V Rusku začal boj o nástupnictví po Putinovi, míní Lipavský po jednání krizového štábu ministerstva
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) svolal na dnešní večer krizový štáb ministerstva k poslednímu dění v Rusku. Kromě analýzy událostí kolem vzpoury Wagnerovy vojenské společnosti pod vedením Jevgenije Prigožina se zabývali i koordinací postojů s členskými státy Evropské unie a Severoatlantické aliance, uvedl Černínský palác v tiskové zprávě. V Rusku začal boj o nástupnictví po Putinovi, vedení se tam asi změní silou, nejde o demokracii, řekl Lipavský po jednání krizového štábu MZV k Rusku. ČR nebude nijak omezovat personál zastupitelského úřadu v Moskvě. Diplomaté i zaměstnanci jsou v pořádku a plní své úkoly, řekl Lipavský.
Prigožin se dožadoval výměny vojenského velení ruské armády, obsadil jihoruský Rostov na Donu a konvoj wagnerovců mířil v sobotu do Moskvy. Putin hovořil o „dýce vražené do zad“ a ozbrojené vzpouře. Večer ruský tisk informoval, že se běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi povedlo dojednat s Prigožinem návrat bojovníků na základny. Kreml poté oznámil, že Prigožin se v rámci dohody přestěhuje do Běloruska.
Krizový štáb MZV se kvůli víkendovému dění v Rusku sešel v 18:00 v pražském Černínském paláci. Česká republika nebude nijak omezovat personál svého zastupitelského úřadu v Moskvě. Po dnešním mimořádném jednání krizového štábu ministerstva zahraničních věcí to novinářům řekl šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti).
Lipavský: V Rusku je kolem 60 Čechů
„V sobotu večer události vypadaly daleko dramatičtěji než dnes, na druhou stranu se všichni shodují, že situace je extrémně volatilní, bezpečnostní prostředí se může kdykoliv zhoršit,“ řekl Lipavský. Hlavním závěrem štábu, na jehož jednání přizval i zástupce prezidentské kanceláře a ministerstev obrany a vnitra, je to, že se nebude nijak omezovat nynější personál ambasády. „Platí, že všichni diplomaté a zaměstnanci jsou v pořádku a plní své úkoly,“ uvedl. Dodatečná bezpečnostní opatření Česko přijímat nebude.
Celkově ví ministerstvo asi o 60 českých občanech v Rusku. Poté, co v sobotu opakovaně Černínský palác důrazně varoval před cestami do Ruska, počet zaregistrovaných lidí v Rusku se snížil. Podle Lipavského zřejmě zemi opustili už dříve. „Zůstávají tam lidé, kteří se tak dobrovolně rozhodli a vědí, do čeho jdou,“ míní.
O dění v Moskvě se Česko dozvídá i od dalších členů EU a NATO, se kterými úzce koordinuje své kroky. V pondělí bude o Rusku i jeho trvající invazi na Ukrajinu jednat s dalšími ministry zahraničí Unie v Lucemburku.
„Zároveň se ukázalo, že Rusko bude nadále představovat hrozbu pro evropskou a českou bezpečnost v dalších letech a desetiletích. Takto s tím pracujeme ve strategických materiálech,“ řekl ministr. V Rusku podle Lipavského začal boj o nástupnictví po Putinovi. „V Rusku není demokracie. Vedení se pravděpodobně změní silou, nemůžeme očekávat mnoho klidu,“ konstatoval.
Lipavský v sobotu na twitteru uvedl, že Česko situaci v Rusku bedlivě sleduje a vyhodnocuje. „Jsem v pravidelném kontaktu s kolegy v EU i NATO. Nejnovějšímu vývoji se budeme věnovat na pondělním zasedání Rady pro zahraniční věci v Lucemburku,“ napsal. Nadále podle něj platí důrazné varování necestovat na ruské území. „Vzhledem k aktuální situaci má Česko na území Ruska jen omezené možnosti českým občanům pomáhat v případě, že se dostanou do nesnází,“ doplnil.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím.
Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
V nové koalici panuje podle předsedy ANO Andreje Babiše, šéfa Motoristů Petra Macinky a lídra SPD Tomia Okamury shoda na tom, že se k programovému prohlášení vlády vracet nebudou a nebudou jej upravovat podle požadavků prezidenta Petra Pavla. Macinka a Okamura to řekli novinářům krátce po dnešním jednání koaliční rady ANO, SPD a Motoristů.
Pavel ve středu požádal předsedu ANO o doplnění programového prohlášení vznikající koalice o postoj vlády k ruské válce proti Ukrajině, zahrnutí závazku plnění spojeneckých povinností v Severoatlantické alianci (NATO) a navyšování obranných výdajů.
V Karélii na severozápadě Ruska se zřítila stíhačka Su-30, dvoučlenná posádka zahynula, informovala dnes ruská média s odvoláním na ministerstvo obrany. To příčinu letecké havárie neuvedlo. Letoun byl podle ministerstva na cvičném letu, nebyl vyzbrojen a zřítil se na neobydleném místě. Stalo se tak okolo 19:00 moskevského času (17:00 SEČ).
Su-30 je víceúčelová stíhačka patřící do generace 4+. Je určená k ničení vzdušných, pozemních i námořních cílů, poznamenal list Kommersant. Za letouny páté generace bývají označovány nejmodernější „neviditelné“ stíhačky, tedy stroje, které lze obtížně odhalit radarem. Některými vlastnostmi se jim blíží stroje nacházející se mezi čtvrtou a pátou generací. Ve vývoji jsou letadla šesté generace.
