Obrazy zkázy po výbuchu Kachovské přehrady: Voda unáší celé domy, zatopená města obsadily labutě
Jak úřady predikovaly, tak se stalo. Záplavová vlna ze zničené Kachovské přehrady dorazila do obce Nová Kachovka a také do Chersonu, který leží několik desítek kilometrů po proudu Dněpru. Ulice se nacházejí pod vodou a sociální sítě plní hrůzné výjevy, co všechno živel vzal – některé domy jsou ponořené, jiné dokonce voda zcela odnesla.
Moskvou dosazený starosta Nové Kachovky Vladimir Leonťjev podle TASS kolem poledne řekl, že město je pod vodou, zatopeno je asi 600 domů. „Voda teď stoupla o deset až jedenáct metrů. Maximální úroveň vzestupu může být zhruba kolem 12,5 metru,“ řekl Leonťjev ve vysílání ruské televize. Odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začne platit nouzový stav. Běloruský kanál Nexta sdílel záběry, že obec již obsadila hejna labutí.
Fotografie zaplavených ulic Chersonu na sociální síti telegram zveřejnil Roman Mročko, šéf městské správy. „Na Ostrově (čtvrti Chersonu) pokračuje evakuace ze třech sběrných míst. (Rekreační oblast) Hidropark a překladiště ropy už zaplavila voda,“ uvedl. V Chersonu byli po explozi porozováni bobři.
Kolem třetí hodiny odpolední Státní pohotovostní služba hlásila na 1300 evakuovaných osob v Chersonské oblasti. Zároveň zde zvýšila výstrahu před nebezpečím výbuchu min, jelikož voda miny přemístila.
„Vážné škody byly způsobeny ekosystému na jihu Ukrajiny a v celé oblasti Černého a Azovského moře. Zvířata, ptáci a ryby hynou ve velkém množství,“ napsal na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Podle ukrajinské agentury Ukrinform byla zoologická zahrada v Nové Kachovce zcela zaplavena, uniknout se podařilo jen vodním ptákům.
Obyvatele města Mročko od dnešního rána opakovaně vyzývá ke klidu, Cherson však podle něj může spadat do zóny „katastrofálních záplav“. „Hladina může stoupnout až o pět metrů,“ napsal.
Server CNN s odvoláním ukrajinské úřady před polednem napsal, že z Chersonu bylo dosud evakuováno přes 700 lidí. Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že pomáhá lidem na osvobozeném západním břehu Chersonské oblasti. Řeka Dněpr v těchto místech tvoří frontovou linii mezi ruskými a ukrajinskými vojsky.
Opoziční hnutí ANO a SPD zatím nevědí, zda se jejich zástupci zúčastní schůzky s představiteli stran a hnutí k posílení bezpečnosti, kterou na čtvrtek svolal premiér Petr Fiala (ODS). Místopředseda hnutí SPD Radim Fiala v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News řekl, že SPD nepodpoří zvýšení výdajů na obranu, které ve středu schválila vláda. Podle europoslankyně za ANO Kláry Dostálové Česko v současnosti neplní ani závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Pokud by hnutí ANO bylo ve vládě, tak by závazek výdajů na obranu nezvýšilo, ale zasadilo by se o splnění toho současného, tedy dvou procent, uvedla dnes Dostálová v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Nejbohatší muž světa a blízký poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk se dnes na své sociální síti vyjádřil pro vystoupení Spojených států z NATO. Zároveň poznamenal, že USA by neměly Evropě platit její obranu. Napsala o tom agentura Bloomberg. Muska, který se narodil v Jihoafrické republice a má také kanadské a americké občanství, Trump pověřil vedením skupiny pro zefektivnění státní správy.
Nejbohatší muž světa se ke členství v NATO vyjádřil dnes časně ráno v reakci na příspěvek, který vyzýval k vystoupení ze Severoatlantické aliance. „Opravdu bychom měli. Nedává smysl, aby Amerika platila za obranu Evropy,“ uvedl Musk.
„Jsme spojenci a všichni spojenci musí plnit své úkoly. Být spojencem neznamená, že existuje nerovnováha ve sdílení břemen,“ reagovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na dotazy ohledně vztahu EU se Spojenými státy. V této souvislosti zmínila prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který již několikrát zmínil, že by spojenci měli vydávat na obranu kolem tří procent HDP. Zdůraznila rovněž důležitost nového plánu na „přezbrojení Evropy“, který by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti a navýšení vojenských kapacit i na poskytnutí okamžité pomoci napadené Ukrajině.
Součástí plánu nazvaného REARM Europe, který EK představila tento týden, je mimo jiné návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel EU s cílem umožnit členským zemím zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu a také nové společné půjčky ve výši až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) jištěné společným rozpočtem EU, které mají být poskytovány vládám členských států evropského bloku. Peníze mají jít na budování celoevropských vojenských kapacit v oblastech, jako jsou protivzdušná a protiraketová obrana, dělostřelecké systémy, střely a munice, drony a obranné systémy proti dronům a na další potřeby od kybernetiky po vojenskou mobilitu, uvedla tehdy šéfka komise.
