní rámy na detekci kovů, napsal dnes server Fontanka. Pohřebiště přitom označil za jedno z míst, kde by mohl být pohřben vůdce ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Ten podle ruských úřadů zemřel minulý týden při pádu letadla v Tverské oblasti, datum a místo jeho pohřbu zatím zůstávají utajeny.
Petrohradský zpravodajský server upozorňuje, že neví jistě, kdo bude v úterý na Serafimovském hřbitově pochován. Podle jeho informací má být nicméně pohřbeno pět z deseti obětí pádu letounu. V úterý se chystají pohřby ještě na dalších třech petrohradských hřbitovech, nejsou však na nich vidět takové přípravy, jako na tom Serafimovském, upozornila Fontanka.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes novinářům řekl, že o pohřbu šéfa wagnerovců zatím nejsou žádné informace a že rozhodnutí závisí především na jeho rodině. Na dotaz, zda se posledního rozloučení zúčastní prezident Vladimir Putin, odvětil: „Zatím nevíme kdy nebo jak (se bude pohřeb konat). Proto na tuto otázku nyní nelze odpovědět.“
Prigožinovo soukromé letadlo se zřítilo minulý týden ve středu v Tverské oblasti, ruské úřady v neděli potvrdily úmrtí šéfa wagnerovců na základě genetické analýzy. Po pádu letadla se objevily spekulace, zda byl Prigožin skutečně na palubě letadla. Šéf wagnerovců byl totiž znám tím, že přijímal různá bezpečnostní opatření ve snaze předejít pokusu o atentát.
Příčina letecké havárie zůstává neznámá. Na internetu se kvůli Prigožinovým sporům s Moskvou spekuluje o tom, že letoun byl sestřelen nebo že na jeho palubě explodovala bomba. Mluvčí ruského prezidenta v pátek jako „absolutní lež“ odmítl podezření Západu, že Prigožin byl zabit na příkaz z Kremlu.
Na palubě zříceného letadla bylo celkem deset lidí, sdělily úřady. Podle předchozích informací byli na seznamu cestujících i Prigožinova pravá ruka Dmitrij Utkin nebo šéf logistiky Wagnerovy skupiny Valerij Čekalov. Kromě nich figurovali na seznamu ještě čtyři muži, kteří zřejmě také patřili mezi wagnerovce, napsala už dříve stanice BBC. Na rozdíl od Utkina nebo Čekalova se však jejich jména neobjevují na mezinárodních sankčních seznamech, nejsou tudíž považováni za vysoce postavené figury v uskupení. Zbylou trojici na palubě letounu tvořila posádka - dva piloti a letuška.
Polská prokuratura vznesla obvinění proti dvěma ukrajinským občanům, kteří jsou podezřelí z nedávných sabotáží na polské železnici. Dvojice čelí obvinění ze spáchání diverze teroristické povahy na pokyn ruských zpravodajských služeb. „V průběhu několika desítek hodin trvajícího vyšetřování jsme získali důkazní materiál, který naznačuje, že přímými pachateli těchto diverzních akcí teroristické povahy byli s velkou pravděpodobností dva občané Ukrajiny: Oleksandr K. a Jevhenij I.,“ řekl dnes mluvčí polské prokuratury Przemyslaw Nowak. Důkazy podle něj vyšetřovatelé získali při prohlídce míst činu, z kamerových záznamů nebo z výpovědí svědků.
Sabotáže v Polsku se odehrály minulý víkend na trati mezi Varšavou a Dorohuskem, který se nachází na hranici s Ukrajinou, incidenty se staly konkrétně u obce Mika a u města Pulawy. Při jednom z nich poškodilo výbušné zařízení koleje, při dalším přinutila poškozená infrastruktura vlak s 475 cestujícími náhle zastavit, píše PAP. Oba obvinění stihli rychle prchnout do Běloruska.
Ukrajina doufá v obnovení výměny válečných zajatců s Ruskem do konce roku, pronesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře. Zelenskyj spoléhá na diplomatické úsilí Turecka i při snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině.
Erdogan zdůraznil nutnost pokračování přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu. Stále intenzivnější útoky jsou podle tureckého premiéra důvodem k oživení těchto rozhovorů. „Především rostoucí útoky na energetickou infrastrukturu a následné ztráty na životech způsobují nenapravitelné škody, a to oběma stranám,“ uvedl Erdogan.
Výměny zajatců byly jediným výsledkem tří kol jednání ruských a ukrajinských delegací, která se letos v květnu, červnu a červenci konala v Istanbulu. Naposledy si Kyjev a Moskva vyměnily zajatce 2. října, akce se týkala 185 vojáků z každé strany. Na Ukrajinu se tehdy vrátilo také 20 civilistů.
Polská armáda nasadí 10.000 vojáků, aby pomohli ochránit kritickou infrastrukturu, uvedl dnes místopředseda vlády a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Jde o reakci na víkendovou sabotáž na železniční trati, po které jsou mimo jiné přepravovány zbraně pro Ukrajinu, bránící se ruské agresi. Polské úřady dnes zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům. Premiér Donald Tusk oznámil, že se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodli na spolupráci zpravodajských služeb i státních drah obou zemí, jejímž cílem je odhalovat podezřelé ze spolupráce s Ruskem a bránit dalším sabotážím.
