VIDEO: Rusové přišli o ropuchu. Ukrajinci přesným zásahem zničili výsadkovou loď
Ukrajina v noci na dnešek při speciální operaci u ruského přístavu Novorossijsk zasáhla ruskou výsadkovou loď třídy 775 Oleněgorskij Gorňak. Na Telegramu to uvedla ukrajinská tajná služba SBU. O útoku dvou ukrajinských námořních dronů na novorossijskou námořní základnu dříve informovalo ruské ministerstvo obrany, o škodách se však nezmínilo.
„V důsledku útoku má loď Oleněgorskij Gorňak závažně narušený trup a v současné době nemůže provádět své bojové mise,“ píše SBU. Vyjádření ruského ministerstva obrany, podle kterého se ukrajinský útok podařilo odvrátit, označila za falešné. Záběry výsadkové lodi, která se naklání na stranu a je patrně tažená jiným plavidlem, se objevily na ruských i ukrajinských kanálech na telegramu.
⚡️🇷🇺Russian amphibious assault ship of project 775 Olenegorsky Gornyak after meeting with 🇺🇦Ukrainian naval kamikaze drone pic.twitter.com/1QCBmfA577
— 🇺🇦Ukrainian Front (@front_ukrainian) August 4, 2023
Zdroj agentury Reuters, obeznámený s provozem tohoto jihoruského přístavu, uvedl, že velká loď ruského námořnictva musela být odvlečena ke břehu, protože nebyla schopná samostatné plavby. Plavidlo nejmenoval. Poškození zmíněné výsadkové lodi tak podle Reuters nelze nezávisle potvrdit. Moskva nebo představitelé vlády v Kyjevě zprávu o zásahu lodi nekomentovali.
Starosta Novorossijsku Andrej Kravčenko na telegramu uvedl, že plavidlo Oleněgorskij Gorňak bylo jedním ze dvou, které „bezprostředně reagovaly“, aby odrazily ukrajinský útok.
V přístavu Novorossijsk, který je jedním z největších v Černém moři, byla dnes brzy ráno podle médií i místních obyvatel slyšet střelba a nejméně jedna exploze. Ruské ministerstvo obrany následně uvedlo, že se na místní námořní základnu pokusily zaútočit dva ukrajinské drony. „Při odražení útoku jsme bezpilotní čluny vizuálně zaměřili a zničili palbou ruských lodí střežících vnější perimetr námořní základny,“ citovaly vyjádření ministerstva ruské agentury. Úřady ruské Krasnodarské oblasti následně uvedly, že si incident nevyžádal žádné oběti ani škody.
Ukrajina, která se od loňského února brání ruské agresi, běžně útoky na ruské území nekomentuje. SBU dnes ovšem připomnělo, že útok na Novorossijsk není první úspěšnou operací tajných služeb za použití námořních dronů - dílem tajné služby podle ní byl i úder v krymském přístavu Sevastopol z loňského října či nedávné poškození Krymského mostu spojujícího ruskou pevninu s anektovaným poloostrovem Krym.
Rusko tento týden zaútočilo na ukrajinský přístav Izmajil na Dunaji, kde podle ukrajinských představitelů zničilo tamní sklady obilí. Střety v Černém moři nabraly na intenzitě poté, co Moskva v červenci neprodloužila takzvané obilné dohody. Ty umožňovaly vývoz ukrajinských potravin přes Černé moře.
Na Krym podle ruského ministerstva obrany dnes ráno zaútočilo celkem 13 dronů, z nichž se deset podařilo sestřelit a tři zneškodnit rušičkami signálu. Ministerstvo uvedlo, že ani při těchto útocích nebyl nikdo zraněn a drony nezpůsobily žádné škody. Tato tvrzení nelze v době aktivního konfliktu nezávisle ověřit.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračuje zase od rána. Dobrou noc.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruské federace ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,1 procenta, což je výrazné zpomalení ve srovnání se čtyřmi procenty v loňském druhém čtvrtletí. Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době však přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity v Rusku, píše agentura Reuters.
Ruské podniky si stěžují například na negativní dopady vysokých úrokových sazeb, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v červnu prohlásil, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Dodal, že recese není nevyhnutelná, záviset podle něj bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb.
„Na tomto místě za Česko i za Evropu vztyčujeme jednu z nejvýchodnějších vlajek na Ukrajině. Když mluvím o Ukrajině, myslím celou Ukrajinu včetně okupovaných regionů nebo třeba Krymu,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský, když v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví.
Ministr věří, že Ukrajina jednoho dne obnoví svoji územní celistvost. „Takže budeme moci udělat třeba podobnou akci na Krymu nebo v Simferopolu, v Luhansku, v Doněcku,“ podotkl. Podle ministerstva zahraničí Česko má nyní diplomatickou přítomnost na nejvýchodnější pozici na Ukrajině ze všech zemí.
