18°C
Ruská agrese zásadně ovlivnila bezpečnostní situaci v Česku, říkají elitní kriminalisté
Ruská agrese na Ukrajinu v loňském roce zásadně proměnila bezpečnostní prostředí v Česku. Z východoevropské země se přesunuly masy válečných uprchlíků, zároveň se aktivizovaly například hackerské skupiny. Ve výroční zprávě za rok 2022 to uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Po odeznění dopadů koronavirové pandemie se pak podle ní loni začala vracet kriminalita na obvyklou úroveň.
„Pozorovaný je přesun členů postsovětských kriminálních struktur a rodinných příslušníků kriminálních autorit, který může vyústit v posílení trvalé přítomnosti ruskojazyčných kriminálních struktur v ČR, a to i u období po případném ukončení válečného konfliktu a návratu většiny válečných uprchlíků na území domovského státu,“ uvedli kriminalisté. Postsovětské zločinecké organizace se totiž podle nich vyznačují vysokou vzájemnou koordinací a komunikací.
Centrála loni otevřela 84 nových kauz. Zahájila 67 stíhání, ve kterých obvinila 246 lidí a 34 firem. V 71 případech podala státním zástupcům návrh na obžalobu, a to na 311 lidí a 32 firem. O rok dříve přibylo 76 nových stíhání a 66 návrhů na obžalobu. NCOZ také v loňském roce zajistila majetek v hodnotě kolem 2,82 miliardy korun, předloni to byly zhruba dvě miliardy.
Největší loňské případy NCOZ se podle výroční zprávy týkaly korupce, manipulace s veřejnými zakázkami či zneužívání politického postavení k obohacení a machinacím. Ředitel centrály Jiří Mazánek zmínil například kauzu veřejných zakázek pražského dopravního podniku známou pod názvem Dozimetr či případ údajného korupčního jednání při přidělování městských bytů a privatizaci bytových domů v Brně.
Mezi nové fenomény zařadil Mazánek kriminalitu spojenou s životním prostředím. „Příkladem je případ veřejné zakázky na likvidaci styrenových smol, kdy ke zlikvidování nebezpečných materiálů nedošlo a sudy s obsahem styrenu byly neoprávněně uloženy na skládce,“ uvedl. Připomněl tak rozsáhlou kauzu kolem skládky firmy Celio v Litvínově.
V oblasti finanční kriminality pokračuje podle NCOZ nárůst investičních podvodů. Stejně jako v předchozích letech jsou tyto podvody velmi rozsáhlé, mají stovky až tisíce poškozených a policisté při nich zajistí desítky až stovky milionů korun. Množství případů narostlo zejména v období let 2020 až 2022 v důsledku vysoké inflace a také zvýšené motivace lidí zhodnotit své peníze.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
Začaly se objevovat zprávy o tom, že Rusko naverbovalo chudé Kubánce, aby bojovali ve válce na Ukrajině. Mělo tak být učiněno podvodem, kdy byla rekrutům přislíbena práce v Rusku nebo vysoký finanční obnos za účast v boji. Ani k jednomu však nedošlo. „Už jsem ve válce nějakou chvíli a neplatí se nám. Mnoho z mých přátel bylo už zabito,“ vypověděl jeden z obelhaných. Celý článek čtěte ZDE
Ukrajinská společnost Naftohaz v ranním prohlášení uvedla, že při dnešním útoku na její plynárenská zařízení nebyl nikdo zraněn a že útok „nebude mít vliv na poskytování služeb ukrajinským spotřebitelům ani zákazníkům skupiny“.
Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rozsáhlé škody utrpěly zejména tepelné elektrárny a přenosová soustava.
Cílem útoků byly v minulosti také podzemní zásobníky plynu, které jsou v hloubce i několika stovek metrů umístěny na západní Ukrajině. Ukrajina má větší skladovací kapacity než kterákoliv jiná země na západ od Ruska a aktivně se snaží přimět evropské obchodníky, aby tam uskladňovali své zásoby.
