Obrazy zkázy po výbuchu Kachovské přehrady: Voda unáší celé domy, zatopená města obsadily labutě
Jak úřady predikovaly, tak se stalo. Záplavová vlna ze zničené Kachovské přehrady dorazila do obce Nová Kachovka a také do Chersonu, který leží několik desítek kilometrů po proudu Dněpru. Ulice se nacházejí pod vodou a sociální sítě plní hrůzné výjevy, co všechno živel vzal – některé domy jsou ponořené, jiné dokonce voda zcela odnesla.
Moskvou dosazený starosta Nové Kachovky Vladimir Leonťjev podle TASS kolem poledne řekl, že město je pod vodou, zatopeno je asi 600 domů. „Voda teď stoupla o deset až jedenáct metrů. Maximální úroveň vzestupu může být zhruba kolem 12,5 metru,“ řekl Leonťjev ve vysílání ruské televize. Odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začne platit nouzový stav. Běloruský kanál Nexta sdílel záběry, že obec již obsadila hejna labutí.
Fotografie zaplavených ulic Chersonu na sociální síti telegram zveřejnil Roman Mročko, šéf městské správy. „Na Ostrově (čtvrti Chersonu) pokračuje evakuace ze třech sběrných míst. (Rekreační oblast) Hidropark a překladiště ropy už zaplavila voda,“ uvedl. V Chersonu byli po explozi porozováni bobři.
Kolem třetí hodiny odpolední Státní pohotovostní služba hlásila na 1300 evakuovaných osob v Chersonské oblasti. Zároveň zde zvýšila výstrahu před nebezpečím výbuchu min, jelikož voda miny přemístila.
„Vážné škody byly způsobeny ekosystému na jihu Ukrajiny a v celé oblasti Černého a Azovského moře. Zvířata, ptáci a ryby hynou ve velkém množství,“ napsal na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Podle ukrajinské agentury Ukrinform byla zoologická zahrada v Nové Kachovce zcela zaplavena, uniknout se podařilo jen vodním ptákům.
Obyvatele města Mročko od dnešního rána opakovaně vyzývá ke klidu, Cherson však podle něj může spadat do zóny „katastrofálních záplav“. „Hladina může stoupnout až o pět metrů,“ napsal.
Server CNN s odvoláním ukrajinské úřady před polednem napsal, že z Chersonu bylo dosud evakuováno přes 700 lidí. Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že pomáhá lidem na osvobozeném západním břehu Chersonské oblasti. Řeka Dněpr v těchto místech tvoří frontovou linii mezi ruskými a ukrajinskými vojsky.
Ukrajinský generální štáb dopoledne na facebooku informoval o ukrajinském útoku na ropný sklad Atlas v Rostovské oblasti, který se podle serveru RBK-Ukrajina nachází u města Kamensk-Šachtinskij. „Atlas je součástí ruského vojensko-průmyslového komplexu, který zajišťuje dodávky ropných produktů pro ruskou armádu,“ uvedlo velení ukrajinských ozbrojených sil, které také oznámilo zničení radarové stanice ruského systému protivzdušné obrany Buk-M3 v okupované části Záporožské oblasti.
Olaf Scholz dnes telefonicky hovořil s Volodymyrem Zelenským. Podle mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita kancléř ukrajinskému prezidentovi slíbil, že Německo bude dál Kyjev podporovat, a to i vojensky. Zelenskyj na telegramu napsal, že se Scholzem hovořil i o jeho nedávném telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, německé prohlášení se o tom ovšem nezmiňuje.
„Spolkový kancléř znovu potvrdil neutuchající a nezlomnou solidaritu s Ukrajinou a ujistil, že Německo bude pokračovat v podpoře Ukrajiny i ve vojenské oblasti, a to v úzké koordinaci s evropskými a mezinárodními partnery,“ uvedl v prohlášení německý vládní mluvčí. Scholz a Zelenskyj se podle něj dohodli, že zůstanou v kontaktu „i ohledně možných způsobů dosažení spravedlivého míru“.
Povinnost krajů zajišťovat kapacitu ubytovacích míst pro uprchlíky z Ukrajiny od 1. ledna zřejmě klesne, a to z celkově 50 tisíc míst na 20 tisíc. Navrhuje to ministerstvo vnitra v aktualizaci nařízení vlády, kterou zveřejnilo v legislativní knihovně kabinetu.
Poměr rozdělení celkového počtu ubytovacích míst mezi jednotlivé kraje by měl být zachován. Snížení kapacity odsouhlasily rezorty zastoupené v grémiu pro adaptaci a integraci držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny počátkem září.
Změna reaguje na snížení počtu uprchlíků, kteří po příchodu do Česka žádají o zajištění nouzového ubytování hrazeného státem. Od září ho stát poskytuje jen nově příchozím na první tři měsíce, a to i v případě zranitelných osob. Během roku klesl podle ministerstva vnitra počet žadatelů o nouzové ubytování z 20 procent nově příchozích na tři procenta.
