Rusům válka nevadí: Putina chce znovu volit 70 procent lidí, ukázal průzkum. Je dobrý vůdce, tvrdí
Podle průzkumu veřejného mínění nevládní organizace Levada Center by Putina v následujících prezidentských volbách, které se budou konat v březnu roku 2024, volilo až 70 % Rusů. Lidé ho označili za dobrého vůdce, který jedná v jejich zájmu, informovala Ukrajinská pravda.
V Rusku se v březnu 2024 budou konat prezidentské volby. Podle průzkumu veřejného mínění by zhruba 70 % Rusů podpořilo v příštích volbách diktátora Vladimira Putina. Výsledky průzkumu zveřejnila ruská nevládní organizace pro výzkum veřejného mínění a pro sociologický výzkum Levada Center.
Většina respondentů popsala svůj postoj k Putinovi jako neutrální či pozitivní. Dvě třetiny z nich by si přály, aby byl v roce 2024 znovu zvolen. Podle nich „dělá správnou politiku“, je to „dobrý vůdce, který jedná v zájmu lidu“ a „neexistuje k němu žádná alternativa".
Co se týče konkrétních výsledků, 23 % dotázaných uvedlo, že jejich postoj k Putinovi je „sympatický“, dalších 19 % ho „obdivuje“, přičemž od loňského roku těchto názorů neubylo. 12 % respondentů řeklo, že má k prezidentovi „neutrální, lhostejný“ postoj a 31 % o něm nemůže říct „nic špatného“.
Putinovo znovuzvolení očekává 68 % Rusů, což je více než v roce 2012, ale méně než v květnu 2022, kdy to bylo 72 %.
Podle výsledků nevládní organizace nejčastěji Putina volí osoby starší 55 let, nejméně osoby mezi 18 - 24 lety. Putina také častěji volí movitější občané.
Naopak proti jeho znovuzvolení je 20 % Rusů. Jeden z nich uvedl, že diktátor zahájil válku proti Ukrajině a „zabíjel a vyhlazoval národ“.
Obrana Ukrajiny na svém účtě na sociální sítí X zveřejnila video, jak BVP Bradley ničí nepřátelské pozice na linii lesa.
Rusko vede nevyhlášenou a hybridní válku proti Západu již velmi dlouhou dobu. Při dnešním zahájení Pražského obranného summitu na Pražském hradě to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) s odkazem i na výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, za kterými podle tajných služeb stála ruská vojenská rozvědka GRU. Severoatlantická aliance (NATO) byla podle Lipavského velmi pomalá ve vyvozování důsledků i po ruských agresivních krocích na Krymu a v Donbasu.
