Se zánikem Ruska zanikne celý svět? Před jaderným útokem varuje spojenec Kremlu, který přišel o dceru
Ruský politolog a vlivný spojenec Kremlu Alexandr Dugin, který v minulém roce přišel o dceru propagandistku Darju Duginovou, se vyjádřil k článku o použití jaderných zbraní, který napsal poradce Kremlu Sergej Karaganov. Podle Dugina je použití jaderných zbraní poslední možnost, Rusko má mnoho jiných možností, jak zvítězit ve válce na Ukrajině. Informoval o tom zpravodaj Newsweek.
Mluvit o použití jaderných zbraní v ruské válce na Ukrajině je nezodpovědné, varoval politolog Alexandr Dugin, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina. „Myslím, že tohle je extrémní případ. Věřím, že jsme ještě zdaleka nevyčerpali všechny možnosti k vítězství bez použití jaderných zbraní,“ řekl ruský politický komentátor.
61letý Dugin je považován za klíčového strůjce ruské invaze na Ukrajinu. Jeho dcera, politická aktivistka Darja Duginová, byla zabita, když explodovalo auto v srpnu 2022. Její otec reagoval na komentáře poradce Kremlu Sergeje Karaganova, který v nedávném článku napsal, že by Rusko mohlo použít jaderné zbraně na Evropu, aby zabránilo její podpoře Ukrajiny.
„Ale samozřejmě, chápu, jak řekl náš prezident, že bez Ruska nebude vůbec žádný svět. To je potřeba brát vážně,“ pokračoval Dugin. Podle něj je však v současné době nezodpovědné hovořit o jaderné apokalypse předem.
Dugin řekl, že lidé jako Karaganov buď „vzdávají hold západním civilizacím po celé dekády“ nebo „se stanou extrémními ruskými patrioty“.
„Ještě jsme nevyčerpali vše, abychom mohli mluvit o jaderných zbraních, ale nesmíme zapomenout ani na toto, to je poslední východisko. Každý by měl pochopit, že je to poslední možnost,“ dodal.
Karaganov ve svém článku napsal: „Je to morálně hrozná volba – použijeme zbraně Boží, odsoudíme se k řadě duchovních ztrát. Ale pokud se tak nestane, nejenom Rusko může zaniknout, ale dost možná i celá lidská civilizace.“ Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu. Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák. Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky F-16 při zásahu proti těmto dronům, které pronikly do polského vzdušného prostoru minulý týden v noci z úterý na středu. Uvedl to dnes na webu polský list Rzeczpospolita s odvoláním na své zdroje. Prokuratura podle deníku utajuje informace o „neidentifikovaném létajícím objektu“, jehož trosky dopadly na zmíněný dům a poničily jej, oficiálně mlčí také polské ministerstvo obrany. Prezident Karol Nawrocki po zveřejnění informací deníku oznámil, že se bude od vlády domáhat objasnění. Estonsko v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Informovala o tom dnes veřejnoprávní stanice ERR. „Vzhledem k tomu, že na severovýchodě Estonska už máme dobrou přírodní překážku v podobě řeky Narvy a na východě (v podobě) Čudského jezera, pak pro jihovýchodní Estonsko existuje plán vybudovat 40 kilometrů protitankového příkopu,“ řekl stanici Ainar Afanasjev z generálního štábu estonské armády.
