Novinky v lex Ukrajina: Česko připraví speciální program pro návrat uprchlíků
Česko připraví speciální program pro dobrovolný návrat uprchlíků na Ukrajinu. Poskytlo by jim při něm pomoc a hradilo některé náklady. O podobě podpory rozhodne vláda. Vyčlení na ni i peníze. Projekt pak spustí. Počítá s tím návrh šesté novely zákona lex Ukrajina. Měla by také o rok prodloužit poskytování dočasné ochrany příchozím do konce března 2025. Na konci minulého týdne bylo podle ministerstva vnitra v ČR 360 900 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k ochraně, většinu tvoří ženy a děti. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) před nedávnem hostitelské země vyzval, aby běžence k návratu nenutily.
„Je třeba reagovat na množící se poptávku cizinců po asistenci při návratu zpět na Ukrajinu. Přestože situace na Ukrajině není v řadě ohledů uspokojivá, je namístě nabídnout pomoc těm, kteří o návrat projeví zájem,“ uvedli autoři novely. V podkladech k novele poukazují na to, že vývoj zatím nenaznačuje, že by válka brzy skončila a uprchlíci se mohli vracet.
Pravidla pro dobrovolný návrat upravuje už teď cizinecký i azylový zákon. Ministerstvo vnitra koupí jízdenku či letenku, pracovníci poskytnou pomoc při odbavení. O zajištění návratu mohou žádat třeba žadatelé o azyl, lidé se zrušeným či neprodlouženým povolením k pobytu i vyhoštění.
Podle ministerstva vnitra nynější obecná pravidla nevyhovují a nejsou dost flexibilní, proto vznikne zvláštní program. Vláda stanoví, co přesně stát při dobrovolném návratu válečným uprchlíkům poskytne. Vyčlení na to i peníze. Běženci budou moci žádat o asistenci při dobrovolném návratu.
Ministerstvo vnitra jim zaplatí některé náklady. Tuto podporu bude možné získat jen jednou. Pokud by navrátilci chtěli pak v Česku ve stanovené lhůtě získat dlouhodobé vízum, museli by nejdřív vrátit polovinu poskytnuté pomoci. „Pokud částka uhrazena nebude, je taková žádost o pobytové oprávnění nepřijatelná,“ uvedli autoři návrhu.
Podle výzkumu Hlas Ukrajinců, který provádí agentura PAQ Research spolu se sociology z Akademie věd, se v červnu chtěla určitě domů vrátit čtvrtina uprchlíků. Před rokem to byla třetina. V zahraničí chce určitě zůstat polovina dotázaných.
UNHCR v červnu ve stanovisku k návratům uvedl, že na Ukrajině přetrvává velká potřeba humanitární pomoci a přes snahu o obnovu země navrácení většího počtu lidí není možné. Vyzval hostitelské státy, aby uprchlíky k návratu nenutily, ale umožňovaly jim krátkodobější cesty domů bez odebírání ochrany. Návštěvy mohou pomoci v rozhodování.
„Rozhodnutí vrátit se musí být dobře informované a plně dobrovolné - bez pobídek k předčasnému návratu včetně omezování přístupu k legálnímu postavení, dokumentům, sociálnímu systému či dalším právům a asistenci v hostitelských zemích,“ píše UNHCR.
Podle zástupců organizací na pomoc příchozím se řada uprchlíků vrací i kvůli červencové změně podpory, s níž je obtížné vyžít. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) to odmítá. Novinářům řekl, že změny pomohly zvýšit aktivitu uprchlíků a víc jich má práci.
Od začátku války na Ukrajině udělil prezident Pavel souhlas ke službě v ukrajinských ozbrojených silách 99 českým občanům, uvedl na dotaz ČTK Hrad.
Rumunsko dnes oznámilo, že na jeho území byly po ruských leteckých útocích na ukrajinský přístav Izmajil nalezeny možné úlomky bezpilotního letounu. Napsala to agentura AFP. Ukrajina čelí ruské vojenské agresi od února 2022.
Ministerstvo obrany uvedlo, že části dronu dopadly na zem v noci na dnešek asi pět kilometrů od jihovýchodních hranic s Ukrajinou, v severní části župy Tulcea. NATO kvůli počasí nemohlo vyslat stíhací letouny, doplnila agentura Reuters s tím, že obyvatelé dostali příkaz se ukrýt. Hasiči po příjezdu na místo zjistili, že náraz do země nezpůsobil požár.
Na území Rumunska, které s Ukrajinou sdílí 650 kilometrů dlouhou hranici, opakovaně dopadly úlomky ruských bezpilotních letounů. Kvůli vniknutí jednoho z ruských strojů na rumunské území si ministerstvo zahraničí v září předvolalo ruského velvyslance. V zemi od února mimo jiné platí zákon, který umožňuje sestřelovat drony, které naruší její vzdušný prostor.
Ruská tajná služba FSB, nástupkyně sovětské tajné policie KGB, tvrdí, že překazila operaci ukrajinské a britské rozvědky, které se prý pokoušely o únos stíhačky MiG-31. Uvedly to dnes ruské agentury.
„FSB odhalila a zmařila operaci rozvědky ukrajinského ministerstva obrany a jejích britských kurátorů zaměřenou na únos stíhačky MiG-31 jako nosiče hypersonické letecké rakety Kinžal,“ citovala agentura Interfax z komuniké FSB.
Ukrajinští zpravodajci se pokoušeli zlákat ruské piloty na slibovanou odměnu ve výši tří milionů dolarů (asi 63 milionů Kč), v dalším kroku pak plánovali odeslat pilota migu i s raketou na základnu Severoatlantické aliance u černomořského přístavu Konstanca v Rumunsku, kde by mohl být sestřelen, tvrdí FSB. Zdůraznila, že přijatými opatření plány ukrajinské a britské rozvědky na „rozsáhlou provokaci“ zmařila.
