Prigožin přistižen na africkém summitu v Petrohradu. A Putina nechal egyptský lídr čekat
Ruský prezident Vladimir Putin v projevu na zahájení rusko-afrického summitu v Petrohradě nabídl, že Rusko bude po dobu čtyř měsíců bezplatně dodávat tisíce tun obilí do Somálska, Zimbabwe, Burkiny Faso a do Eritreje. Hovořil také o přípravě energetických projektů s ruskou účastí v Africe. Dvoudenní summit v Petrohradu dnes začal s účastí 17 afrických nejvyšších státních představitelů, původně ruští organizátoři podle agentury AP počítali, že přijede 43 hlav afrických států. Překvapivé také dorazil šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, není jasné, proč.
Druhý ročník summitu se koná poté, co minulý týden Rusko pozastavilo svoji účast v takzvaných obilných dohodách uzavřených s Ukrajinou za zprostředkování OSN a Turecka. Dohody loni pomohly předejít potravinové krizi zejména v rozvojovém světě.
Snížení počtu nejvyšších státních představitelů Kreml vysvětlil tlakem ze strany Západu, který údajně africké země od účasti odrazoval. I tak je na akci podle úterního oznámení poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurije Ušakova zastoupeno 49 z 54 afrických zemí prostřednictvím velvyslanců nebo vysoce postavených vládních představitelů. Afričtí lídři budou během své návštěvy mimo jiné jednat přímo se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
Putin již jednal například s egyptským prezidentem Abd al-Fattáh as-Sísím, egyptský lídr ho ale podle videa zveřejněného na sociálních sítích nechal dlouze čekat.
Poté, co ruská vojska loni v únoru vtrhla na Ukrajinu, se důležití zahraniční představitelé s Putinem setkávají jen výjimečně, podotkl ruský nezávislý portál The Moscow Times. Letošní událost, kterou ruská média nazývají buď jako summit Rusko-Afrika, nebo jako „ekonomické a humanitární fórum“, se sice koná podruhé, ale poprvé za dobu, kdy Rusko válčí na Ukrajině.
Putin zveřejnil před summitem článek s titulkem „Rusko a Afrika: spojené úsilí pro mír, pokrok a úspěšnou budoucnost“, v němž mimo jiné tvrdil, že Rusko dokáže nahradit Ukrajinu coby světový vývozce obilí. Ruské síly od chvíle, kdy Moskva vypověděla obilné dohody, opakovaně útočí na ukrajinské přístavy a sklady zemědělských surovin.
Africký kontinent pohlíží na Rusko, které vede válku na Ukrajině, shovívavěji něž zbytek světa. Rezoluci odsuzující ruskou agresi na Ukrajině, kterou v únoru 2022 přijalo Valné shromáždění OSN, podpořila jen zhruba polovina afrických států. Podle komentáře The Moscow Times má Rusko přibližně polovinu zemí Afriky na své straně nebo je na dobré cestě si je získat.
Kuleba se vydal do Afriky
Protiváhu ruskému vlivu v Africe se snaží nabídnout Ukrajina. Zatímco afričtí lídři jednají v Rusku, ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se vydal na svoji první cestu od začátku války do Afriky. Navštívil Rovníkovou Guineu, kde podle svých slov jednal o potravinové bezpečnosti, či Libérii.
Rusko se v některých afrických zemích nepřímo angažuje ve vojenských konfliktech - ruští žoldnéři z Wagnerovy soukromé vojenské společnosti se zapojují do bojů nebo těžebních a propagandistických aktivit po celém kontinentu od Libye a Súdán po Mali a Mozambik, napsal dříve list The Financial Times. Ruští žoldnéři jsou přítomní také v Burkině Faso a Středoafrické republice.
V Paříži dnes začalo jednání takzvané koalice ochotných, kterou svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Lídři zemí podporujících Ukrajinu ve válce s Ruskem mají jednat o bezpečnostních zárukách. Schůzky se účastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Macron uvedl, že tento summit přibližně 35 lídrů, z nichž někteří přijeli do Elysejského paláce osobně a jiní se připojují on-line, má vést k dokončení návrhu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Přes videospojení se má schůzky z Prahy například účastnit český premiér Petr Fiala společně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Aby se Evropa udržela v bezpečí, potřebuje mnohem větší vojenské kapacity, než nyní má, řekl dnes na Pražském obranném summitu generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte. „Rusko je a v dohledné budoucnosti zůstane destabilizační a konfrontační síla v Evropě a ve světě,“ řekl s tím, že dává 40 procent ze svého rozpočtu na válečnou ekonomiku. Evropa a Spojené státy tak musí společně v NATO investovat do obrany a zrychlit výrobu.
Ruská ekonomika se dostala do stagnace a mohla by vstoupit do recese, pokud centrální banka výrazněji nesníží úrokové sazby, uvedl šéf největší ruské banky Sberbank German Gref na okraj Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku.
Ruský ministr financí Anton Siluanov minulý týden předpověděl, že hospodářský růst v Rusku v letošním roce zpomalí na 1,5 procenta. Zhoršil tak dřívější oficiální odhad, který počítal s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 2,5 procenta. Ekonomickou aktivitu v Rusku brzdí mimo jiné nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží držet pod kontrolou inflaci.
Centrální banka v červnu a červenci ve snaze podpořit domácí ekonomiku snížila svou základní úrokovou sazbu celkem o tři procentní body na 18 procent. Do konce letošního roku se očekává snížení sazby na 14 procent, ani to však podle Grefa nebude stačit k oživení ekonomiky.
