18°C
Přihlásit se nebo registrovat
Ve středu odpoledne se v ruské Tverské oblasti zřítilo letadlo, na jehož palubě byl podle ruské federální agentury pro leteckou dopravu Rosaviacije i šéf žoldnéřské skupiny Wagner Jevgenij Prigožin. Náhlá smrt vysoce postaveného kritika ruské armády a vedení země vyvolala diskusi o tom, jak v posledních letech záhadně mizí či umírají odpůrci režimu Vladimira Putina a jeho spolupracovníků. Následující seznam připomíná nejvýraznější kritiky ruského prezidenta a jejich osud.
Na podzim roku 2004 byl během volební kampaně otráven na schůzce s představiteli tajných služeb pozdější ukrajinský prezident z let 2005 až 2010 Viktor Juščenko. Lékařské testy prokázaly, že šlo o otravu dioxinem, která mu změnila tvář k nepoznání. Juščenko v roce 2007 uvedl v rozhovoru, že je přesvědčen, že dioxin, který posloužil při jeho otrávení, byl vyroben v ruských laboratořích.
Ruský soud letos v dubnu poslal na 25 let do vězení opozičního představitele, bývalého koordinátora opozičního hnutí Otevřené Rusko, publicistu a kritika Kremlu Vladimira Kara-Murzu, kterého shledal vinným mimo jiné z vlastizrady. Ruský odvolací soud v červenci verdikt nad ním potvrdil.
Kara-Murza dlouhodobě vystupoval proti prezidentu Putinovi a lobboval u západních vlád za uvalení sankcí na Rusko a jednotlivé Rusy za porušování lidských práv. Kara-Murza, který rovněž kritizoval ruskou vojenskou agresi na Ukrajině, byl vzat do vazby loni v dubnu na základě obvinění ze „šíření nepravdivých informací“ o ruské armádě během projevu před americkými zákonodárci. Tento Putinův odpůrce také tvrdí, že byl dvakrát otráven při pokusech o atentát.
Na otravu radioaktivním poloniem 210 zemřel v listopadu 2006 bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko, který před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina. Jako agent pracoval Litviněnko nejdříve pro SSSR a poté pro Rusko, později začal kritizovat vedení země i poměry v rozvědce.
Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6. Podle vyšetřování existují důkazy, že Litviněnka otrávili bývalí ruští agenti Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj, které ale Rusko odmítlo vydat. Látku mu přimíchali do čaje během schůzky, která se na podzim 2006 konala v jednom londýnském hotelu. Podle britského soudce vraždu „pravděpodobně schválil“ ruský prezident Putin.
Bloger, který svým bojem proti korupci ve vedení země dosáhl postavení vůdce opozice, se v roce 2020 několik měsíců zotavoval v Německu z otravy, kterou podle západních laboratoří způsobila bojová látka ze skupiny novičok. Navalnyj z otravy obvinil Kreml, ten nařčení odmítl a zpochybnil i sám fakt otravy, potvrzený západními experty. Policie opozičníka po návratu do vlasti zatkla a Navalnyj byl poslán zhruba na 2,5 roku do vězení kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku za údajnou zpronevěru.
Navalnyj označil své věznění za politicky motivované. V zemi předloni kvůli němu vypukly rozsáhlé protesty, proti nimž režim tvrdě zasáhl. Úřady mezitím Navalného organizace označily za extremistické a zakázaly je. Loni v březnu byl Navalnyj odsouzen k devítiletému trestu za podvod a pohrdání soudem a letos v srpnu jej ruský soud poslal na dalších 19 let do vězení za extremismus. Navalnyj si nyní v Rusku odpykává 11,5 roku vězení, podle jeho právního zástupce je nemocný a nedostává se mu lékařské péče.
Bývalý ruský vicepremiér a vyhlášený kritik Kremlu Boris Němcov byl zastřelen v centru Moskvy v únoru 2015. Týden po vraždě byla zatčena pětice podezřelých Čečenců. V červenci 2017 byl Zaur Dadajev, bývalý příslušník speciálního čečenského bezpečnostního praporu Sever, odsouzen k 20 letům odnětí svobody.
Čtveřice spolupachatelů byla odsouzena k trestům od 11 do 19 let. Podle Němcovovy dcery Žanny se po objednavateli vraždy pátrá pouze „na oko“, protože stopa vede ke spolupracovníkům čečenského vládce Ramzana Kadyrova.
Novinářka, která kritizovala politiku Kremlu v Čečensku, byla zavražděna v říjnu 2006. Případ Politkovské vyvolal celosvětovou pozornost a na Západě byl označován za důkaz nátlaku, jemuž jsou v Rusku vystaveni kritici kremelské politiky. Skandál navíc vyvolal první proces s údajnými spolupachateli vraždy v roce 2009. Porota tehdy pustila obžalované pro nedostatek důkazů na svobodu, nejvyšší soud pak ale vrátil případ prokuratuře k došetření.
V červnu 2014 poslal soud za vraždu Politkovské do vězení na doživotí Lom-Aliho Gajtukajeva a Rustama Machmudova. Tři další pachatelé dostali vysoké tresty vězení. Za organizátora vraždy byl kromě Gajtukajeva označen bývalý policista Sergej Chadžikurbanov, který dostal 20 let.
V březnu 2018 byl v Salisbury na jihu Británie otráven bývalý ruský tajný agent Sergej Skripal, který v zemi získal útočiště, a jeho dcera Julija. V kritickém stavu byli hospitalizováni. Podle představitelů Británie a EU byli otráveni nervově paralytickým jedem A234 ze skupiny látek na Západě označovaných jako novičok. Z nemocnice byli v dubnu a květnu 2018 propuštěni.
Londýn zodpovědnost za tuto otravu klade na Rusko, Moskva to odmítá. Britští vyšetřovatelé uvádí, že shromáždili dostatek důkazů, aby mohli z útoku obvinit dva Rusy, kteří vystupovali pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov a které média identifikovala jako agenty ruské vojenské rozvědky GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Kvůli kauze vypověděly téměř tři desítky zemí včetně Česka více než 150 ruských diplomatů. U většiny států reagovala Moskva recipročně.
Video
První rozhovor Julie Skripalové po otravě: Léčba byla pomalá, bolestivá.
Video se připravuje ...
Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin a jeden z velitelů jeho žoldnéřů Dmitrij Utkin byli podle řady ruských médií i federální agentury pro leteckou dopravu na palubě soukromého letadla, které ve středu 23. srpna havarovalo v ruské Tverské oblasti. Nikdo z destičlenné posádky podle dostupných informací nehodu nepřežil.
Okolnosti havárie letadla jsou předmětem vyšetřování. Podle ruské agentury Interfax už byla na místě pádu stroje nalezena těla všech deseti lidí, kteří byli na palubě. Agentura Reuters večer poznamenala, že přes poslední vyjádření úřadů i zdrojů z Wagnerovy skupiny není stále zcela jisté, zda Prigožin v letadle opravdu zahynul, nebo byl jen uvedený na seznamu pasažérů.
Jednou z verzí havárie, o které se široce diskutuje na sociálních sítích a v médiích, je podle BBC možnost sestřelení letadla. Ruští vyšetřovatelé podle zdrojů nyní prověřují veškeré scénáře, včetně chyby pilota, technických problémů a vnějších vlivů, což je podle BBC standardní postup.
Hlavním argumentem zastánců verze o sestřelení je způsob, jakým letadlo padalo k zemi, a poničení na troskách havarovaného stroje. Protiletadlové střely podle BBC zanechávají malé otvory po úlomcích střely, na videích zveřejněných na sociálních sítích lze ale takové detaily jen těžko rozeznat. Na základě záběrů padajícího letounu se také zdá, že letadlo před dopadem na zem nehořelo – stroje zasažené protiletadlovou střelou přitom často zachvátí plameny, píše BBC.
Ať měla havárie jakoukoliv příčinu, Prigožinovo úmrtí znamená, že se ruský prezident Vladimir Putin zbavil člověka, který představoval nejvážnější výzvu autoritě ruského vůdce od jeho nástupu k moci v roce 1999, píše agentura Reuters.
OBRAZEM: Život v Borodyance se stal kvůli válce obtížnějším, městečko poblíž Kyjeva se ale začíná zase dávat dohromady.
„Austrálie připravuje nový balíček pomoci ve výši 100 milionů dolarů pro Ukrajinu. Polovina prostředků bude použita na systémy protiraketové obrany. Více než 30 milionů dolarů na bezpilotní letouny v rámci koalice proti dronům,“ avizuje a děkuje ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
Americké tajné služby dospěly k závěru, že ruský prezident Vladimir Putin pravděpodobně přímo nenařídil zabít předáka ruské opozice Alexeje Navalného. Uvedl to dnes americký deník The Wall Street Journal.
Deník s odvoláním na nejmenované osoby obeznámené s případem píše, že americké tajné služby se kloní k názoru, že Putin zřejmě nenařídil Navalného zabít. Podle něj na tom panuje široká shoda uvnitř zpravodajské komunity, včetně americké Ústřední zpravodajské služby (CIA).
Washington však podle deníku nezbavuje hlavu ruského státu celkové odpovědnosti za Navalného smrt vzhledem k tomu, že opozičník byl léta terčem útoků ruských úřadů a byl uvězněn na základě obvinění, která Západ označil za politicky motivovaná. V roce 2020 byl navíc otráven nervově paralytickou látkou. Kreml popírá, že by se na otravě z roku 2020 podílel stát.
