Obrazy zkázy po výbuchu Kachovské přehrady: Voda unáší celé domy, zatopená města obsadily labutě
Jak úřady predikovaly, tak se stalo. Záplavová vlna ze zničené Kachovské přehrady dorazila do obce Nová Kachovka a také do Chersonu, který leží několik desítek kilometrů po proudu Dněpru. Ulice se nacházejí pod vodou a sociální sítě plní hrůzné výjevy, co všechno živel vzal – některé domy jsou ponořené, jiné dokonce voda zcela odnesla.
Moskvou dosazený starosta Nové Kachovky Vladimir Leonťjev podle TASS kolem poledne řekl, že město je pod vodou, zatopeno je asi 600 domů. „Voda teď stoupla o deset až jedenáct metrů. Maximální úroveň vzestupu může být zhruba kolem 12,5 metru,“ řekl Leonťjev ve vysílání ruské televize. Odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začne platit nouzový stav. Běloruský kanál Nexta sdílel záběry, že obec již obsadila hejna labutí.
Fotografie zaplavených ulic Chersonu na sociální síti telegram zveřejnil Roman Mročko, šéf městské správy. „Na Ostrově (čtvrti Chersonu) pokračuje evakuace ze třech sběrných míst. (Rekreační oblast) Hidropark a překladiště ropy už zaplavila voda,“ uvedl. V Chersonu byli po explozi porozováni bobři.
Kolem třetí hodiny odpolední Státní pohotovostní služba hlásila na 1300 evakuovaných osob v Chersonské oblasti. Zároveň zde zvýšila výstrahu před nebezpečím výbuchu min, jelikož voda miny přemístila.
„Vážné škody byly způsobeny ekosystému na jihu Ukrajiny a v celé oblasti Černého a Azovského moře. Zvířata, ptáci a ryby hynou ve velkém množství,“ napsal na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Podle ukrajinské agentury Ukrinform byla zoologická zahrada v Nové Kachovce zcela zaplavena, uniknout se podařilo jen vodním ptákům.
Obyvatele města Mročko od dnešního rána opakovaně vyzývá ke klidu, Cherson však podle něj může spadat do zóny „katastrofálních záplav“. „Hladina může stoupnout až o pět metrů,“ napsal.
Server CNN s odvoláním ukrajinské úřady před polednem napsal, že z Chersonu bylo dosud evakuováno přes 700 lidí. Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že pomáhá lidem na osvobozeném západním břehu Chersonské oblasti. Řeka Dněpr v těchto místech tvoří frontovou linii mezi ruskými a ukrajinskými vojsky.
Ruští vyšetřovatelé zadrželi šéfredaktora zpravodajského portálu Baza Gleba Trifonova a jeho nejmenovaného kolegu kvůli podezření, že dávali policistům úplatky za úniky informací. Uvedla to dnes ruská média s odvoláním na komuniké Vyšetřovacího výboru Ruska (SKR), který v zemi plní roli federální kriminální ústředny a vyšetřuje nejzávažnější zločiny.
Trifonovův advokát si Baze postěžoval, že po 12 hodin jej vyšetřovatelé odmítali pustit k šéfredaktorovi a jeho snoubence, které zadržovali v mikrobusu se zatmavenými skly v areálu svého moskevského sídla. Takovým způsobem se vyšetřovatelé podle advokáta obvykle chovají vůči teroristům. „Připravujeme trestní oznámení pro prokuraturu o únosu a také chystáme žalobu na šéfa SKR Alexandra Bastrykina,“ prohlásil advokát Alexej Michalčik.
Malijská armáda společně s ruskou žoldnéřskou Wagnerovou skupinou zabila v mimosoudních popravách od letošního ledna několik civilistů patřících k etniku Fulanů, uvedla dnes lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Armáda i ruští žoldnéři také stojí za zmizením řady mužů z této etnické skupiny, kterou viní z podpory islamistických ozbrojenců, jež s malijskou vládou soupeří o kontrolu nad některými částmi země.
„Malijská armáda a Wagnerova skupina, které v posledních třech letech provádějí společné operace proti islamistickým ozbrojencům, pravděpodobně zabily od ledna nejméně 12 mužů z etnika Fulanů a násilně nechaly zmizet nejméně 81 dalších,“ sdělila v tiskové zprávě HRW. Fulany obviňují ze spolupráce s odnoží teroristické sítě Al-Káida, která je známá pod jménem Skupina podporující islám a muslimy (JNIM).
Mali a okolní země se od roku 2012 potýkají s útoky radikálních islamistických skupin. Frustrace z neschopnosti státní moci účinně islamistům čelit přispěla k řadě vojenských převratů v regionu.
Předzvěst spuštění digitální „železné opony“, která odstřihne Rusy od nezávislých zdrojů informací, komentuje přijetí ostrého zákona o trestnosti vyhledávání určitých informaci šéfredaktor serveru Meduza. „Je to krok na cestě ke kriminalizaci čtení. Nejspíše se jednou v Rusku stane sám fakt vyhledávání nezávislých informací trestným činem,“ řekl šéfredaktor Ivan Kolpakov polskému listu Gazeta Wyborcza. Dodal, že na portál se už obracejí ruští čtenáři, aby o nich smazali veškeré údaje. Portálu také během 24 hodin ubylo na sociálních sítích 20.000 lidí, kteří jej sledovali, jakkoli úřady dosud nezařadily Meduzu mezi extremisty. To se může ale každým okamžikem změnit.
