Obrazy zkázy po výbuchu Kachovské přehrady: Voda unáší celé domy, zatopená města obsadily labutě
Jak úřady predikovaly, tak se stalo. Záplavová vlna ze zničené Kachovské přehrady dorazila do obce Nová Kachovka a také do Chersonu, který leží několik desítek kilometrů po proudu Dněpru. Ulice se nacházejí pod vodou a sociální sítě plní hrůzné výjevy, co všechno živel vzal – některé domy jsou ponořené, jiné dokonce voda zcela odnesla.
Moskvou dosazený starosta Nové Kachovky Vladimir Leonťjev podle TASS kolem poledne řekl, že město je pod vodou, zatopeno je asi 600 domů. „Voda teď stoupla o deset až jedenáct metrů. Maximální úroveň vzestupu může být zhruba kolem 12,5 metru,“ řekl Leonťjev ve vysílání ruské televize. Odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začne platit nouzový stav. Běloruský kanál Nexta sdílel záběry, že obec již obsadila hejna labutí.
Fotografie zaplavených ulic Chersonu na sociální síti telegram zveřejnil Roman Mročko, šéf městské správy. „Na Ostrově (čtvrti Chersonu) pokračuje evakuace ze třech sběrných míst. (Rekreační oblast) Hidropark a překladiště ropy už zaplavila voda,“ uvedl. V Chersonu byli po explozi porozováni bobři.
Kolem třetí hodiny odpolední Státní pohotovostní služba hlásila na 1300 evakuovaných osob v Chersonské oblasti. Zároveň zde zvýšila výstrahu před nebezpečím výbuchu min, jelikož voda miny přemístila.
„Vážné škody byly způsobeny ekosystému na jihu Ukrajiny a v celé oblasti Černého a Azovského moře. Zvířata, ptáci a ryby hynou ve velkém množství,“ napsal na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Podle ukrajinské agentury Ukrinform byla zoologická zahrada v Nové Kachovce zcela zaplavena, uniknout se podařilo jen vodním ptákům.
Obyvatele města Mročko od dnešního rána opakovaně vyzývá ke klidu, Cherson však podle něj může spadat do zóny „katastrofálních záplav“. „Hladina může stoupnout až o pět metrů,“ napsal.
Server CNN s odvoláním ukrajinské úřady před polednem napsal, že z Chersonu bylo dosud evakuováno přes 700 lidí. Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že pomáhá lidem na osvobozeném západním břehu Chersonské oblasti. Řeka Dněpr v těchto místech tvoří frontovou linii mezi ruskými a ukrajinskými vojsky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte chce s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem hovořit o hrozbě, kterou představuje posilování vazeb mezi Ruskem a Severní Koreou. Řekl to dnes podle agentury AFP při příchodu na summit Evropského politického společenství (EPS) v Budapešti. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v maďarské metropoli řekla, že se těší na opětovnou spolupráci s Trumpem a že je třeba analyzovat společné zájmy.
„Těším se, až si sedneme s prezidentem Trumpem a uvidíme, jak kolektivně zajistíme, že budeme této hrozbě čelit,“ řekl Rutte po svém příjezdu na summit Evropského politického společenství, kterého se v Budapešti účastní na 40 lídrů včetně českého premiéra Petra Fialy.
Británie rozšířila své protiruské sankce o dalších více než pět desítek lidí a subjektů včetně tří polovojenských organizací napojených na Kreml. Informovalo o tom dnes britské ministerstvo zahraničí, podle něhož se sankce vztahují i na milice Africa Corps navazující na aktivity Wagnerovy skupiny. Postihy jsou namířeny i proti zahraničním dodavatelům vojensky využitelných technologií či agentovi viněnému z podílu na pokusu o vraždu Sergeje Skripala v roce 2018.
Mezi celkem 56 osobami a organizacemi figurují subjekty sídlící v Číně, Turecku nebo středoasijských zemích, které se podílejí na výrobě a dodávkách nástrojů, mikroelektroniky či součástí dronů ruské armádě. Sankce mají podle Londýna „dále omezit dodávky důležitého vojenského vybavení, které Putin zoufale potřebuje ke své ilegální válce proti Ukrajině“.
„Putin už téměř 1000 dnů vede válku, o níž si myslel, že mu zabere jen pár dní. Neuspěje a já budu dále tlačit na Kreml a podporovat Ukrajince v jejich boji za svobodu,“ uvedl v prohlášení britský ministr zahraničí David Lammy
Šéf malajsijské vlády Anwar Ibrahim zmínil v souvislosti s Trumpovým návratem do prezidentské funkce v USA nové příležitosti a společné cíle, protože USA v zemi masivně investují. Ibrahim doufá ve větší angažovanost Spojených států v jihovýchodní Asii a v jejich pomoc při ukončení konfliktu v Pásmu Gazy a na Ukrajině.
