Obrazy zkázy po výbuchu Kachovské přehrady: Voda unáší celé domy, zatopená města obsadily labutě
Jak úřady predikovaly, tak se stalo. Záplavová vlna ze zničené Kachovské přehrady dorazila do obce Nová Kachovka a také do Chersonu, který leží několik desítek kilometrů po proudu Dněpru. Ulice se nacházejí pod vodou a sociální sítě plní hrůzné výjevy, co všechno živel vzal – některé domy jsou ponořené, jiné dokonce voda zcela odnesla.
Moskvou dosazený starosta Nové Kachovky Vladimir Leonťjev podle TASS kolem poledne řekl, že město je pod vodou, zatopeno je asi 600 domů. „Voda teď stoupla o deset až jedenáct metrů. Maximální úroveň vzestupu může být zhruba kolem 12,5 metru,“ řekl Leonťjev ve vysílání ruské televize. Odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začne platit nouzový stav. Běloruský kanál Nexta sdílel záběry, že obec již obsadila hejna labutí.
Fotografie zaplavených ulic Chersonu na sociální síti telegram zveřejnil Roman Mročko, šéf městské správy. „Na Ostrově (čtvrti Chersonu) pokračuje evakuace ze třech sběrných míst. (Rekreační oblast) Hidropark a překladiště ropy už zaplavila voda,“ uvedl. V Chersonu byli po explozi porozováni bobři.
Kolem třetí hodiny odpolední Státní pohotovostní služba hlásila na 1300 evakuovaných osob v Chersonské oblasti. Zároveň zde zvýšila výstrahu před nebezpečím výbuchu min, jelikož voda miny přemístila.
„Vážné škody byly způsobeny ekosystému na jihu Ukrajiny a v celé oblasti Černého a Azovského moře. Zvířata, ptáci a ryby hynou ve velkém množství,“ napsal na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Podle ukrajinské agentury Ukrinform byla zoologická zahrada v Nové Kachovce zcela zaplavena, uniknout se podařilo jen vodním ptákům.
Obyvatele města Mročko od dnešního rána opakovaně vyzývá ke klidu, Cherson však podle něj může spadat do zóny „katastrofálních záplav“. „Hladina může stoupnout až o pět metrů,“ napsal.
Server CNN s odvoláním ukrajinské úřady před polednem napsal, že z Chersonu bylo dosud evakuováno přes 700 lidí. Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že pomáhá lidem na osvobozeném západním břehu Chersonské oblasti. Řeka Dněpr v těchto místech tvoří frontovou linii mezi ruskými a ukrajinskými vojsky.
K zabránění dalšímu ruskému útoku na Ukrajinu po případné dohodě o příměří, která by ukončila současné boje, by bylo zapotřebí nejméně 200.000 příslušníků evropských mírových sil. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po svém úterním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Na jeho vyjádření dnes upozornila některá média jako server RBK-Ukrajina nebo ruská služba BBC.
Zelenskyj reagoval na otázku o možné zahraniční mírové misi na Ukrajině. „Od všech Evropanů? Na 200.000, to je minimum,“ odvětil podle agentury Reuters prezident během panelu pro rozhovory po svém projevu. „Podporuji myšlenku kontingentu jako součásti bezpečnostních záruk. Protože pokud mají (Rusové) v armádě 1,5 milionu vojáků a u nás bude o polovinu méně, znamená to, že potřebujeme kontingenty s velmi významným počtem vojáků,“ uvedl Zelenskyj podle BBC.
Česko i další evropské země musí posílit investice do obrany. Odstrašení díky silné obraně je nejlepší cesta, jak zabránit útoku Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Na diskusním fóru bankéřů, ekonomů a průmyslníků Excellence in Finance to dnes v Praze řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zdůraznila, že vydávání dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu považuje za minimum, podle ní lze v českých podmínkách mluvit o třech procentech.
„Naší snahou je, aby k žádnému vojenskému střetu mezi Ruskem a NATO vůbec nedošlo. Základním cílem NATO je Rusko odstrašit, ukázat, že jakákoli agrese vůči nám by se Rusku šeredně vymstila,“ řekla ministryně. Z toho důvodu podle ní aliance udržuje vojáky na svém východním křídle. Zároveň je ale třeba posílit i investice do obrany, zdůraznila.
Nejvyšší soud (NS) zrušil osvobozující verdikt nad učitelkou Martinou Bednářovou, která čelí obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Znovu musí rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 6. NS se případem zabýval na podnět Nejvyššího státního zastupitelství, rozhodoval loni v prosinci bez veřejného jednání. Výsledek dnes ČTK bez bližších podrobností řekla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Plné odůvodnění zatím není v databázi soudu dostupné.
Žalobci pro pražskou češtinářku, která na svých výrocích trvala, původně žádali podmíněný trest a pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi. Téma Ukrajiny otevřela při výuce na Základní škole Na Dlouhém lánu počátkem dubna 2022, tedy několik týdnů po začátku ruské invaze. Podle obžaloby v osmé třídě při hodině slohu uváděla, že ze strany Rusů jde o omluvitelný způsob řešení situace.
Žákům tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když žáci namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá. Uváděla také, že ukrajinské "nacistické skupiny" na Donbase od roku 2014 systematicky likvidovaly Rusy.
