Obrazy zkázy po výbuchu Kachovské přehrady: Voda unáší celé domy, zatopená města obsadily labutě
Jak úřady predikovaly, tak se stalo. Záplavová vlna ze zničené Kachovské přehrady dorazila do obce Nová Kachovka a také do Chersonu, který leží několik desítek kilometrů po proudu Dněpru. Ulice se nacházejí pod vodou a sociální sítě plní hrůzné výjevy, co všechno živel vzal – některé domy jsou ponořené, jiné dokonce voda zcela odnesla.
Moskvou dosazený starosta Nové Kachovky Vladimir Leonťjev podle TASS kolem poledne řekl, že město je pod vodou, zatopeno je asi 600 domů. „Voda teď stoupla o deset až jedenáct metrů. Maximální úroveň vzestupu může být zhruba kolem 12,5 metru,“ řekl Leonťjev ve vysílání ruské televize. Odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začne platit nouzový stav. Běloruský kanál Nexta sdílel záběry, že obec již obsadila hejna labutí.
Fotografie zaplavených ulic Chersonu na sociální síti telegram zveřejnil Roman Mročko, šéf městské správy. „Na Ostrově (čtvrti Chersonu) pokračuje evakuace ze třech sběrných míst. (Rekreační oblast) Hidropark a překladiště ropy už zaplavila voda,“ uvedl. V Chersonu byli po explozi porozováni bobři.
Kolem třetí hodiny odpolední Státní pohotovostní služba hlásila na 1300 evakuovaných osob v Chersonské oblasti. Zároveň zde zvýšila výstrahu před nebezpečím výbuchu min, jelikož voda miny přemístila.
„Vážné škody byly způsobeny ekosystému na jihu Ukrajiny a v celé oblasti Černého a Azovského moře. Zvířata, ptáci a ryby hynou ve velkém množství,“ napsal na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Podle ukrajinské agentury Ukrinform byla zoologická zahrada v Nové Kachovce zcela zaplavena, uniknout se podařilo jen vodním ptákům.
Obyvatele města Mročko od dnešního rána opakovaně vyzývá ke klidu, Cherson však podle něj může spadat do zóny „katastrofálních záplav“. „Hladina může stoupnout až o pět metrů,“ napsal.
Server CNN s odvoláním ukrajinské úřady před polednem napsal, že z Chersonu bylo dosud evakuováno přes 700 lidí. Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že pomáhá lidem na osvobozeném západním břehu Chersonské oblasti. Řeka Dněpr v těchto místech tvoří frontovou linii mezi ruskými a ukrajinskými vojsky.
Navýšené obranné výdaje budou podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) znamenat více peněz do obranného výzkumu a vývoje. Řádově půjde o stovky milionů korun v příštích letech, uvedla dnes ministryně při diskusi se zástupci vysokých škol na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT). V březnu vláda rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně do roku 2030, kdy by mělo Česko na obranu dávat tři procenta HDP.
Věda, výzkum a inovace hrají podle Černochové v obraně a obranném průmyslu nepostradatelnou roli. „Aby byl český obranný průmysl konkurenceschopný, musí disponovat nejen dostatečnými finančními zdroji a investicemi, ale také kvalitním výzkumem a vývojem, který mu napomůže inovovat a zlepšovat svůj potenciál,“ uvedla. Je podle ní potřeba zaměřovat se na nastupující technologie, které mají potenciál změnit bojiště. Příkladem může být využití dronů na Ukrajině. Čeští vojáci přitom v tomto ohledu spolupracují s ukrajinskými službami. „Máme informace z první ruky, z bojiště a můžeme ty informace přenášet do našich vizí a projektů,“ uvedla Černochová.
Ukrajina konzultuje s americkou stranou nový návrh dohody o nerostných surovinách, cílem je dospět k oboustranně přijatelnému textu. Podle serveru Ukrajinska pravda to dnes řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který se takto vyjádřil na tiskové konferenci v Kyjevě se svým litevským protějškem Kestutisem Budrysem. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která je dnes také na návštěvě Ukrajiny, podle agentury Reuters řekla, že jakékoliv nové dohody o vzácných zeminách s Kyjevem by měly být kompatibilní s evropským právem.
Ministerstvo zahraničí podle Sybihy nový návrh dohody o americkém přístupu k ukrajinským nerostným zdrojům obdrželo diplomatickou cestou v pátek 28. března. „Máme za sebou první kolo konzultací,“ uvedl šéf ukrajinské diplomacie, který dodal, že Kyjev je zavázán podepsat dokument, jenž by odpovídal národním zájmům USA i Ukrajiny. Sybiha zároveň vyjádřil přesvědčení, že dohoda, od níž se očekává zvýšení přítomnosti amerických podniků na Ukrajině, by přispěla k bezpečnosti jeho vlasti.
Polská prokuratura obvinila 47letého Ukrajince ze špionáže ve prospěch ruských tajných služeb. Na sociální síti X to dnes napsal mluvčí polského ministerstva vnitra Jacek Dobrzyński. Prokuratura uvedla, že se muž zabýval průzkumem vojenských objektů v Polsku. V případě usvědčení mu hrozí pět až 30 let vězení, píše agentura Reuters.
„Od začátku války na Ukrajině zadrželi detektivové (kontrarozvědky) ABW už 44 lidí podezřelých ze špionáže či podvratné činnosti na polském území ve prospěch Ruska či Běloruska. Jsou mezi nimi Rusové, Bělorusové, Ukrajinci a Poláci,“ dodal Dobrzyński.
