Jaderný expert promluvil o nebezpečí v Záporožské jaderné elektrárně. Co se stane, když vybuchne?
Napětí kolem Záporožské jaderné elektrárny znovu eskaluje. Ruská i ukrajinská strana se vzájemně obviňují z chystání útoků a různých incidentů okolo zařízení. Jaderný expert popsal zpravodajství Sky News, co by se stalo, kdyby v elektrárně došlo k výbuchu. Jak velké nebezpečí nakonec hrozí?
Proč napětí kolem jaderné elektrárny v Záporoží znovu eskaluje? A pokud by došlo k výbuchu v jednom nebo více reaktorech, jak nebezpečné by to bylo? Zpravodajství Sky News přineslo rozhovor s jaderným expertem, který vysvětlil, co se děje v největší evropské jaderné elektrárně a jaká je míra rizika.
Zařízení v Záporoží obsahuje šest jaderných reaktorů, z nichž každý dokáže generovat přibližně 1000 megawattů elektřiny.
Většina reaktorů v sovětské elektrárně byla postavena v 80. letech, přičemž šestý blok byl oficiálně uveden do provozu v roce 1996. Nachází se nedaleko města Energodar, na jižním břehu zničené přehrady Kachovky na řece Dněpr.
V jaderných elektrárnách se elektřina vyrábí procesem jaderného štěpení – štěpením atomů uranu – za vzniku tepla. To se používá k vaření vody a vytváření páry, která roztáčí turbíny a vyrábí elektřinu.
Je to jedna z 10 největších jaderných elektráren na světě, která v jednom bodě vyráběla téměř polovinu ukrajinské jaderné energie a více než 20 % elektřiny v zemi. Nicméně nyní byly reaktory elektrárny z bezpečnostních opatření odstaveny a již nevyrábějí elektřinu.
V prvních dnech invaze v roce 2022, když se tanky valily směrem ke Kyjevu na severu, ruské síly postupovaly také na Záporožskou elektrárnu na jihu.
Po těžkých bojích – během nichž vypukl požár a kulka prorazila vnější stěnu reaktoru 4 – bylo zaměstnancům elektrárny sděleno, že je nyní pod kontrolou Rosatomu, ruské státní jaderné společnosti.
Proč napětí eskaluje?
Obavy o bezpečnost v továrně v Záporoží v důsledku probíhající války přetrvaly a v určitých bodech vzrostly kvůli měnícím se okolnostem a obviňováním z obou stran.
Tento týden se Rusko a Ukrajina navzájem obvinily z přípravy útoku na elektrárnu. Volodymyr Zelenskyj hovořil o „nebezpečných provokacích“ v elektrárně a jeho ozbrojené síly varovaly, že na střechu reaktorů 3 a 4 byla v úterý umístěna „výbušná zařízení“.
„Pokud by vybuchly, nepoškodily by reaktory, ale vytvořily by obraz ostřelování z ukrajinské strany," uvedla armáda na sociální síti Telegram.
Mezitím Renat Karchaa, poradce šéfa společnosti Rosenergoatom, která provozuje ruskou jadernou síť, řekl, že Ukrajina plánuje shodit do elektrárny munici s jaderným odpadem přepravovaným z dalších pěti jaderných elektráren v zemi. Na podporu svého tvrzení nepředložil žádné důkazy.
Vzhledem k tomu, že kolují neověřené zprávy, že ruské síly začínají elektrárnu opouštět, panují obavy, že by mohlo dojít k podobnému scénáři jako při výbuchu na přehradě Kachovka.
Jak nebezpečný by byl výbuch?
Protože se Ukrajina a Rusko nadále navzájem obviňují z plánování výbuchu nebo jiných incidentů v elektrárně, vyvolává to otázky, co by se stalo, kdyby k takovému výbuchu skutečně došlo.
Eugene Shwageraus, profesor inženýrství jaderných energetických systémů na Cambridgeské univerzitě, řekl novinářům: „Instalace není postavena pro ubytovávání vojáků a ukládání vojenského vybavení. Je zřejmé, že elektrárny jsou tu od toho, aby vyráběly elektřinu, a zneužívání jakéhokoli průmyslového zařízení je znepokojující."
Dodal však, že jaderné elektrárny jsou postaveny „docela robustně", a řekl, že existuje rozdíl mezi skutečnými nebezpečími a nebezpečími zdánlivými.
Protože reaktory byly odstaveny před měsíci, řekl profesor Shwageraus, nejnebezpečnější štěpný produkt, který byl vyráběn – jód-131 – se nyní rozpadl na bezpečnou úroveň.
Jód-131 je důležitý, jak uvedl expert, protože je obojí:
- volatilní (velmi mobilní v prostředí) a
- nebezpečný při setkání s člověkem.
Ale vzhledem k tomu, že jód se nyní rozložil na bezpečnou úroveň, zbývající izotopy ostatních prvků, které zůstaly, nejsou tak velkým rizikem, protože mohou být těkavé, nebo nebezpečné při setkání s člověkem, ale ne obojí.
Na otázku, zda by velká exploze v elektrárně rozptýlila některý ze zbývajících radioaktivních materiálů dále a představovala tak problém, odpověděl: „O kousek dál znamená, že zamoříte parkoviště té elektrárny."
Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se dnes budou zabývat ruskou agresí na Ukrajině a situací na Blízkém východě a v Súdánu. V souvislosti s Ukrajinou budou diskutovat o dalších krocích proti takzvané ruské stínové flotile, pokračují rovněž debaty o novém, již dvacátém balíčku sankcí proti Rusku. Česko by uvítalo, kdyby byl přijat co nejrychleji, zatím ale žádný harmonogram stanoven nebyl. Ministři budou probírat rovněž další sankce, na návrh Česka bude podle informací ČTK zařazeno na sankční seznam EU dalších deset lidí v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. ČR bude na jednání zastupovat odcházející ministr zahraničí Jan Lipavský. Velkým tématem posledních dní je i další finanční podpora pro Ukrajinu. Na stole jsou podle Evropské komise tři možnosti, z nichž jednou je takzvaná reparační půjčka Kyjevu. Očekává se, že definitivní rozhodnutí by mělo padnout na summitu EU v prosinci. Nový americký mírový plán, který by zastavil ruskou invazi na Ukrajinu, schválil prezident Spojených států Donald Trump. V noci na dnešek to uvedla televize NBC News s odvoláním na zdroje v Bílém domě. Server Axios už v úterý s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele napsal, že Trumpova administrativa v utajení konzultuje s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou. Ukrajina se na vzniku dokumentu nepodílí. USA ji sice v hrubých obrysech informovaly, podrobnosti ale nezná a ani nebyla požádána o podněty, uvedla NBC.
