Bitevní vrtulníky od Česka řádí na Ukrajině. Rusy prohání americkými raketami
Bitevní vrtulníky sovětské výroby Mi-24, které Česko předalo Ukrajině, našly na bojišti využití. Sociálními sítěmi se šíří video, na kterém tento vrtulník útočí na ruské pozice na Ukrajině. Střílí u toho americké střely Hydra 70 z raketometu M261. Rakety Hydra 70 jsou určené k útokům ze vzduchu na pozemní cíle, Amerika je Ukrajině věnovala teprve nedávno.
Ukrajinci potvrdili, že jejich letectvo používá bojové vrtulníky Mi-24, které jim věnovala Česká republika, loni v červenci. Fotografii helikoptéry zveřejnilo na twitteru ukrajinské centrum pro strategickou komunikaci Stratcom, které má na starosti zejména boj proti dezinformacím a dalším vnějším hrozbám. Česko předalo nejméně čtyři tyto vrtulníky, další přislíbil premiér Petr Fiala (ODS) při návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Praze.
⚡️The 🇨🇿Czech Mi-24V attack helicopter, which is in service with the 🇺🇦Ukrainian Air Force, strikes 🇷🇺Russian positions with unguided S-13/Hydra missiles pic.twitter.com/k8KPyKK7oQ
— 🇺🇦Ukrainian Front (@front_ukrainian) August 7, 2023
Samotná česká armáda je přestala používat letos v létě, postupně je nahrazuje vrtulníky z USA. První prototyp sovětského vrtulníku Mil Mi-24 poprvé vzlétl 19. září 1969, do výzbroje sovětské armády byl zařazen v roce 1972. Vrtulník je dvoumotorový a je určený pro přímou podporu pozemních jednotek, ničení obrněných cílů a přepravu osob, případně nákladu s přepravními možnostmi.
Vrtulníky má ve výzbroji zhruba 60 zemí. Obávanou zbraní byly například při ruské invazi do Afghánistánu v 80. letech, kde získaly přezdívku „satanův koráb“, nasazeny byly během irácko-íránské války, v bojích v Sieře Leone, ve válkách v Čečensku i v současné válce na Ukrajině. Rusové mu dali přezdívku „krokodýl“.
Vrtulníky Mi-24 přinesly československé armádě bitevní schopnost proti obrněné technice. „Na tehdejší dobu byly vybaveny mohutnou výzbrojí včetně řízených střel a umožňovaly přesnou likvidaci protivníkovy techniky a zároveň mnohem efektivnější podporu pozemních jednotek,“ uvedla česká armáda.
Po dnešním jednání s americkou delegací vedenou náměstkem ministra obrany Danem Driscollem šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov řekl, že ukrajinská strana „pečlivě studuje každý návrh partnerů a jasně formuluje svůj postoj“. Podle serveru RBK Ukrajina zdůraznil, že „žádná rozhodnutí nesmí porušit ukrajinskou suverenitu a bezpečnost jejích lidí a nesmí přesáhnout pro Kyjev nepřekročitelné meze“. Ukrajinská ústava zakazuje odstoupení území a tuto možnost v minulosti opakovaně vyloučil prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pro Slovensko by bylo nejlepší, pokud by se Ukrajina zcela dostala pod vliv Ruska, řekl v diskusním pořadu televize Markíza náměstek slovenského ministra obrany Igor Melicher. Opozice ho za tento výrok kritizovala. Kyjev se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, nynější slovenská vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
„Co by bylo dobré pro Slovensko, z mého úhlu pohledu, je, aby Ukrajina byla v hranicích, které měla v roce 2014, ale kompletně pod ruským vlivem, abychom měli přístup k levným energiím a získávali tranzitní poplatky. Toto by bylo nejlepší pro Slovensko,“ řekl Melicher z nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica.
Rusko by mělo čelit speciálnímu tribunálu, který ho bude soudit za vedení útočné války proti Ukrajině. Ve francouzském listu Libération k tomu u příležitosti 80. výročí začátku norimberského procesu vyzvalo sedm ministrů zahraničí, včetně šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy nebo jeho českého protějšku Jana Lipavského.
Ministři zahraničí ve čtvrteční výzvě píší, že norimberský tribunál, který začal 20. listopadu 1945, rozhodoval o bezprecedentních válečných zločinech spáchaných nacistickým Německem za druhé světové války. „U příležitosti 80. výročí tohoto historického momentu si připomínáme právní, politické a morální ponaučení, které nám zanechal,“ uvádí šéfové diplomacií.
