Obrazy zkázy po výbuchu Kachovské přehrady: Voda unáší celé domy, zatopená města obsadily labutě
Jak úřady predikovaly, tak se stalo. Záplavová vlna ze zničené Kachovské přehrady dorazila do obce Nová Kachovka a také do Chersonu, který leží několik desítek kilometrů po proudu Dněpru. Ulice se nacházejí pod vodou a sociální sítě plní hrůzné výjevy, co všechno živel vzal – některé domy jsou ponořené, jiné dokonce voda zcela odnesla.
Moskvou dosazený starosta Nové Kachovky Vladimir Leonťjev podle TASS kolem poledne řekl, že město je pod vodou, zatopeno je asi 600 domů. „Voda teď stoupla o deset až jedenáct metrů. Maximální úroveň vzestupu může být zhruba kolem 12,5 metru,“ řekl Leonťjev ve vysílání ruské televize. Odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začne platit nouzový stav. Běloruský kanál Nexta sdílel záběry, že obec již obsadila hejna labutí.
Fotografie zaplavených ulic Chersonu na sociální síti telegram zveřejnil Roman Mročko, šéf městské správy. „Na Ostrově (čtvrti Chersonu) pokračuje evakuace ze třech sběrných míst. (Rekreační oblast) Hidropark a překladiště ropy už zaplavila voda,“ uvedl. V Chersonu byli po explozi porozováni bobři.
Kolem třetí hodiny odpolední Státní pohotovostní služba hlásila na 1300 evakuovaných osob v Chersonské oblasti. Zároveň zde zvýšila výstrahu před nebezpečím výbuchu min, jelikož voda miny přemístila.
„Vážné škody byly způsobeny ekosystému na jihu Ukrajiny a v celé oblasti Černého a Azovského moře. Zvířata, ptáci a ryby hynou ve velkém množství,“ napsal na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Podle ukrajinské agentury Ukrinform byla zoologická zahrada v Nové Kachovce zcela zaplavena, uniknout se podařilo jen vodním ptákům.
Obyvatele města Mročko od dnešního rána opakovaně vyzývá ke klidu, Cherson však podle něj může spadat do zóny „katastrofálních záplav“. „Hladina může stoupnout až o pět metrů,“ napsal.
Server CNN s odvoláním ukrajinské úřady před polednem napsal, že z Chersonu bylo dosud evakuováno přes 700 lidí. Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že pomáhá lidem na osvobozeném západním břehu Chersonské oblasti. Řeka Dněpr v těchto místech tvoří frontovou linii mezi ruskými a ukrajinskými vojsky.
Za podporu Ukrajiny v jejím boji za svobodu proti ruské agresi dnes předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) převzal ocenění od spolku Team4-Ukraine. Spolek se zaměřuje mimo jiné na humanitární podporu ukrajinským civilistům zasaženým válkou, která vypukla v únoru 2022. Pamětní mincí ocenil také Vystrčilovu snahu o posilování česko-ukrajinské spolupráce a také kontinuální odpor proti ruskému či čínskému vlivu v Česku.
Na Ukrajině je nadále výrazná většina lidí proti územním ústupkům Rusku výměnou za ukončení války a zachování nezávislosti. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který dnes zveřejnil Kyjevský mezinárodní sociologický institut (KIIS).
Podle sociologů bylo veřejné mínění v období od května 2022 do května 2023 relativně stabilní. Tehdy jen asi osm až deset procent respondentů bylo svolných k územním ústupkům a absolutní většina (82 až 87 procent) se stavěla proti. Od května 2023 do května 2024 však podíl těch, kteří jsou ochotni k ústupkům, postupně narostl až na 32 procent. V posledním půlroce se situace v tomto ohledu nezměnila: v říjnu na 32 procent dotazovaných vyjádřilo připravenost k ústupkům, zatímco 58 procent bylo proti.
Vítězství Ukrajiny je naší prioritou, řekla dnes během slyšení před výborem v Evropském parlamentu kandidátka na šéfku unijní diplomacie Kaja Kallasová. Evropská unie podle ní musí rovněž investovat více do obrany a jasně se postavit hrozbám. V reakci na výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech bývalá estonská premiérka uvedla, že EU a USA jsou silnější a bezpečnější, když drží spolu. Příští americkou administrativu chce oslovit ještě předtím, než se Donald Trump v lednu ujme úřadu.
„Situace na bojišti je složitá. Evropa musí podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba,“ řekla Kallasová před europoslanci z Výboru pro zahraniční věci (AFET). Sedmačtyřicetiletá politička by měla v nové Evropské komisi zastávat pozici vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a zároveň bude i výkonnou místopředsedkyní EK. Ve funkci nahradí Josepa Borrella.
