23°C
V Rusku začal boj o nástupnictví po Putinovi, míní Lipavský po jednání krizového štábu ministerstva
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) svolal na dnešní večer krizový štáb ministerstva k poslednímu dění v Rusku. Kromě analýzy událostí kolem vzpoury Wagnerovy vojenské společnosti pod vedením Jevgenije Prigožina se zabývali i koordinací postojů s členskými státy Evropské unie a Severoatlantické aliance, uvedl Černínský palác v tiskové zprávě. V Rusku začal boj o nástupnictví po Putinovi, vedení se tam asi změní silou, nejde o demokracii, řekl Lipavský po jednání krizového štábu MZV k Rusku. ČR nebude nijak omezovat personál zastupitelského úřadu v Moskvě. Diplomaté i zaměstnanci jsou v pořádku a plní své úkoly, řekl Lipavský.
Prigožin se dožadoval výměny vojenského velení ruské armády, obsadil jihoruský Rostov na Donu a konvoj wagnerovců mířil v sobotu do Moskvy. Putin hovořil o „dýce vražené do zad“ a ozbrojené vzpouře. Večer ruský tisk informoval, že se běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi povedlo dojednat s Prigožinem návrat bojovníků na základny. Kreml poté oznámil, že Prigožin se v rámci dohody přestěhuje do Běloruska.
Krizový štáb MZV se kvůli víkendovému dění v Rusku sešel v 18:00 v pražském Černínském paláci. Česká republika nebude nijak omezovat personál svého zastupitelského úřadu v Moskvě. Po dnešním mimořádném jednání krizového štábu ministerstva zahraničních věcí to novinářům řekl šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti).
Lipavský: V Rusku je kolem 60 Čechů
„V sobotu večer události vypadaly daleko dramatičtěji než dnes, na druhou stranu se všichni shodují, že situace je extrémně volatilní, bezpečnostní prostředí se může kdykoliv zhoršit,“ řekl Lipavský. Hlavním závěrem štábu, na jehož jednání přizval i zástupce prezidentské kanceláře a ministerstev obrany a vnitra, je to, že se nebude nijak omezovat nynější personál ambasády. „Platí, že všichni diplomaté a zaměstnanci jsou v pořádku a plní své úkoly,“ uvedl. Dodatečná bezpečnostní opatření Česko přijímat nebude.
Celkově ví ministerstvo asi o 60 českých občanech v Rusku. Poté, co v sobotu opakovaně Černínský palác důrazně varoval před cestami do Ruska, počet zaregistrovaných lidí v Rusku se snížil. Podle Lipavského zřejmě zemi opustili už dříve. „Zůstávají tam lidé, kteří se tak dobrovolně rozhodli a vědí, do čeho jdou,“ míní.
O dění v Moskvě se Česko dozvídá i od dalších členů EU a NATO, se kterými úzce koordinuje své kroky. V pondělí bude o Rusku i jeho trvající invazi na Ukrajinu jednat s dalšími ministry zahraničí Unie v Lucemburku.
„Zároveň se ukázalo, že Rusko bude nadále představovat hrozbu pro evropskou a českou bezpečnost v dalších letech a desetiletích. Takto s tím pracujeme ve strategických materiálech,“ řekl ministr. V Rusku podle Lipavského začal boj o nástupnictví po Putinovi. „V Rusku není demokracie. Vedení se pravděpodobně změní silou, nemůžeme očekávat mnoho klidu,“ konstatoval.
Lipavský v sobotu na twitteru uvedl, že Česko situaci v Rusku bedlivě sleduje a vyhodnocuje. „Jsem v pravidelném kontaktu s kolegy v EU i NATO. Nejnovějšímu vývoji se budeme věnovat na pondělním zasedání Rady pro zahraniční věci v Lucemburku,“ napsal. Nadále podle něj platí důrazné varování necestovat na ruské území. „Vzhledem k aktuální situaci má Česko na území Ruska jen omezené možnosti českým občanům pomáhat v případě, že se dostanou do nesnází,“ doplnil.
10:48
Dnes
Velké evropské banky, které nadále působí v Rusku, zaplatily v loňském roce do ruského rozpočtu na daních zhruba 800 milionů eur (přes 20 miliard Kč). To představuje čtyřnásobek ve srovnání s obdobím před ruskou invazí na Ukrajinu, a to navzdory slibům bank, že budou své aktivity v Rusku minimalizovat, informuje list Financial Times (FT).
Sedm evropských bank s největšími aktivy v Rusku vydělalo v loňském roce v Rusku dohromady přes tři miliardy eur (zhruba 75,5 miliardy Kč). Jde o Raiffeisen Bank International (RBI), UniCredit, ING, Commerzbank, Deutsche Bank, Intensa Sanpaolo a OTP. Jejich zisky se tak více než ztrojnásobily proti roku 2021. Zčásti je vytvářela finanční aktiva, která banky nemohou z Ruska stáhnout.
V důsledku nárůstu ziskovosti tak tyto banky loni podle analýzy FT zaplatily v Rusku na daních 800 milionů eur, zatímco v roce 2021 to bylo pouze 200 milionů eur. Téměř polovina z loňských daní připadá na rakouskou společnost Raiffeisen Bank International, která má v Rusku ze západních bank největší zastoupení.
10:08
Dnes
Dva Ukrajinci, kteří zemřeli v sobotu po útoku nožem v nákupním centru v Bavorsku, byli členy ukrajinské armády. V Německu si léčili zranění, jež utrpěli v boji. Podle portálu Ukrajinska pravda to uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Podezřelý z vraždy je 57letý Rus, policie ho zadržela ve městě Murnau am Staffelsee. Bavorská policie zatím nemá důkazy o tom, že by čin souvisel s ruskou invazí na Ukrajinu.
Ukrajinska pravda v neděli večer napsala, že pracovníci ukrajinského konzulátu zjišťují, u jakých jednotek muži sloužili a že navážou kontakt s jejich příbuznými.
Muži ve věku 23 a 36 let žili v okrese Garmisch-Partenkirchen, ve kterém leží i město Murnau. V sobotu byli s bodnými ranami nalezeni v areálu tamního nákupního centra. Jeden z nich zranění podlehl na místě, druhý krátce nato v nemocnici. Muže podezřelého z dvojnásobné vraždy policie ještě ten den večer zadržela u něj doma. Podle dosavadních zjištění se s oběťmi znal.
9:49
Dnes
Končí čtyřdenní návštěva ukrajinských expertů na umělou inteligenci v Praze a okolí. V jejím rámci se třináctičlenná skupina ukrajinských odborníků z firem i univerzit setkala se svými českými protějšky a absolvovala také program AI Fóra Česko & Ukrajina, které se konalo ve středu 24. dubna na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Organizátorem celé mise bylo sdružení CzechInno, ze svých fondů ji podpořily Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR.
„Intenzivní spolupráci s ukrajinskými partnery na poli podpory pronikání digitálních inovací do praxe ve firmách i veřejném sektoru jsme zahájili bezprostředně po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022,“ komentuje historii vzájemné spolupráce výkonná ředitelka sdružení CzechInno Tereza Šamanová. „Překvapila nás nejen technologická vyspělost ukrajinských firem, které mohou svými novinkami vyvinutými i za podmínek, které na Ukrajině aktuálně panují, směle konkurovat svým zahraničním protějškům, ale zejména houževnatost a konzistentní přístup našich ukrajinských partnerů ke vzájemné spolupráci.“
Témata:
Související
